Sokolovna Bzí
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Liberecký |
| Župa: | župa Jizerská |
| Okres: | Jablonec nad Nisou |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 1930 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
V roce 1892 vzniká Sokol i ve Bzí, tehdy ještě Nábzí. 16. října toho roku pak proběhla v hostinci Františka Donáta první ustavující schůze.
Nadšení bylo obrovské. Prvních deset cvičenců cvičilo na primitivním nářadí na školním dvorku až do zimy. V zimě se cvičila pouze bradla a to v sále u Herzmannů. Za rok již cvičila dvě osmičlenná družstva. 10. října 1893 se začala stavět dřevěná tělocvična na pozemku Jindřicha Vavřicha. Za deset dní byla tělocvična o rozměrech osm krát pět metrů hotova. Byla to první tělocvična v okolí.
Nesloužila však dlouho, protože v roce 1899 vyhořela. Poté se cvičilo na návsi, pak v kůlně u Františka Zahradníka. Sokolové se pak v průběhu let stěhovali nejprve do malého sálu bratra Kleinerta, v letech 1913–1930 pak cvičili ve velkém sále Josefa Dubského.
První světová válka zasáhla české obyvatelstvo velkou silou. Jen z Nábzí zemřelo v bojích čtrnáct členů Sokola. Po válce však Sokol opět vzkvétá. V roce 1919 byla v Nábzí vysazena lípa svobody.
Sokolové stále toužili po kamenné sokolovně. Proto v roce 1929 kupují pozemek od paní Donátové. Vypůjčili si dvě stě tisíc korun u Kampeličky. Stavba byla zahájena 23. března 1930, 4. května byl položen pamětní kamen.
„Několikrát se stalo, že na druhý den nezbyl již dostatek cihel. A tak možná, že to bylo třikrát, jsem tam dojel s Pavlem Vavřichovým na kole, já na rámu, dojeli jsme za tmy, pana Lejska jsme našli, krmil koně a bez jakéhokoli papíru jsme vyřídili vzkaz, aby ráno přivezl jednu nebo více fůr cihel. A skutečně, druhý den byly cihly na místě,“ píše Jaromír Mastník ve vzpomínkách, které zachytil jeho vnuk Marek. A již 30. a 31. srpna stejného roku probíhaly akce k slavnostnímu otevření sokolovny.
Chybělo však vybavení, problémem byly hlavně židle, na které sokolové prostě neměly prostředky. „A najednou krátce před slavností fůra tažená párem koní, naplněná novými židlemi zn. Thonet a Mundac z Koryčan, zastavila před sokolovnou. Židlí bylo tolik, že řadách naplnily celý sál. To byl poprask a přímo zděšení! Žádný z funkcionářů židle neobjednal, dodací list byl správně vyplněn na TJ Sokol. Faktura však s dodávkou ani poštou nedošla – a nepřišla nikdy.“
Koncem 2. světové války zemřela panu Trdlovi žena. Až poté Trdla přiznal, že židle zaplatil on jako dar. Nechtěl, aby se to žena dozvěděla.
Druhá světová válka stála Sokoly mnoho sil. I po zrušení organizace se ale v sokolovně nadále pořádaly zábavy, byť zakázané.
Dluh za sokolovnu se podařilo splatit kouzelným fíglem. Ke konci roku 1945 došlo k výměně protektorátních peněz za nové československé, každý člověk mohl ale dostat jen pět set nových korun, bez ohledu, kolik měl peněz starých.
„Občané je upisovali den před výměnou v místní Kampeličce na splátku sokolského dluhu, který byl tím splacen. Stalo se tak, že tajný termín výměny se ve Bzí dozvěděli tajnou důvěrnou zprávou,“ vzpomněl Jaromír Mastník.
Po nástupu komunismu čekalo všechny sokoly postupné začlenění do nových organizací. Po roce 1989 se činnost Sokola pomalu rozbíhá, ve Bzí byl obnoven v roce 2000. Sokolové se pustili do oprav sokolovny, která získala i novou střechu. Ve Bzí, vesničce s přibližně dvěma sty obyvateli, má dnes Sokol 123 členů.
Zdroj informací, literatura
https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/ve-bzi-meli-prvni-telocvicnu-v-okoli20101022.html
https://www.emhstavebni.cz/reference-bzi/
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
