Sokolovna Břasy
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský |
| Župa: | župa Rokycanova |
| Okres: | Rokycany |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | br. František Kreisingr z Radnic |
| Datace: | 1923 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Místní jednota založena roku 1873 měla původně své sídlo v hostinci U České koruny. "Když se po roce 1880 počaly jednoty sokolské organisovati ve svazky župní, a tyto pak v Českou obec sokolskou, počaly se stavěti po vzoru Sokola pražského prvé sokolské tělocvičny. A již v této době vznikla u nás myšlenka založení fondu pro stavbu vlastní Sokolovny. Prvý příspěvek 1 zlatý (2 koruny) složil při své návštěvě při okrskové schůzi dne 1. října 1899 nynější náčelník Sokolské župy Rokycanovy br. Josef Roch, učitel z Mýta. Tak byl položen první základ a nyní jednota shromažďovala peníz ku penízi tak, že v roce 1922 nastřádáno bylo 3 990,80 korun. Pomýšleli jsme již asi v roce 1905 zakoupiti bývalý mlýn, kde se stále říkalo 'Ve mlýně', ale nedošlo k tomu, neměli jsme dosti peněz. Šťastná náhoda pomohla nám, že jsme až v roce 1923 mohli bývalý mlýn zakoupiti." Jednota totiž získala státní podporu ke zařízení letního cvičiště, napřed v obnosu 30 000 korun, poté 5 000 korun. "Tím vzrostl stavební náklad značně. Zraky činovníků jednoty byly obráceny opět ku starému mlýnu, k němuž patřil též rozsáhlý dvůr a zahrada. Požádali hned br. Josefa Maška, stavitele a člena předsednictva Sokolské župy plzeňské, o dobrozdání, zda by se mlýn ku přestavbě na Sokolovnu hodil. Posudek dopadl příznivě, a když jsme zvěděli též cenu reality od p. Pollatschka v Plzni (který dal si dům znalcem odhadnout), bylo známo vše, čeho bylo třeba před rozhodnutím věděti. Realita oceněna byla znalcem na 48 000 korun. Pollatschek vzhledem k účelu, jemuž má sloužit, žádal na nás pouze 36 000 korun. Br. Mašek vypracoval plán a rozpočet na přestavbu a mimořádná valná hromada dne 5. května 1923 konaná, se usnesla dům zakoupiti a ku stavbě přikročiti. Rozpočet obnášel 115 505,26 korun, v čemž zahrnuto jest dodání veškerého stavebního materiálu a též všechny práce řemeslné. Doba od uzavření koupě až do podzimu 1924 byla věnována různým přípravným pracím pro stavbu a hlavně vyprázdnění bytů. Dům totiž obydlen byl třemi rodinami a v době této následkem poměrů ve světové válce, byl bytů veliký nedostatek. Na podzim 1924 podařilo se vyprázdniti jeden byt a upravit místnosti tak, aby aspoň schůze v domě konány býti mohly. Později vybourána byla jedna stěna, tak ze dvou místností zřízena jedna, která sloužila i za tělocvičnu. Jaké ubohé to byly místnosti! Podlaha zničena, strop z části zbořený, kamna žádná, ale přece jsme se z toho těšili, neboť jsme byli ve svém! V mimořádné valné hromadě, která se konala dne 5. května, bylo usneseno, že každý člen jest povinen upsati bezúročnou půjčku 100 korun a dne 30. dubna 1925 usneseno bylo, že každý člen je povinen nejméně 40 hodin na staveništi pracovati. Někteří členové upsali více, jiní složili dary na penězích, které již zpět nepožadovali, a také nečlenové byli požádáni o dobrovolné dary. Tím způsobem se sešlo na bezúročných darech a půjčkách 2 037,40 korun a na darech nečlenů 2 960 korun. Dne 12. února 1925 vypsána byla soutěž na stavbu a uveřejněna v časopisech Žďár a Český denník. Po důkladném zkoumání byla stavba zadána br. Františku Kreisingrovi z Radnic za 118 302,53 korun, v kterémžto obnosu je i náklad na postavení galerie, která z důvodu úsporných původně projektována nebyla. Stavební výbor si vyhradil, že kterékoliv práce může vykonati 'Sokol' sám, neb je komukoliv zadati, a také stavební hmoty, opatří-li si je levněji, sám dodati. Tak nastal nyní počínaje dnem 19. dubna čilý ruch na staveništi; hlavně večer po dobyté práci a v neděli. Kácely se stromy, které stavbě vadily, kopaly se základy, sklep, bouraly se stěny, stropy, byla snesena celá tašková krytina střechy. Vykopaný materiál byl odvážen, byly dováženy cihly, kámen, dříví; vše dovezeno členy neb občany bezplatně. Potřebné dříví rozřezali členové sami na parní pile Sternbergské na 'Baště'. Tu třeba zmíniti, že majitel uhelných dolů pan Jiří Sternberg, jakož i všichni jeho úředníci, vyšli nám v každém ohledu příznivě vstříc. Dříví nám bylo prodáno se značnou slevou, zdarma dovezeno a rozřezáno. Rovněž i tašky na střechu výhodně prodány byly. Západočeské kaolinové závody v Horní Bříze daly nám zdarma potřebný písek a Dolové a průmyslové závody J. D. Starck veškeré tabulové sklo. Také jiných ještě podpor se nám dostalo, které všechny zde nejde vyjmenovati. Tak majitel dvora Vranova p. Schwartz dal a dovezl zdarma všechen potřebný kámen ku stavbě. Značně uspořili jsme také na dovozech; mnoho zdejších povozníků a okolních rolníků dováželo zdarma stavební materiál."
"Prvý kámen byl do zdi sklepové položen zedníkem Říhou ze Svatého Kříže dne 4. května 1925. Při této důležitosti pronesl starosta jednoty krátký proslov a byla zaslána zdravice Československé obci sokolské v Praze, Sokolské župě plzeňské v Plzni a našemu rodákovi br. Očenáškovi v Praze. Celé měsíce květen, červen, červenec a srpen bylo nyní rušno na staveništi od rána do pozdního večera. Když přestali pracovati dělníci za plat, přišli večer a v neděli členové a vykonávali různé práce, aby placení dělníci mohli ve svých pracích druhý den pokračovati. Tak to šlo až do konce srpna, kdy bylo již rozhodnuto, že budova bude ve dnech 26. a 27. září odevzdána svému účelu. Poslední týden před otevřením byl veliký chvat v celé budově; ještě mnohá práce byla třeba dodělat a doba byla již velice krátká. Přece jenom přičiněním stavitelovým a jeho dělníků, jakož i různých řemeslníků a hlavně některých členů, vše bylo v čas vykonáno, takže v sobotu 28. září v 8 hodin večer byla celá budova v lesku. Touto hodinou započala vlastní slavnosť a sice akademií, na níž předváděna byla čísla tělocvičná, zpěvní, hudební a recitace. Slavnostního rázu dodal celému programu hlavně 32 členný pěvecký sbor Sokola z Nýřan. Všichni tito pěvci objevili se v sokolských krojích a zahájili akademii mužským sborem od B. Smetany 'Věno'. Na to vzdělavatel jednoty přednesl vhodný proslov, a pak následovala ostatní čísla. Župní cvičitelské družstvo, jež k nám župa vyslala, cvičilo bradla a koně tak, že tyto stále musily být opakovány a přidávány; a tak akademie, která měla skončit před půlnocí, trvala dlouho přes půlnoc. Obecenstvo, které naplnilo všechny místnosti do posledního místa, nerado loučilo se s novou Sokolovnou. Avšak, že může se ráno znovu do této útulné budovy vrátit, bylo mu útěchou. S věže Sokolovny vlála již od večera státní vlajka a na jevišti umístěna byla busta pana presidenta republiky T. G. M. v háji květin a svěží zeleně. Tak usídlil se Sokol Břasský po své 52 leté činnosti pod svým vlastním krovem."
___
V roce 1998, při rekonstrukci objektu, byl na půdě nalezen vzácný tubus obsahující popis budovy sokolovny datovaný k roku 1927, autorem je tehdejší starosta břasské jednoty br. Vratislav Trunečka.
Na opravě sokolovny se podíleli nejen sokolové, ale také další spolky a především obecní úřad, který postupně od roku 2002 uvolnil ze svého rozpočtu částku přesahující 3 miliony korun. Objekt sokolovny je nyní po vleklé rekonstrukci hotový. Snahou sokolů je, aby vedle stolního tenisu, který tu má padesátiletou tradici, opravená sokolovna sloužila i dalším sportům a společenským účelům. V prostorách sokolovny se tak konají plesy, burzy dětského odívání a další akce.
Interiér budovy je vyzdoben plakáty, které připomínají bohatou historii jednoty.
Zdroj informací, literatura
https://rokycansky.denik.cz/zpravy_region/ro_nas_brasy_sokolovna20071024.html
https://plzen.rozhlas.cz/v-brasich-se-po-30-letech-otevrela-znovu-sokolovna-6772397
https://rokycansky.denik.cz/zpravy_region/brasy-zvou-do-sokolovny20080404.html
Informační zpravodaj obce Břasy 2020
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
