Sokolovna Černožice
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Jičínská-Bergrova |
| Okres: | Hradec Králové |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | postaveno podle plánu jaroměřského architekta Trnky |
| Datace: | 1929–1930 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Sokol Černožice byl založen již v roce 1891. Od roku 1894 konala jednota svá veřejná cvičení v rezervní třídě místní školy, která byla upravena na prozatímní tělocvičnu. V roce 1910 začali členové uvažovat o stavbě vlastní tělocvičny a za tímto účelem byl založen stavební fond. Plány přerušila první světová válka.
Počátkem 20. let 20. století se jednota dostala do sporu s místní školní radou, protože sokolská mládež prováděla ve škole různé nepřístojnosti. K vystěhování ze školy došlo 11. listopadu 1928. Poté jednota ke cvičení využívala sál hostince "U Beranů".
Pro stavbu vlastní tělocvičny získala darem od firmy H. Benies výhodné stavební místo a sbírkou mezi členy i místními občany bylo vybráno přes 80 000 korun. Už v roce 1927 obec přidělila pro budoucí sokolovnu dům čp. 83. Se stavbou podle plánu jaroměřického architekta Trnky se započalo v srpnu 1929. Původně měla být sokolovna postavena podle návrhu architekta a stavitele Františka Belingera ze Smiřic. Už na konci října 1929 byla sokolovna pod střechou a 9. ledna 1930 byla místní stavební komisí schválena dokončená stavba. Jednota následně obdržela povolení k užívání budovy. Dne 11. ledna 1930 se v nové sokolovně konal ples, samotné slavnostní otevření se oficiálně uskutečnilo až 25. května téhož roku.
Stavební náklady se vyšplhaly nakonec na 185 000 korun, ovšem s tím, že určitou část prací vykonávali členové jednoty bez nároku na odměnu. Tělocvičný sál měl rozměry 10 x 15 x 6 metrů a při zadní stěně měl zvýšenou galerii. V podkroví byla zřízena sborovna, v níž se v zimě hrávalo loutkové divadlo.
Význam této stavby potvrzuje článek o jejím otevření, který vyšel ve Věstníku sokolském dne 29. května 1930:
Otevření sokolovny v Černožicích.
"Před 20 lety bylo v naší jednotě uvažováno o stavbě sokolovny a založen byl stavební fond; při začátku stavby m. r. měla jednota svůj stavební pozemek, hřiště a 125.000 Kč na hotovosti. S tímto obnosem dala se jednota do stavby první etapy projektu a to teprv v srpnu m. r., však již v zimě se v nové sokolovně pilně cvičilo, schůzovalo, loutkařilo, ba i tancovalo. Stavba provedena podle plánu br. architekta Trnky z Jaroměře, jemuž po soutěži práce také zadána a jím tak účelně a rychle provedena. Sokolovna pozůstává z tělocvičného sálu 15 x 10 x 6, prostorného vestibulu, šatny, sprchy a klosetů v přízemí; ve zvýšeném podkroví jest galerie a sborovna sloužící též za loutkové divadlo. Na přístavbu jeviště, pamatováno betonovým překladem. Oplocení hřiště drátěným pletivem provedlo členstvo a několik set sazenic křídlatce trojlistého na živý plot darovala nám fa Hacker, lesní školky Hradec Králové. Technická činnost jednoty jest na výši doby, takového počtu cvičících všech složek nebylo nikdy dosaženo po dobu trvání jednoty, t. j. 39 let: hlavně žactvo jsme podchytili.“
V sokolovně se cvičilo až do 2. světové války, kdy byla 8. října 1941 výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek úředně zabaven. V Černožicích musel být 13. února 1942 musel být sejmut ze špičky štítu nad hlavním vchodem do sokolovny sokol s rozepjatými křídly. Německým okupantům byl tento symbolický znak Sokola velkým trnem v oku. Od roku 1943 sloužila sokolovna jako středisko Kuratoria pro výchovu mládeže, jehož 1. veřejné cvičení 5. června 1943 bylo veřejností i rodiči účinkujících ignorováno. V letech 1944–1945 byly v sokolovně ubytováni němečtí uprchlíci, kteří utíkali před postupující Rudou armádou.
Hned po osvobození v roce 1945 začala sokolovna opět sloužit svému prvotnímu účelu, a tak je tomu dodnes, i když v roce 1993 probíhal soud o to, kdo je právoplatným majitelem sokolovny. Jejím provozovatelem a uživatelem je místní sokolská jednota, ale objekt je v majetku obce.
Nejznámějším členem místního Sokola v jeho historii byl legionář Josef Pultr, který padl v roce 1915 u francouzského Arrasu a roku 1931 mu byla v průčelí místní sokolovny odhalena pamětní deska.
Zdroj informací, literatura
https://www.turistika.cz/mista/sokolovna-v-cernozicich/detail
http://www.cernozice.cz/historie
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
