| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Vysočina |
| Župa: | župa Havlíčkova |
| Okres: | Třebíč |
| Stav objektu: | mimo provoz |
| Autor objektu: | Fasádu navrhl A. Svoboda, plány budovy vytvořil jeho bratr Leopold |
| Datace: | 1903 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Sokolská jednota v Moravských Budějovicích byla založena roku 1889. Myšlenka na stavbu sokolovny se objevila o pár let později, v roce 1895. Důvodem byla nevyhovující velikost školní tělocvičny, kde jednota tehdy cvičívala. U tělocvičny chyběly šatny i společenská místnost, což bylo překážkou v rozvoji společenského života. Problém s nevyhovujícími prostory rozhodně nebyl ojedinělý, v polovině 90. let 19. století se na Moravě nacházely pouze tři sokolovny.
Dne 7. listopadu 1895 podal bratr František Šusta návrh na zřízení družstva pro stavbu sokolovny. Tehdy se však setkal s nepochopením. Družstvo bylo nakonec zřízeno o rok později, 2. března 1896, jeho stanovy byly zaslány na c. k. místodržitelství Brna, které je 13. května schválilo. Úkolem družstva bylo získání finančních prostředků pro zakoupení pozemků a materiálu pro stavbu sokolovny. Ustavující schůze se konala 16. září 1896.
Ve výborové schůzi družstva 17. listopadu 1897 přednesl František Šusta návrh požádat obec o stavební místo, a to buď u Palírny nebo na tržišti. Návrh nebyl přijat. Teprve 2. května 1900 se výbor družstva rozhodl požádat obec o místo ke stavbě. Žádost byla kladně vyřízena, což nemalou měrou ovlivnil Josef Purcner, předseda družstva a tehdejší starosta obce. Družstvu byl prodán pozemek. č. parc. 1441/1 za 400 korun. Tuto částku obecní výbor v lednu 1901 poskytl družstvu jako dar. Získané stavební místo se nacházelo východně od kaple svatého Jana Nepomuckého a hřbitova za městem. Touto kaplí končila severní strana nové ulice, která vznikla při říšské silnici, později nazvanou Tyršova. Na protější straně ulice byla budova továrny bří. Smrčků. Na konci obou stran ulice byla již pole, kterým se říkalo „Hniličený" a "Pod spravedlností". V tomto prostoru byla plánovaná ulice, proto Sokol přikoupil vedlejší parcelu č.1438 od Jakuba Frida za 1500 korun. Sloučením těchto parcel vznikla stavební plocha a místo pro cvičiště. Dolní část první parcely jednota později prodala.
Poté, co získala jednota vhodný pozemek pro výstavbu sokolovny, bylo nutné zajistit další potřebný kapitál. Byly vydány neúročitelné dlužní úpisy po 5 korunách s tím, že na každé valné hromadě jednoty bude šest dluhopisů vylosováno a splaceno. Téměř všechny vylosované dluhopisy byly družstvu následně darovány. To však nestačilo. Dne 11. listopadu 1901 požádal moravskobudějovický Sokol Vzájemnou záložnu o bezúročnou půjčku 3000 zlatých (6000 korun). Záložna půjčku poskytla a dluh byl zapsán v pozemkové knize. Družstvo se zavázalo k 20 splátkám po 150 korunách, a to od 1. ledna 1908. Ke splacení došlo již 28. října 1908 díky půjčce od Městské spořitelny.
O náčrtu tělocvičny se poprvé jednalo již 24. dubna 1901, kdy došlo ke shodě, že náčrt bude předložen k odbornému posouzení. Posudek provedli bratranci Antonín a Leopold Svobodovi. Antonín navrhl fasádu, Leopold zpracoval celkový plán budovy. Členové jednoty se dohodli na některých úpravách plánu, šlo např. o zjednodušení fasády či vynechání přístavku a o rozšíření stavby. Dne 19. června 1902 získal Sokol Moravské Budějovice povolení ke stavbě.
V této době se bratr Šusta obrátil na inženýra města Prahy Ludvíka Čížka s žádostí o posouzení vzhledu navržené fasády. Čížek takové provedení nedoporučil a navrhl vlastní průčelí budovy. Jeho návrh byl družstvem přijat 17. června 1902. Zednické práce byly zadány bratrancům Svobodovým, sochařkou práci ve štítu provedl František Kočvara z Jaroměřic. Materiál na stavbu si družstvo zajišťovalo samo. V srpnu 1902 byly práce v plném proudu a do zimy byla stavba sice neomítnutná, ale hotová. V zimě se pracovalo na vnitřním zařízení. Bylo instalováno acetylenové osvětlení, zasklena okna apod. Počátkem roku 1903 objednala jednota u bratrů Jouzových v Plečkách železného ptáka sokola o váze 170 kg, který byl následně usazen na vysoký podstavec. V dubnu 1903 byla vykopána studna, o měsíc později se započalo se sázením stromků kolem cvičiště.
Slavnost otevření sokolovny začala 11. července 1903 akademií v Národním domě a pokračovala následující den župním cvičením a průvodem k sokolovně, kde předseda družstva pro výstavbu sokolovny předal klíče starostovi jednoty Jaroslavu Palliardimu. Večer se konala taneční zábava za tónů Kmochovy dechové hudby. Cvičit se v nové sokolovně začalo 25. srpna, v listopadu zde byla otevřena také čítárna, dříve fungující v Národním domě. V čítárně se odehrávaly čajové večírky, na kterých se přednášelo, četlo a zpívalo. Celkové náklady na stavbu činily 24 608 korun a 8 haléřů, jednota měla u Městské spořitelny dluh 13 900 korun a u Vzájemné záložny 7 900 korun.
Sokolovna u sv. Jana byla hojně užívána až do konce 20. let 20. století, kdy se místní sokolská činnost přesunula do nové sokolovny vystavěné v místě původního zeměpanského hradu. Aby jednota získala finanční prostředky pro tuto velkolepou stavbu, došlo 29. listopadu 1928 k prodeji sokolovny u sv. Jana stolaři Martinu Jenerálovi za 200 000 korun.
Budova bývalé sokolovny u sv. Jana stále existuje, těší se dobrému technickému stavu, ale tělocvičným účelům již neslouží.
Webové stránky turistika.cz: https://www.turistika.cz/
Památník vydaný k 120. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Budějovice 1889–2009, dostupné online, viz: http://mbsokol.cz/wp-content/uploads/Sokol-Moravsk%C3%A9-Bud%C4%9Bjovice-1889-2009.pdf
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
