Bývalá sokolovna Veselí nad Lužnicí
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | Tábor |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 1904 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Sokolovna byla postavena v roce 1904 na pozemku po zbořeném domu hrnčíře Václava Svobody. Realizaci stavby provedlo stavební družstvo Sokolské jednoty veselské. Pozemek byl zakoupen za 1 400 zlatých, samotná stavba sokolovny si vyžádala 14 500 zlatých. V té době docházelo k převodu zlatých na korunu, jeden zlatý měl hodnotu asi dvou korun. Převážná část této sumy byla získána z akcí a podniků jednoty, jakými byly například divadelní představení, koncerty a další, nedílná část šla rovněž z daní a značná částka byla získána půjčkou u Občanské záložny.
V budově s krásnou, účelu odpovídající secesní fasádou, byla provozována tělocvičná a kulturní činnost. Za první republiky byl sál upraven pro biograf, tělocvičné užívání však zůstalo zachováno. Promítalo se bez přerušení zhruba až do roku 1951, kdy byla postavena nová budova kina. Zároveň se v sokolovně cvičilo, konaly se tam přednášky i svatby.
Po zrušení Sokola v roce 1948 byla budova majetkem Tělovýchovné jednoty Lokomotiva ve Veselí nad Lužnicí. V horním patře vznikl začátkem šedesátých let byt správce, jenže s výstavbou nových sportovišť a hal postupně budova ztrácela na významu. V roce 1993 se objekt vrátil Sokolu, ale místní sokolové ho vrátili zpět tělovýchovné jednotě. Ta dům prodala Josefu Nouzovi, současnému majiteli, který ji kompletní generálkou zachránil od bídného konce. Sokolovna v tu dobu byla promáčená a měla narušenou statiku.
V roce 2003 bylo provedeno přepatrování sálu v sokolovně.
Vedení obce zastává názor, že vedle dvou sportovních hal a sportovišť je potřeba využívat pro tělovýchovné aktivity dávno pryč. Ani současný majitel o využití pro tělocvik neuvažuje.
Technický popis objektu:
Nárožní jednopatrová budova obdélného půdorysu. Střecha s valbou na severní straně. Východní průčelí rozděleno pilastry na pět částí. V jižní části nad vstupními dvoukřídlými secesními dveřmi lemovanými girlandou dvojice sdružených oken s půlkruhovým nadpražím lemovaných šambránou se zvýrazněným středním klenákem. V ploše nad středním sloupkem stylizovaná ratolest. Atika tvořena balustrádou nesenou dvojicí pilastrů. Mezilehlá část ve spodní polovině nad štukovými linkami okno s rovným nadpražím, nad ním dvojice kruhových otvorů. Střední část v přízemí velké trojdílné okno, nad ním trojice malých. V pilastrech lemujících střední část štěrbinovitá vertikální okna. Pilastry ukončeny dvojicí volutových konzol. Nad nimi elipsovitý štítek. Pravá mezilehlá táž stejně pojatá jako levá. V krajní části je v soklu prolomeno segmentovým oknem se štukovým klenákem v nadpraží. Okna přízemí a patra v obdélném poli se zaoblenými horními rohy, boční části konkávně prohnuté. V přízemí trojice pravoúhlých oken prostřední z nich dvoukřídlé. V patře zřejmě dodatečně prolomené okno. Atika s volutovými křídly vyvrcholena půlkruhovým štítkem s naznačeným klenákem a oddělenou předstupující římsou, pod níž tři otvory tvaru klíčové střílny. SV nároží je zaoblené se zubořezem Severní průčelí je s výjimkou otvorů na schodiště symetrické. Dvoukřídlé vstupní dveře na schodiště jsou umístěny vpravo od osy. Nad nimi v mezipatře dvoukřídlé okno s půlkruhovou horní ventilací. Středem kompozice štukové výplně s podokenní římsou, na niž dosedá trojdílné pravoúhlé okno. Pod výplněmi dvojice štěrbinovitých oken. Atika nesena dvojicí kapkovitě zakončených pilastrů, uprostřed kapkovitá konzola. Nad předstupující římsou dvojice segmentových štítků. Na západní fasádě trojice obdélných přístavků zastřešených původně pultovou střechou.
POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY
Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Necitlivá vestavba ocelové konstrukce znehodnotila interiér objektu. Z hlediska památkové ochrany jsou významné dochované detaily: vstupní dveře do sálu včetně kování a klik. Z urbanistického hlediska je důležité zachování hmoty objektu v sousedství děkanského kostela. Secesní fasády vhodně člení hmotu objektu a vytváří tak nerušící pozadí pro dominantu města – děkanský kostel. Tato stavba tak plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2, o státní památkové péči. Jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 10348/3-6054 – sokolovna je evidována od 26. 11. 1993.
Zdroj informací, literatura
https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/na-budovu-se-vrati-sokoli-slibuje-majitel-.html
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/sokolovna
https://pamatkovykatalog.cz/sokolovna-13471683
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
