| Typ stavby: | Sokolské biografy |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský |
| Župa: | župa Plzeňská |
| Okres: | Plzeň-město |
| Stav objektu: | mimo provoz |
| Autor objektu: | Rudolf Černý, Bohumír Čermák, stavbu provedla renomovaná plzeňská firma Müller & Kapsa |
| Datace: | 1930–1932 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Soubor bia Elektra, činžovního domu a obchodního domu ASO
V únoru roku 1930 byla Tělocvičnou jednotou Sokol Plzeň I. vyhlášená architektonická soutěž na stavbu kina s obchodním a obytným domem. Pro místo v nároží Jungmannovy (dnešní Americké) třídy a Lucemburské (dnes Škroupovy) ulice. Soutěže se zúčastnilo 22 architektů především mladší generace z celého Československa – mezi jinými i Jan Gillar, Gustav Paul a František Čermák, Josef Špalek ml., Leo Meisl, Jiří Kroha či Rudolf Černý. Porota neudělila první cenu, druhé pořadí nicméně rozdělila mezi Jiřího Krohu a Rudolfa Černého. Autorům zároveň doporučila, aby se spojili a definitivní návrh vypracovali společně. Vznikly proto dvě varianty projektu; obě přitom vycházely z původního návrhu jednoho či druhého architekta. Investor si však vyhradil právo použít návrhy i v případě neshody vyzvaných autorů. A tak po vleklých sporech se Jiří Kroha, v té době nově jmenovaný profesor na brněnské technice, rozhodl vzdát další práce a doporučil, aby projekt realizoval Rudolf Černý.
1. září 1931 – vydáno stavební povolení
polovina srpna 1931 – zahájení výkopových prací na základech stavby
Při výkopech byla práce stavařů zkomplikována poměrně silným pramenem spodní vody, která během sondáže nebyla zjištěna. Odčerpávání vody zdrželo práce na stavbě.
prosinec 1931 – hotova střecha biografu
konec roku 1931 – dokončena hrubá stavba biografu (5 měsíců od zahájení)
19. září 1932 – kolaudace za účasti zástupců města Plzně a Zemského úřadu Praha
22. září 1932 – oficiální otevření slavnostním představením
23. září 1932 – zahájena pravidelná představení
Jádrem stavby byl sál biografu (jenž měl sloužit i divadelním účelům) pro 1 100 návštěvníků, přístupný pasáží z Americké třídy a situovaný v prvním a druhém patře. Mezi místnostmi obklopujícími velký sál s balkony se nacházel bufet či kuřárny. V navazující části pětipodlažního objektu pak byly kanceláře a potřebné provozní zázemí. V přízemí byly umístěny prostorné šatny, do ulice pak byly orientovány obchody. Suterén byl vyhrazen restauraci s tanečním parketem. Na návrzích interiérů spolupracoval s Rudolfem Černým Václav Šustr, častý spolupracovník plzeňského architekta Bohumila Chvojky. Další část polyfunkčního komplexu – čtyřpatrový dům orientovaný do dnešní Americké ulice – byl vyčleněn ve všech horních patrech pro bydlení, přízemí a první patro bylo obchodním prostorem společnosti ASO. Jeho úpravy provedl brněnský architekt Bohumír Čermák, jenž byl v té době ředitelem Technické a instalační ústředny firmy ASO a navrhl většinu jejích obchodních domů po celém Československu.
Správa biografu
Společnost „Biograf Národní jednoty pošumavské a Sokola Plzeň I.“ vznikl spojením obou v názvu obsažených komor. V jejím čele stála kinematografická komise sestavená z členů obou komor, musel jich být vždy sudý počet. Náplní pravidelných schůzí a předmětem činnosti komise byly objednávky či dodávky podniku a volba ředitele biografu.
1939 – počátky okupace, vznik Národní Matice sloučením NJP a ostatních jednot
15. prosince 1941 – 3. prosince 1942 – kino Elektra přebírá majetkový úřad říšského protektora ( Vermögensamt – Správa kin pro Říši )
Převzetí Elektry neproběhlo klidně, do kina násilným způsobem vnikli Němci a zabrali jej.
4. prosince 1942 – 5. května 1945 – kino Elektra ve správě pražské pobočky německé kinematografické společnosti UFA
5. května 1945 – osvobození Plzně, konec německé okupac
6. května 1945 – biograf Elektra zpět do „českých rukou“, převzat zástupci Sokola a Národní jednoty pošumavské
Na žádost americké armády o zapůjčení kina pro armádní účely nešlo odpovědět záporně.
12. května 1945 zabrala armáda USA prostory Elektry
Náklady měla hradit americká armáda. To se ale neuskutečnilo. Až do doby, kdy americká vojska opustila Plzeň, jednoty neobdržely žádné finanční vyrovnání. Odškodnění jim bylo poskytnuto ve formě bonů od československého státu.
4. ledna 1946 – první poválečné představení - Sokol a NJP zvolily novou „biografickou komisi“
únor 1948 – převrat → kino Elektra zestátněno a začleněno do společnosti Československý státní film
1. září 1949 – NJP a Sokol – ukončení provozování biografu
Biograf Elektra převzal stát a kino bylo provozováno jako příspěvková organizace v rámci Správy kin města Plzně.
Po roce 1989 došlo k privatizaci správy kin a biografu se vrátil i jeho téměř zapomenutý název Elektra.
Sokolové tak o svůj majetek nenávratně přišli.
Elektra byla největším biografem v celé republice, při zahájení měl sál 1150 míst k sezení, u každých dveří stála jedna biletářka, která vítala návštěvníky a uváděla je na sedadla.
https://www.facebook.com/filmovenoci/posts/735805373214548/
https://pam.plzne.cz/objekt/c1-1981-soubor-bia-elektra-cinzovniho-domu-a-obchodniho-domu-aso
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
