Bývalá sokolovna Most
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Ústecký |
| Župa: | župa Krušnohorská-Kukaňova |
| Okres: | Most |
| Stav objektu: | neexistuje |
| Autor objektu: | stavitel br. Staněk |
| Datace: | 1901–1902 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
"Všeobecné nadšení vzbuzené II. sletem všesokolským v Praze roku 1891 zachvátilo i mostecké území dosud tiché a nevšímané, a snaha několika uvědomělých Čechů, zaříditi vlastní jednotu Sokol, brzo vyspěla v čin..." (časopis Sokol, 1902). První valná hromada Sokola Most se konala 31. ledna 1892 za přítomnosti 65 členů. Prvním starostu se stal Josef Jonáš. Sokolové začali záhy hledat prostory, kde by cvičili, ale v Mostě byl tehdy nedostatek místností pro takovouto činnost. Český spolek to navíc v německém prostředí neměl jednoduché.
Prvním prostorem pro cvičení se stala dřevěná zahradní veranda v hostinci "Janský dvůr". Již po dvou letech byla ale veranda zbourána a mostečtí sokolové se ocitli ve složité situaci. Mnoho místních odmítlo spolku Sokol poskytnout přístřeší. Za takové situace byla najmuta sousední stodola za roční poplatek 240 korun. Sokolové zde cvičili až do roku 1896 a nákladem 600 korun stodolu upravili na tělocvičnu. Opět šlo ale o provizorní řešení. V roce 1897 byl jednotě pronajat další prostor, opět nevhodný. Nakrátko ještě v roce 1899 poskytl své prostory majitel hostince.
Nakonec mostečtí sokolové utvořili stavební družstvo pro výstavbu vlastní sokolovny, které asi roku 1897 zakoupilo stavební místo o výměře 879, 92 metrů čtverečních. Částou 4 000 korun přispěla i Česká obec sokolská. Jednalo se o pozemek ve Stecherově ulici (později Sibiřské). O dva roky později byly plány sokolovny schváleny městskou radou, vše ale doprovázely kvůli vlastenecké povaze spolku složitosti.
Po dlouhých peripetiích byl v červnu roku 1901 položen základní kámen. Plány sokolovny vypracoval inženýr bratr Ludvík Čížek, stavbu podle Čížkových plánů během jednoho rok provedl stavitel Staněk. Oficiální otevření mělo proběhnout již 6. ledna 1902, ale slavnost otevření byla německými úřady zakázána. Nakonec došlo k otevření 22. června 1902. Stavební náklad budovy obnášel přes 34 000 korun, nábytek 200 korun. K pokrytí ročního nákladu přispívala mosteckým sokolům ochranná jednota staroměstská v Praze. Budova nové sokolovny se nacházela v čilé čtvrti města, která se nazývala "česká čtvrť a nacházela se nedaleko státní dráhy.
Budova sokolovny byla dvoupodlažní s prvky secesního stylu a s průčelím umístěným proti severovýchodu. Po pravé straně chodby se nacházela prostorná šatna pro členstvo, z níž se dalo třemi dveřmi projít do sálu asi 10 metrů širokého a 14, 5 metru dlouhého. Tělocvičný sál byl centrem celé stavby. V přízemí nalevo se nacházel ještě jednopokojový byt s kuchyní pro domovníka, rezprezentační místnost jednoty a místnost se sprchami a toaletami. V prvním patře byla jediná uzavřená místnost – výborovna, pak dvě galerie (jedna nad šatnou, druhá nad bytem domovníka a reprezentační místností).
V roce 1924 se sokolové rozhodli zvětšit prostor pro cvičení o přilehlé šatny. Bylo ale zapotřebí zbourat zděné pilíře pod balkónem a místo nich vložit tři nosníky. Sál se tak prodloužil na 17, 85 metru. Šatnu umístili do části původní kuřárny, kterou přepažili. O rok později zřídili sokolové v podkroví jednu místnost, která sloužila jako pracovna župy. V témže období se na dvoře postavilo ještě malé dřevěné přírodní divadélko. Vešla se do něj jen šatna, jeviště a kulisárna. Diváci seděli nebo stáli venku před ním. Roku 1928 přibyl na zahradu sokolovny i zastřešený kuželník.
Za 30 let od postavení mostecké sokolovny čítal místní sokolský spolek 603 členů. Sokolovna byla za tu dobu zvelebena, v sále se položila nová parketová podlaha, provedla se rekonstrukce střechy, do celé budovy bylo zavedeno splachovací zařízení a elektrické osvětlení.
Od poloviny 20. století, po oficiálním zrušení Sokola, tělocvična svému účelu nesloužila a společně se starým městem byla v 70. letech zbourána kvůli expandující těžbě uhlí. Cvičící veřejnost se po válce přesunula do někdejší německé Turnhalle, později zvané „Armáďák“ nebo také mylně „Tyršák“.
Dne 26. března 1964 přijala komunistická vláda usnesení č. 180/1964, jímž rozhodla o likvidaci starého Mostu z důvodu postupující těžby uhlí. Toto otřesné rozhodnutí znamenalo zánik 39 kulturních památek starého Mostu, u kterých byla formálně památková ochrana zrušena až 2. prosince 1981. V době rozhodnutí byly tedy již některé památky zbořeny, další přišly na řadu později.
Zdroj informací, literatura
časois Sokol, ročník 28, číslo výtisku 8, rok vydání 1902
https://www.mesto-most.cz/sokolovna-sportovni-hala/d-15295
https://www.npu.cz/cs/uop-usti-nad-labem/zpravy/42529-zanikle-pamatky-mesta-most
https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/stary_most_bourani_20170401.html
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
