Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 21. září 2018 od 18 hodin.

Program:

Sázení sokolské lípy k výročí 100 let republiky!
Ukázky cvičení a sportů pro děti i dospělé včetně vystoupení kulturistů!
Lampionový průvod
Posezení u ohně (buřta sebou)
Promítání fotografií ze sletu
Pro odvážné přenocování v tělocvičně

O sokolovně

Vlašimský sokol vznikl v roce 1892 jako nemajetný spolek cvičící v najatých prostorách.  Začínalo  se  v  prostorách  školní  budovy  z  roku 1874, kde sloužila  jako  tzv.  místnost  tělocviční  sklepní prostora, osvětlovaná a větraná malými okénky na úrovni ulice. Dalším místem pak posloužil hotel Na Knížecí, z kterého pak Sokoly vyhnalo v roce 1894 nařízení auerspergské, že dekorace v knížecích budovách mohou mít pouze říšské barvy. Cvičení se tedy přesunulo  do hostince Karla IV. a veřejné cvičení z Obory do Březiny. Už vroce 1906 proběhly první sbírky na stavbu sokolovny formou prodeje „cihel“, historie  ale nechala vlašimské Sokoly na svou sokolovnu ještě dlouho čekat a pokusů muselo být víc.

V roce 1910 vznikl stavební odbor, v roce 1911 do stavebního fondu přispěla občanská  záložna 1000, a tak jmění koncem roku bylo 4455 rakouských korun.
16.  dubna 1912 sjednal odbor pro postavení tělocvičny se spořitelnou místo i potřebný kapitál pro její postavení, plány opatřil od br. Beránka z Prahy a  zařídil rozměření darované plochy. 19. července 1914 byl položen zákadní kámen, ale týden nato vypukla válka a vše zhatila. Jmění bylo u br. Cirmana v  Občanské záložně, po jeho smrti vzal veškeré jmění k sobě Dr. Losenický, aby v případě hrozícího rozpuštění jednota mohla vykázat nulové jmění. V roce 1918 byla činnost obnovena, podstatně narostl počet členů i členek a cvičení  se  tedy  v  roce  1920  na čas přestěhovalo do Průchova hotelu (u Mančalů).  Hned v roce 1921 se navíc jednotě naskytla možnost pronajmout si celý  hotel Na Knížecí a jeho části dále pronajímat. Vznikl biograf, k němu jako doprovod i orchestr, další příjmy plynuly z pronájmu hostince. Od roku 1921 do 1927 jmění vzrostlo z 34 na 170 tisíc Kč, jednota si pronajala pole od  velkostatku  pro  kopanou,  házenou  a lehkou atletiku, získala jednota parcelací  letní  cvičiště  za  nádražím  a  pozemek  u řeky „Na Valše“ pro koupaliště,  a  konečně jednota od spořitelny zakoupila za 30tis. celý její park, který se stal základem současného sokolského areálu s tělocvičnou.


V roce 1928 byly schváleny plány a návrh na stavbu sokolovny dle vlašimského rodáka architekta Kamila Roškota, usnesena 100hod. pracovnípovinnost pro členy na stavbě sokolovny. Se 150tis. Kč na účtu se jednota pustila do stavby odhadované na 800tis. Kč, a tak proběhla spousta sbírek a dalších akcí s cílem získat finance pro stavbu sokolovny. 15. července proběhl slavnostní první výkop, 2. září položen základní kámen. Architekt Roškot ochotně vycházel vstříc praktickým připomínkám, stavitelem byl obětavý br. Petr Raiman, kterého pak v druhém roce vystřídal br. Ing. Neubauer. Problémy s materiálem pomohl levným dřívím vyřešit velkostatkář pan Sternberg, zdarma kámen na štěrk a traktor byl od  bratra ing. Neubauera a betonová míchačka od pana ing. Matouška. Stavba i díky bezpočtu dalších obětavých příznivců a členů pokračovala s minimálními náklady, ale v druhém roce stavby si jednota musela na dokončení vypůjčit 400tis. od finančních ústavů: Občanská záložna, Hospodářská záložna, Městská spořitelna. I tyto finance rychle mizely, a tak opět přišli na řadu členové a příznivci – vlastními nebo i půjčenými částkami přispívali na dokončení. Na Silvestra 1929 ještě v půl osmé odcházeli parketáři jedněmi dveřmi a druhými vstupovali hosté silvestrovského večera. Od 13. ledna cvičí v sokolovně také žáci a žákyně vlašimských škol.
 

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.