Bývalá sokolovna Ervěnice
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Ústecký |
| Župa: | župa Krušnohorská-Kukaňova |
| Okres: | Most |
| Stav objektu: | neexistuje |
| Datace: | 1922–1924 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Ervěnice – městečko pod Krušnými horami na rozhraní okresů Chomutov – Most, téměř se 6.000 obyvateli smíšené česko-německé národnosti. V těsné blízkosti se nacházel povrchový důl Hedvika (po roce 1945 postupně přejmenovaný na Velkodůl čsl. Armády – VČSA) a ervěnická elektrárna.
Psal se říjen 1898, když na ustavující schůzi Sokola v hostinci U Hortigů byl zvolen prvním starostou M. Chládeček a náčelníkem F. Šourek. Členů přibývalo jenom pozvolna, protože pro členství byli zaměstnanci pronásledováni a mnohdy jim hrozilo propuštění z práce. Mnozí museli své členství utajovat. V roce 1922 za pomoci sbírky a půjčky se započalo s realizací výstavby sokolovny a 9. března 1924 byla sokolovna slavnostně otevřena. Stala se nejen tělocvičnou, ale i kulturním střediskem. Vznikl lyžařský oddíl se 120 členy, byl založen i divadelní spolek. V sokolovně se konaly různé tělovýchovné akce, veřejné vystoupení, akademie, plesy a divadelní představení. Dle mlhavých vzpomínek se na dvoře sokolovny začal v roce 1934 hrát rekreační volejbal. Pak přišla okupace. Za své vlastenecké přesvědčení byl fašisty popraven Karel Popelka a stejný osud stihl i členy Zedníčka, Kouteckého a Zbírala.
Ervěnice se po květnu 1945 rychle probouzely k normálnímu životu. Vracely se ervěnické rodiny, ale přistěhoval se i značný počet nových obyvatel, kteří se v naprosté většině s chutí zapojovali do spolkového a sportovního dění v Ervěnicích. Sportovní činnost zahajovali fotbalisté a následně Sokol, DTJ, skauti a další. Na několika místech v Ervěnicích se „plácal“ volejbal. Na dvoře ervěnické sokolovny se sešla malá volejbalová parta, která na tvrdém, škvárovém povrchu hrála převážně debly. Tento stav vydržel až do jara 1947, kdy došlo k ustavení volejbalového oddílu při tělovýchovné jednotě Sokol Ervěnice. Bezprostředně po založení oddílu se naskytla možnost hrát na tenisovém kurtu u „Ruďáku“ („Ruďák – po válce pojmenovaný velký objekt ervěnických Němců, v němž byly schůzovní místnosti, restaurace, divadelní sál s tanečním parketem. K objektu patřilo i fotbalové a tenisové hřiště). U tenisového kurtu byl urychleně postaven dřevěný, montovaný barák, který sloužil jako šatny a sklad. Voda na mytí byla z hadice, kterou se kropil kurt.
Na jaře 1959 byla zahájena demolice Ervěnic a již v červnu se stěhovali první ervěničtí občané do nových sídlišť v Mostě, Chomutově a Jirkově. Jirkovské sídliště bylo největší a bylo pojmenováno Nové Ervěnice. Velká většina původní obce včetně ervěnické sokolovny kvůli postupující těžbě uhlí tak zcela vymizela z mapy.
Zdroj informací, literatura
http://www.vkjirkov.cz/index.php/historie-klubu
https://chomutovsky.denik.cz/fotbal_region/vyroci-tj-vcsa-ervenice-sto-patnact-let-plnych-sportu-20131101.html
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
