Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 21. září 2018.

Program:

14,00 - 15,00 hod.            posezení u kávy či čaje a vzpomínání na časy minulé
Blok nejen pro seniory, v přísálí budeme podávat kávu/čaj a něco sladkého k tomu, fotky, kronika, cokoliv z historie … povídání

15,00 - 17,00 hod.            cvičení pro rodiče a děti a předškolní děti
Cvičení pro uvedené skupiny na pěnovém nářadí v sále s vedením

17,00 - 19,00 hod.            něco pro starší žáky
Soutěžení  pro všechny odvážné

19,00 - 21,00 hod.            opékání buřtů před sokolovnou
Opékání buřtů na grilu s posezením a hudbou

21,00 - 09,00 hod.            spaní v sokolovně
Přespání na vlastní karimatce a ve vlastním spacáku, před spaním společenské hry

O sokolovně

Současná budova sokolovny v Choceradech byla původně krčma pro formany neboli hostinec Na knížecí, zájezdní, při panské cestě z Prahy na jih. V roce 1921 ji kníže Antonín Khewenheller-Metsch daroval choceradským spolkům T. J. Sokol a dramatickému odboru OVJ Komenský. Nevyhovující prostory pro činnost obou spolků vedly tehdy k návrhu úpravy budovy v podobě nástavby sálu pro vzdělávání v duchu cvičení tělesného, ale také a možná ještě více v duchu duševním, kterým bylo vytoužené divadlo a všeobecná osvěta. Přestavba ta se tehdy vykonala dle projektu Rudolfa Tuky (podepsán je tímto jménem a nikoliv Vojtěch vedený v kronice), architekta tč. z Hvězdonic, a celá (pře)stavba proběhla od podzimu do jara 1922. Slavnostní otevření tělocvičny a nové scény se konalo 30. července. Sokolovna od té doby nikdy svého názvu nezměnila, i když krušné doby zažila, a do poslední chvíle před postavením tělocvičny školní dobře svému účelu pro tělesnou výchovu sloužila. A stejně tak a opět možná ještě více účelu k divadelní činnosti, byť se dvěma přestávkami, když tou první byla válka a tou druhou mezera po smrti dr. Musila.

14. května 2011, den před derniérou Lucerny, zachvátil sokolovnu požár, při němž byla poškozena střecha, půda i jeviště, naštěstí díky včasnému uhašení nedošlo k požáru v sále. I když slzy skáply a v srdci píchlo nad tou spouští, záhy po tom šoku našly se hned síly a vstřícná pomoc pro záchranu toho, co po požáru zbylo a pro ochranu před dalšími hrozícími škodami. A nám ta trpká skutečnost velí jediné - postarat se o ni, o tu „dámu“, o budovu vprostřed našich Chocerad, o budovu, která naši obec krášlí, která tolik pamatuje, vítá nás a hostí, ale také očekává, že jí péči věnujeme. Je to naše povinnost, už jen proto, že je věnem knížecím a odkazem předků, a že si svou pozornost zaslouží. Vraťme jí to, o co přišla, co jí oheň vzal a nutná voda dokonala, dejme jí to, co teď nutně potřebuje, co jí bezpochyby náleží, neboť jen tak se dočkáme, že se nám zas odvděčí.

 Čerpáno z Choceradského zpravodaje, ročník 17 - číslo 3

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.