Sokolovna Horní Jelení
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Pardubický |
| Župa: | župa Východočeská-Pippichova |
| Okres: | Pardubice |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | projekt i realizace stavitel Huráň z Dašic |
| Datace: | 1912–1913 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Tělocvičná jednota Sokol Horní Jelení byla ustanovena 4. září 1897 ustavující valnou hromadou. Jako každá sokolská jednota požadovala i Tělocvičná jednota Sokol Horní Jelení "spolkovou místnost, a to samostatnou, s výčepem nápojů nespojenou“. Pro cvičení si od svého založení pronajímala místnosti v místních pohostinstvích.
V roce 1904 koupila jednota domek č. p. 168 se zahradou, určený pro užívání letního cvičiště, za 1 800 korun od Jaroslava Sejkory z Prahy. Jednota ihned začala s opravami domku a úpravou zahrady. Na domku opravili střechu, kterou J. Šmíd pokryl lepenkou. Na zahradě opravili plot. Původní ovocné stromky a keře vykopali a rozprodali. Podél tří stran plotu vysázeli ve dvou řadách kaštany. Z prken vyrobili dva stoly s lavičkami pro potřeby cvičenců. Obytný prostor domku byl pronajat nájemníku bratru Fr. Peprlovi za 80 korun ročního nájmu. Jednota si ponechala pouze stodolu k uschování cvičebního nářadí. Na stavbu vlastní sokolovny pomýšleli místní sokolové již od svého založení, a proto si založili stavební fond. V roce 1910 byl za stejným účelem založen stavební odbor, jehož členové měli podporovat rozrůstání stavebního fondu. V lednu roku 1912 byl na valné hromadě přijat návrh na stavbu sokolovny. Výbor se usnesl návrh prozkoumat a požádal stavitele Huráně z Dašic, aby připravil návrh stavby a rozpočet.
O výstavbě nové tělocvičny se rozhodlo na mimořádné valné hromadě 5. května 1912. Rozpočet na stavbu budovy s hostincem byl stanoven na 23 tisíc korun. Jednota proto byla nucena požádat o půjčku místní Občanskou záložnu, peněžní ústav založený v roce 1885. Před zahájením stavby byl ukončen nájem a vystěhován nájemce. Jednota zakoupila ještě pás pozemku na jižní straně o velikosti 1 x 29 m od souseda Josefa Sirůčka za 150 korun. Na provedení stavby byla vypsána soutěž, do které se přihlásili 3 zájemci. Výsledkem bylo zadání stavby staviteli Huráňovi z Dašic. Zahájení stavby bylo stanoveno na pondělí 16. září 1912 s plánovaným termínem dokončení 15. května 1913. Místní občané byli také vyzváni, aby přispěli na stavbu dary a pro drobnější příspěvky byly místním obchodníkům rozdány tzv. útržkové sešity k vybírání příspěvků formou zakoupení lístků. Celkové náklady dosáhly konečné částky 25 864,26 korun, včetně vnitřního vybavení (židle, stoly, věšáky, prapory a nově zakoupené žíněnky a tyče). Zařízení v budově bylo pojištěno na 3 000 korun a rok později byla pojištěna i budova sokolovny u pojišťovny Slávie a u První České vzájemné pojišťovny stejným dílem na celkovou částku 30 000 korun. Slavnostní otevření sokolovny probíhalo ve dnech 14. a 15. června 1913.
Městečkem procházel velký průvod za účasti členů okolních jednot a představitelů župy Východních Čech i župy Orlické. Poté následovaly projevy a cvičení na náměstí, které bylo k tomu to účelu městem propůjčeno. V Pamětní knize je zapsáno, že se sokolovna stala „opěrným bodem poctivé práce ve výchově nejširších vrstev lidu, školou bratrství, rovnosti a volnosti“. Jednota počítala i s hostinskou činností, která byla do výstavby sokolovny zahrnuta. Udělením koncese Okresním hejtmanstvím ve Vysokém Mýtě ze dne 11. června 1912 bylo povoleno „přechovávání cizinců, podávání pokrmů, výčep piva, vína a vína ovocného, výčep jemných likérů, podávání kávy a čaje, čokolády, jiných tepelných nápojů a občerstvení, držení dovolených her“. Hostinská živnost byla vždy pronajímána.
K dalšímu rozšíření sokolské základny došlo v roce 1927. Nejprve jednota odkoupila část zahrady od souseda pana Němečka 19 x 5 m za částku 2 000 korun. Samotný objekt sokolovny byl rozšířen o přístavek, otevřený prostor oddělený od sálu sokolovny. V přístavku se hrávalo loutkové divadlo. Prodloužením přístavku podél pravé strany jeviště vznikla šatna a sklad nářadí. Následovala oprava střechy a komínů a byl instalován hromosvod. Rozrostl se i inventář sokolovny (stoly, židle, záclony, závěsy, zrcadla). Tím, že se zvýšila majetková hodnota sokolovny provedenou přístavbou, zvýšili si sokolové i pojištění majetku. Před otevřením nové školy v Horním Jelení byla galerie sokolovny využívána i jako třídní učebna. Dle finančních podmínek jednota obohacovala své cvičební vybavení, v roce 1933 zakoupila novou kladinu a kamna, která byla nutná pro provoz cvičebních hodin v sokolovně. V témže roce financovala pokládku nových obrub chodníků u sokolovny a v roce 1937 zakoupila kuchyňská kamna s pečící troubou do hostince. K běžným výdajům patřily výdaje za údržbu a provoz, např. výmalba, nátěr oken, opravy nářadí, stolů, lavic a židlí a nákup uhlí a pilin. V zimním období probíhalo cvičení do konce roku, kdy byla ukončena Mikulášskou nadílkou pro děti a Silvestrovskou tancovačkou pro dospělé. Cvičení v tělocvičně začínalo až v teplejších jarních měsících, kdy už nemusela být sokolovna vytápěna. V poválečném období byly provedeny nutné opravy, aby mohla opět začít cvičitelská činnost a sál sokolovny mohl být využíván i ke kulturně-společenským akcím. V roce 1946 byla zabudována elektrická rozvodová skříň a o rok později byly do parketové podlahy v sokolovně vypáleny body pro cvičení prostných a hromadných skladeb. Mezi cvičební nářadí byly koupeny v roce 1948 šplhací tyče, míče pro odbíjenou a stoly na stolní tenis. V červnu 1948 Okresní národní výbor upozornil jednotu, že je třeba opatřit schodiště v sokolovně zábradlím a vstupní dveře do sálu sokolovny kyvadlovými dveřmi. Od 15. srpna 1951 až do března 1952 byla sokolovna zabrána pro uskladnění obilí, čímž byl sál sokolovny značně poškozen.
Po nucené změně ideologie sportu a tím zrušení Sokola, přešel veškerý majetek pod TJ Jiskru při závodě Botana. V dubnu 1959 byla schválena přestavba sokolovny, která se táhla až do května 1962. Byla organizována v rámci socialistických akcí TJ Jiskra. Proběhla výstavba přední části hostince s výčepem a kuchyní a na ní nadstavba s dvěma místnostmi a menším prostorem pro klubovnu. Do jedné místnosti byl zakoupen koberec a zrcadla, ve druhé místnosti hrál oddíl stolního tenisu. Proběhla celková rekonstrukce vodovodního řadu. Pod restaurací byl vyhlouben sklep pro kotel na ústřední topení a skladování uhlí. Sokolovna sloužila jako tělocvična pro výuku tělesné výchovy na základní škole a dále sloužila obci jako kulturně-společenský sál. Po roce 1989 a obnovení činnosti ČOS spravovala vrácený majetek jednot župa. Ta pronajala budovu sokolovny včetně pohostinství soukromému podnikateli. Sokolovna přestala sloužit účelu tělocvičnému a stal se z ní pouze společenský sál pro zábavy, plesy, diskotéky a školní akademie. Po předání sokolovny do majetku jednoty v roce 2008 se sokolovna uzavřela i společenským akcím. Hlavním důvodem bylo neodpovídající elektrotechnické zajištění a totální vnitřní devastace objektu. Její znovuotevření pro sportovní i kulturně-společenskou činnost by bylo pro jednotu velkým finančním zatížením. V současné době jednota spolupracuje s vedením města Horní Jelení na realizaci provozu sokolovny pro sportovní a kulturně-společenské akce ve městě.
Zdroj informací, literatura
bakalářská práce Dagmar Burešové T. J. Sokol Horní Jelení (Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2020)
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
