| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký |
| Župa: | župa Severomoravská-Kratochvilova |
| Okres: | Přerov |
| Stav objektu: | neexistuje |
| Autor objektu: | plán zednického a tesařského mistra Františka Pivného |
| Datace: | 1896–1897 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Sokolovna Na Marku, později kino Alfa, později kino JAS
V roce 1887 byl podán návrh na zbudování vlastní tělocvičny, protože ředitelství gymnázia nejevilo valné přízně sokolské jednotě. Stavební místo Na Marku, naproti nynější sokolovny, darovalo obecní zastupitelstvo, plány byly zhotoveny bezplatně. Bylo ustaveno družstvo pro vystavění tělocvičny a založen fond, který postupně začal vzrůstat. V roce 1891 měla jednota 147 členů. Počátkem roku 1893 jednota dostala výpověď z gymnázia a najala místnost v Palackého ulici, která však naprosto nevyhovovala. Téhož roku se konala v Přerově velká krajinská výstava. Po skončení výstavy dostal Sokol darem prostorný pavilon postavený pro tuto výstavu (naproti dnešního gymnázia v Komenského ulici). Pavilon byl ke cvičení používán až do roku 1896.
19. března 1896 byla zahájena stavba první sokolovny Na Marku, která rychle pokračovala a přes zimu se v ní prozatímně cvičilo. K slavnostnímu otevření došlo 8. srpna 1897. V dobových dokumentech se zachovaly poznámky naznačující, že sokolovna vyrostla na pozůstatcích kostelní stavby Na Marku.
Jednota Sokol Přerov obdržela kinematografickou licenci v roce 1921. První představení v BIU SOKOL se konalo ve dnech 29. a 30. září 1923.
25. června 1935 byly výborem zadány první práce na nové sokolovně a "rovnost" stavby byla oslavena 13. října. Do konce roku 1935 byla stavba přivedena pod střechu. 11. září 1936 se konalo dojemné rozloučení se starou sokolovnou a členstvo bylo přes Tyršův most převedeno do sokolovny nové, která byla slavnostně otevřena 13. září 1936 za účasti sokolstva téměř z celé republiky.
Stará sokolovna se tak začala adaptovat podle plánů stavitele Stanislava Andrlíka na kino Alfa. K slavnostnímu otevření došlo 24. dubna 1937.
Přerovský obzor k této události napsal: „Šest biletářů a uvaděčů v uniformách vás obslouží, jak se sluší na representativní bio. Sedadel je 721, 180 na skvěle vyřešeném balkoně s šesti dvoumístnými ložemi pro milence, dole 457 míst, čtyři šestimístné lože a 28 nouzových sedadel. Krásná pohodlná křesla jsou všude stupňovitě umístěna, a to tak, že divák má průhled mezi hlavami před ním sedících diváků. Vítanou novinkou bude také kuřácký salon.“
Dva promítací stroje obsluhovali dva operátoři, hlavním byl Arnošt Jurák, který byl také sokolníkem v budově. Později bylo kino přejmenováno na JAS a ještě v sedmdesátých létech se tam promítalo.
Z kina JAS se na čas stala pobočka České státní spořitelny v Přerově, prostory zde nalezlo od roku 1979 také středisko tělovýchovného lékařství. Od srpna 1985 sloužila budova, určená k demolici, prodejně obuvi. Odbor výstavby Městského národního výboru v Přerově rozhodl o odstranění stavby a 5. září 1988 se začalo s její demolicí
SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov (2000)
http://www.sokolprerov.cz/historie.php
rosmus.cz
Přerovské listy - číslo 2/2016 – Ročník XV.
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
