Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 21. září 2018.

O sokolovně

Z kroniky:

28.10.1923 na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva k výročí vzniku Československa bylo odhlasováno darování parcely vedle školy Sokolu na výstavbu sokolovny a finanční dar 10 000 Kč. Koncem roku 1923 se uskutečnila sbírka na stavbu sokolovny, ve které se vybralo 32 000 Kč. Přes zimu se navážel na saních kámen do základů, pískovec na podezdívku, kmeny na stropy a vazbu a další stavební materiál. Pro zajímavost na dopravě tvrdých cihel z Chotěvic se hlavně podíleli vojáci z posádky v Hostinném.

Po valné hromadě byla podána žádost na ČOS prostřednictvím župy o povolení ke stavbě. Na odpověď jsme čekali marně. Po zjištění, že 30.4. žádost z župy ještě nebyla odeslána do Prahy, tak byla vyslána delegace na ČOS, aby urychlila řízení. Sokolové nechtěli dále čekat na rozhodnutí z Prahy a po Velikonocích se začalo s úpravou terénu a výkopem základů. Během zemních prací přišel z ČOS zákaz. Stavba se zastavila, důsledkem toho se výkopy sesuly. Se souhlasem starosty obce se pokračovalo ve stavbě proti vůli župy a ČOS. Proto nemohlo být slavnostní položení základního kamene, citelná ztráta pro pokladnu. Stavba se nedala ututlat a tak přišel další zákaz ze župy s vyhrůžkou vyloučení z župy a rozpuštění kalenské jednoty. Na kalenskou pouť byly vyzděny zdi po strop v sále. V rámci pouti byl na sále pod otevřeným nebem uspořádán koncert, z kterého byl slušný zisk do pokladny. V srpnu byla budova pod střechou. Na to přijela okrsková a župní komise. Po zjištění, že Kaleňáci dokázali za tak krátkou dobu vystavět hrubou stavbu, zákaz zrušili. Díky této návštěvě jsme dostali stavební povolení. Koncem září byla sokolovna dokončena. Pro zajímavost, osvětlení v sokolovně bylo benzolové (plynové). Elektrický proud do sokolovny byl zaveden při elektrifikaci vesnice v roce 1926. Na kalenské posvícení 28.9.1924 byla v sokolovně slavnostní akademie, slavnostní valná hromada a večer tancovačka.

DŘEVĚNÉ ROZEBÍRATELNÉ JEVIŠTĚ

27.11. 1924 bylo odhlasováno na výborové schůzi dát vyrobit rozebíratelné jeviště. Vyrobila ho Jilemnická firma Lev. Premiéra na tomto jevišti byla 1.5.1925. Sokolští ochotníci ročně nacvičili až pět divadelních kusů. Pro sokolskou pokladnu to byl velký přínos. Protože sokolovna neměla velké skladové prostory, jeviště bylo složeno u Vaňků ve stodole. Používalo se do začátku sedmdesátých let.

 KINO V SOKOLOVNĚ

1925 – začátkem prosince v sokolovně promítal několik filmů putovní biograf, válečný invalida Bílý. Návštěvnost byla velká, sokolové viděli v promítání filmů přínos do pokladny. Sokol zakoupil promítací techniku a dal zaškolit promítače. Prvním promítačem byl Jakub Petřík. Poslání promítače se u Petříků dědilo, v sedmdesátých letech promítal syn Benedikt Petřík s Vojtou Dresslerem, otcem Vojty klempíře. První promítání pod hlavičkou Sokola bylo 28. 10. 1927. Filmy byly němé, a tak obraz byl doprovázen živou hudbou. Pro diváky bylo sezení i na balkónech. Promítací kabinka byla malinká a tak na čelním balkóně bylo dřevěné stupňovité sezení do roku 1962. Poslední stavební úprava zařízení kina byla v roce 1963. Promítací kabina byla zvětšena skoro přes celý čelní balkón. Kino v sokolovně se hrálo s malými přestávkami až do roku 1975. K likvidaci promítací kabiny došlo v roce 2002 za přispění kalenských skautů.

HŘIŠTĚ POD SOKOLOVNOU

V roce 1964 se začalo s výstavbou hřiště pod sokolovnou. Pro základy opěrné zdi k potoku byl využit starý vodní náhon na Kodymův mlýn. Do opěrné zdi byly zabetonovány trubky oplocení do výšky 2 m. Plot byl rámový, dva díly nad sebou. Povrch byl antukový. Stavba se protahovala až do roku 1969. 8.května bylo hřiště slavnostně otevřeno tělovýchovnou akademii.

ZŘÍZENÍ STÁLÉ HOSPODY V SOKOLOVNĚ

V roce 2003 bylo první stavební rekonstrukcí nového výboru Sokola zřízení stálé hospodské živnosti v sokolovně. Byt sokolníka od roku 2000 nebyl obsazený, tak se klubovna přestěhovala do I. patra, do bývalého obýváku. V přízemí se příčka mezi výčepem a klubovnou vybourala. Výdejní pult do sálu se též rozebral. Truhlář Tomáš Navrátil vyrobil na míru zašupovací dveře mezi sál a hospodu. Staré výčepní zařízení šlo do sběru. Do nové hospody se sehnal z jedné krkonošské restaurace starší barový pult za 15 000 Kč.

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.