Prapor T. J. Sokol Křivoklát

Typ stavby: Sokolské prapory
Kraj:Středočeský
Župa:župa Budečská
Okres:Rakovník
Stav objektu:existuje
Autor objektu:prof. Valoušek, profesor Státní keramické školy v Bechyni
Datace:1932
Vložil:SokolKrivoklat

Popis objektu

Prapor Tělocvičné jednoty Sokol Křivoklát

Prapor jednoty byla důležitá součást identity každé jednoty. Praporem se jednota prezentovala na veřejnosti jako silná, dobře vedená a významná v rámci celé sokolské obce. V počátcích Sokola obzvlášť, kdy se pořádaly okázalé výlety a prapor se nesl v čele spořádaného útvaru při průchodu městem nebo vesnicí. Pořízení praporu byla však poměrně nákladná záležitost.

O praporu v křivoklátské jednotě se možná mluvilo již dříve, ale první zmínka v zápisech se objevuje až po 20 letech od založení jednoty, tj. v roce 1927, a to v souvislosti s připravovanými oslavami 20. výročí založení.  Proč tak „pozdě“ je pochopitelné, neboť před praporem byla mnohem důležitější věc, a to vlastní tělocvična neboli sokolovna. Po postavení sokolovny v roce 1924 bylo třeba nejdříve srovnat finance kolem stavby a ustálit finanční tok peněz na splátky z půjček a potom teprve bylo možné uvažovat o praporu. Konkrétní krok se udělal začátkem roku 1927, kdy jednota požádala br. Pucholta z Rakovníka o návrh praporu. Sbírka peněz na prapor začala o něco dříve, ale z počátku peníze velice pomalu stoupaly, a to po desítkách či málo stovkách korun. Bohužel k dvacetiletému výročí pořídit prapor bylo již hlavně časově nezajistitelné a tudíž výše částky ve sbírce nehrála hlavní roli.

Ke konci roku 1930 se začíná znovu se snahou pořídit si prapor, ale tentokrát již o dva roky dříve než bude oslava 25letí výročí založení jednoty. Kontaktoval se pan Valoušek, profesor Státní keramické školy v Bechyni, aby vytvořil návrh na prapor pro naši jednotu. Nabídková cena vypracovaného návrhu ve skutečné velikosti byla 1000 Kč.

Na začátku roku 1931 se ze zápisů dovídáme, že:  „Br. starosta  …  shledal, že Č.O.S. vypisuje soutěž na prapor jednot, kde bude pravděpodobně dosti návrhů.“  Proto objednávka panu profesorovi Valouškovi byla pozastavena, ale za měsíc na to bylo rozhodnuto přeci jenom návrh na prapor u něho objednat. Do měsíce byl výboru zaslán námět praporu, který „po přehlédnutí přijat, jenom klademe si malou změnu, by hrad Křivoklát, jež je na praporu nastíněn, byl trochu zvětšen“.

V červnu 1931 byl za návrh praporu zaplacen honorář 1000 Kč a „vzdán dík“. Po té si vzala na starost ses. Bílá získat rozpočet na vyšití praporu a zadání do práce. Z nabídky v Tyršově domě vybrala vyšívačku a po kontaktu s ní získala nabídku. Ses. Křížová, ona vyšívačka, zaslala rozpočet za vyšití praporu i s materiálem na 4558 Kč. Prapor byl v říjnu zadán ke zhotovení s tím, aby byl hotov do konce března 1932. Později na přání ses. Křížové byl posunut termín dokončení na konec dubna.

Prapor byl na konci dubna hotov. Prapor byl ofotografován, aby mohla být podána žádost k nošení praporu na veřejnosti. Do této doby se fond praporu neustále rozrůstal. Příspěvky do fondu byly z různých akcí pořádaných jednotou a individuálními dary jednotlivců jako např. cituji: „ Br. Dr. Škramlík s chotí za projev soustrasti a účast na pohřbu své matky ses. Ludmily Nitscheové a na paměť zesnulé věnují ve prospěch sokolovny 2000 Kč. … Podle návrhu br. Krejzy bude obnos ten použit na prapor.“ nebo jiný dar, dar od pana Slepičky až z Ameriky, který věnoval 100 Kč jako přítel Sokola na Křivoklátě. Celkový náklad na prapor byl celkem minimálně 6203 Kč, když se vychází pouze z čísel, která jsou dnes známa. Částku ukazuje přednesený rozbor na schůzi výboru.  „Br. Krejza předkládá účet za prapor 5468 Kč. K doplnění musí se opatřiti: Sokolík hliníkový poniklovaný 350 Kč + jasanová politirovaná žerď 160 Kč + řemen 70 Kč + nepromokavý obal 40 Kč + rukavice 115 Kč.“  

Nejdůležitější událost nastala 22. května 1932, kdy na veřejném cvičení II. okrsku župy Rakovnické pořádané křivoklátskou jednotou na Křivoklátě, byl před začátkem cvičení prapor slavnostně rozvinut.  Citace ze zápisu: „Po zahájení cvičení br. starostou, promluvil br. vzdělavatel o významu tohoto okrskového cvičení …..o významu našeho sokolského praporu, který byl potom rozvinut, br. starostou předán jednotě se současným vzetím do slibu br. praporečníka a všech členů jednoty, pokud se týče ochrany praporu pro jeho obzvláštní pro nás význam.“

Od té doby byl prapor používán při význačných akcích jednoty a byl uložen v sokolovně v tzv. výborové místnosti. Měl svoji speciální skříňku pověšenou na zdi se speciálním otočným kovovým pochromovaným držákem. Zde byl prapor zavěšen ve svislé poloze a u něho uloženy šablony pro vyšití praporu včetně skládací žerdi. Bohužel, prapor neměl dlouhého klidu.

Přišel Protektorát a 2. světová válka. Vyhláška protektorátních úřadů z 9. října 1941 rozpustila ČOS a tím všechny župy a jednoty. Sokolský majetek byl zabaven z hodiny na hodinu, kompletně celá sokolovna se vším všudy co tam bylo. 

Hned po válce v červnu 1945 se prapor vrátil do jednoty. To dokládá následující zápis: „Br. starosta oznámil radostnou zprávu, že prapor jednoty, který byl Němci ukraden a odevzdán na sběr textilií, byl nám vrácen bratrským N. V. ze Železného Brodu. Bohužel pouze přední strana“. Tuto skutečnost také dokládá dochovaný útržek poštovní doručenky. Zde začínají kolem praporu nejasnosti. Realita neodpovídá tak úplně zápisu. Prapor za Protektorátu měl být zlikvidován, ale jeho likvidace proběhla asi jen formálně. Zkrátka prapor ze sokolovny zmizel a nebyl. Sokolovna se tehdy používala dál k občasnému cvičení, ale úplně pro někoho jiného a hlavně také k jiným akcím a účelům. Kdo prapor odnesl a kam, se dodnes neví. Domněnka je, že to byl někdo, kdo odešel na sever do Sudet. Železný Brod byl v Sudetech. Prapor se vrátil nikoliv jako starý hadr, ale pěkně uložen v pouzdře. Bohužel vrátila se pouze jen jedna polovina, zadní strana chyběla. Někdo ji odpáral, protože jinak prapor nebyl poškozen, ale z jakých důvodů se tak stalo, se neví. Záhadu návratu praporu nevysvětlili ani tehdejší současníci. Zachránce chtěl zůstat v utajení a tak se taky stalo. Takže přední část praporu se vrátila zpět na své místo do původní skříňky a stala se tak praporem jednoty. Tam prapor zůstal přes všechny společenské změny bez toho, aby jej někdo někam odnášel nebo uschovával.

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.