Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 21. září 2018 od 18 hodin.

Těšit se můžete na...

... veřejnou hodinu cvičení mužů

... malou sokolskou únikovou hru

... prohlídku sokolovny

... tajuplné prostory sokolovny kam ani běžný sokol nechodí

... drobné aktivity na dvoře

... prezentaci činnosti jednoty, zejména jejích turistických oddílů

... historii jednoty v kostce

... kávu na terase (za pěkného počasí)

O sokolovně

Ačkoliv Tělocvičná jednota Sokol Libeň byla založená už v roce 1884, budovu Sokolové postavili až po pětavaceti letech. Majestátní budova ve slohu geometrické secese je dílem architekta Emila Králíčka, postavená v letech 1909-1910. Z průčelí budovy vystupují dvě arkýřové věže a půlkruhový rizalit se vchody a balkonem neseným čtyřmi karyatidami. Fasáda je zdobená sgrafity s folklorními motivy, na vrchu jí dominuje bronzová plastika sokolského znaku. Návštěvník projde rozlehlou vstupní halou a po trojramenném schodišti z červeného mramoru vystoupá do prvního patra. Zde se, kromě kanceláří, nachází i hlavní cvičební sál. Ten kopíruje půdorys trojlodního kostela – prostřední sál je největší, s vysokým klenutým stropem a předním výklenkem na podium, dvě menší boční lodě skrývají trvale umístěné nářadí. Podél tří stran velkého sálu obíhá galerie pro diváky, nad nářaďovnou je balustráda – orchestřiště (nyní sál na ping-pong). Ve druhém patře se nad loděmi hlavního sálu nachází terasa s výhledem na libeňský zámeček a malý cvičební sál, přistavěný až v roce 1920 pro účely místního loutkového divadla. To už v libeňské sokolovně dávno nesídlí a sál se využívá hlavně pro cvičení menších skupin. Ve druhém patře průčelí budovy je poslední z místností využívaných pro cvičení – sál Mikoláše Alše, jemuž dominuje půlkruhové vitrážové okno na straně do ulice. Na druhé straně, pod bývalou galerií (která byla později zazděna a dnes je tam archiv a zkušebna) uvidí návštěvník obraz od Mikoláše Alše, který dal místnosti název. Vedle Alšova sálu je ale největší poklad pamětní síň Františka Filipa, dříve sborovna cvičitelstva, je jediná místnost, dosud dochovaná v původním stavu včetně čtukové výzdoby, vitrin a mobiliáře. Nyní slouží potřebám hudebních těles, pro výstavy a akce pro veřejnost. Sokolovna nesloužila vždy jen Sokolům: už za první světové války zde byl umístěn lazaret, za druhé potom sklad leteckých součástek. V meziválečném období, na konci dvacátých let, prošla sokolovna velkou modernizací interiérů a zanikla tak bohatá a barevná výmalba Strnadovy síně a Alšova sálu. Další velká rekonstrukce přišla na začátku osmdesátých let, bohužel nebyla k lepšímu – veškeré zbývající interiéry, hlavně chodby, byly opatřeny hnědým omyvatelným nátěrem, který překryl poslední zbytky staré výzdoby. Po návratu zpět do rukou TJ Sokol Praha-Libeň byla rekonstruována fasády budovy a roku 2001 sestala kulturní památkou. Přeměnou pomalu procházejí i interiéry.

 

Zdroj: Sokol Praha-Libeň

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.