Sokolovna Jihlava
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Vysočina |
| Župa: | župa Plk. Švece |
| Okres: | Jihlava |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Architekt Bohuslav Fuchs |
| Datace: | Postaveno 1935 |
| Vložil: | PavelBrada |
Popis objektu
Jihlavská sokolovna byla postavena ve stylu českého funkcionalismu, v současné době je kulturní památkou. Má betonový skelet s cihlovou výplní. Vlastní a provozuje ji T. J. Sokol Jihlava, nachází se ve velmi dobrém stavu.
Na konci roku 1891 sepsal JUDr. Karel Malát stanovy jihlavské jednoty. Schváleny byly ale až v následujícím roce. Ustavující valná hromada se uskutečnila 28. února 1892. Po založení jednoty bylo nutné najít vhodné prostory pro cvičení. Jihlavští sokolové si pronajali salon Feit na Heulose o rozměrech 20 x 10 x 6,5 metru, který do té doby sloužil jako taneční síň. Roční nájemné zde činilo 59 zlatých 50 krejcarů. Problematické zde bylo především cvičení v zimních měsících, protože salon se nedal vytápět. Nevhodnost těchto prostor vedla jednotu v roce 1894 k založení Družstva pro postavení vlastní tělocvičny. Vše vypadalo z počátku nadějně – první rychlá sbírka mezi členy vynesla 240 zlatých, další uskutečněné sbírky ve městě celkem 3 600 korun. Na konci roku tak výbor jednoty začal uvažovat o výběru vhodného místa a o zpracování projektu. Další shánění financí pro stavbu už šlo ale o dost pomaleji, "Družstvo" dokonce přestalo úplně pracovat a jeho činnost byla ukončena. Jihlavští sokolové si museli tedy na vlastní sokolovnu počkat. Trvalo to 40 let.
Když byla 1898 dokončena budova Besedy, pronajala si zde jednota tělocvičnu za 150 zlatých ročně. V roce 1900 bylo do zahrady besedního domu přemístěno i letní cvičiště, kde se konala veřejná cvičení. Následujícího roku zřídil výbor Sokola Jihlava stavební odbor, který se stal jakýmsi nástupcem dříve zrušeného "Družstva". Nepříjemnou situaci řešla jednota v roce 1905, když dostala výpověď z Besedního domu. Po složitém jednání byla naštěstí výpověď stažena. Během první světové války byla tělocvična v Besedním domě zabrána vojskem.
Po vzniku Československa se cvičení přesunulo z Besedního domu do Masarykových škol (dnes průmyslová škola). Jednota začala hledat vhodné místo pro stavbu sokolovny. Jako nejvhodnější se jevil pozemek ve středu města, kde se nacházely sklady tabáku. V roce 1919 jihlavští sokolové odkoupili asi 2 000 metrů čtverečních za 25 000 korun. Tato část pozemku byla v roce 1924 upravena na letní cvičiště. Dva roky poté jednota za 64 660 korun přikoupila pozemek u městského nádraží, který byl následně vyměněn za zbývající část pozemku ve středu města. Díky zavedené pracovní povinnosti členů jednoty mohl být pozemek v roce 1929 upraven na stadion. Dne 28. října 1932 byl areál cvičiště pojmenován jako Tyršův.
Na přelomu 20. a 30. let 20. století založili bratři Červený a Masopust Spolek pro postavení sokolovny. V roce 1930 vypsala jednota soutěž na ideové projekty sokolovny, která měla stát na pozemku cvičiště. Celkem došlo 25 návrhů, z nichž byl vybrán projekt známého architekta Bohuslava Fuchse z Brna. Tou dobou již ale naplno probíhala hospodářská krize, a tak byla stavba odložena. Přesto se v roce 1941 Sokolu Jihlava podařilo od Spolku pro zřízení české opatrovny za částku 50 000 korun odkoupit budovu se zahradou v ulici pluk. Švece (dnes ulice Tolstého). Nový pozemek se zdál být pro stavbu zcela vhodný, navíc by bylo zachováno i letní cvičiště.
V roce 1934 byl předsedou stavebního odboru zvolen bratr A. Zelený, zkušený stavebník, který měl zkušenosti se stavbou sokolovny ve Znojmě. K samotné stavbě jihlavské sokolovny bylo nakonec přistoupeno až v roce 1935. Bohuslav Fuchs zpracoval nový projekt, stavba byla svěřena firmě Nekvasil z Brna. Zemní prace započaly 25. dubna 1935, znovu byla zavedena pracovní povinnost členstva. Ta činila 30 hodin na jednoho člena a bylo možné se z ní případně vykoupit. Cena za vykoupení se odvíjela od výše příjmů daného člena. Na "výkupném" jednota vybrala 16 282 korun. Spolek pro postavení sokolovny odevzdal jednotě cca 200 000 korun, ČOS darovala 10 000 korun a poskytla bezúročnou půjčku ve výši 20 000 korun. Další část finančních prostředků získal jihlavský Sokol půjčkou od spořitelny v Brně ve výši 400 000 korun. Zároveň se podařilo získat dary od různých firem i od Ministerstva sociální péče.
Dne 23. června 1935 se konalo slavnostní poklepání na základní kámen, dne 12. října téhož roku byl zazděn základní kámen s pamětními spisy, časopisy a mincemi. Bohužel se tyto věci do dnešní doby nedochovaly. Ke konci října bylo otveřeno v sokolovně kino, jako první se promítal film Maryša. Tělocvičny byly uvedeny do provozu až 30. ledna 1936, kdy se konečně vyřešil problém s izolací podlahy. Celkové náklady na stavbu sokolovny a vybavení se vyšplhaly na 1 190 559, 15 korun.
Zájem o cvičení byl obrovský a nová sokolovna přestala brzy dostačovat, pronajata byla ještě tělocvična v Masarykově škole v Žižkově ulici. Už v roce 1937 výbor jednoty uvažoval o přístavbě tělocvičného sálu.
Na jaře 1939 se německé obyvatelstvo Jihlavy chovalo více a více provokativně, často docházelo k rozbíjení oken a českých rodin a rozbíjení výkladních skříní. Sokolovna byla proto ve dne i přes noc hlídána. Ráno 15. března 1939 byla sokolovna i s biografem zabrána vojskem, na cvičišti byly rozmístěny tanky. Nářadí, zařízení a prapory naštěstí členové jednoty včas odvezli. V roce 1940 mohli jihlavští sokolové cvičit alespoň v Masarykově škole. Po zastavení činnosti v dubnu 1941 zůstal v provozu, ovšem pod policejním dozorem, alespoň biograf. V sokolovně byla umístěna Hitlerjugend. Ke konci války byli v tělocvičnách i v kině ubytováni obyvatelé německých území, kteří se ze svých domovů vystěhovali před blížící se frontou. V této době došlo ke zničení mnoha věcí v sokolovně a zbourání tribuny na cvičišti.
Po skončení války obnovil Sokol Jihlava ihned svou činnost. Cvičit se ale muselo v pronajímaných školních tělocvičnách. Stavební odbor vytvořil rozpočet na přístavbu velkého tělocvičného sálu s galeriemi a přísálím z obou stran, prostorného jeviště s šatnami, dále měla přístavba zahrnovat šatny pro cvičence, menší sál pro loutkové divadlo, místnosti pro kanceláře jednoty, okrsku i župy, sál pro konání členských schůzí, bazén s koupelnami či restauraci. Přišel však rok 1948. Po oficiálním zrušení Sokola v roce 1952 se sokolovna dostala do zájmu stavebních podniků z Havlíčkova Brodu jako ubytovna pro zedníky. Následně přešla do rukou TJ Spartak a poté pod TJ Dynamo.
Po roce 1989 začal spor o majetek obnovené jihlavské sokolské jednoty. Sokolovna, pozemek pod bývalým sokolským cvičištěm a chata u Maršovského rybníka byly předány Sokolu Jihlava po ročním dohadování smlouvou z 22. srpna 1991. Do té doby mohla jednota využívat pouze kanceláře v sokolovně.
Zdroj informací, literatura
BRADA, Pavel. 110. výročí založení Sokola Jihlava 1892–2002. Jihlava: Sokol Jihlava, 2002.
Oficiální webové stránky T. J. Sokol Jihlava: http://www.sokol-jihlava.wz.cz/index1.php?menu=1&zavreno1=1
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
-
Zajímavé je doplnit okolnosti počátků místní jednoty a stavby zdejší sokolovny z webu jihlavských bratří http://www.sokol-jihlava.wz.cz/: Počátky jihlavského Sokola spadají do konce 19. století, kdy došlo roku 1892 k jejímu založení. Cvičení bylo zahájeno nejprve v soukromých prostorách, a poté v domě Beseda, který byl v té době střediskem českých spolků v tehdy převážně německé Jihlavě. Již několik roků po svém založení si Sokol Jihlava ustavil spolek pro postavení vlastní tělocvičny. Ten měl za úkol shromažďovat především finanční prostředky pro postavení sokolovny. Po první světové válce si Sokol Jihlava zřídil své cvičiště v prostorách, kde dnes stojí Horácký zimní stadion. Vlastní cvičení probíhalo v tělocvičně Masarykovy školy. Teprve v polovině třicátých let bylo nashromážděno dostatek peněz na stavbu sokolovny, která byla otevřena v roce 1935.
PavelMichalec | 10. 06. 2020 16:26:21
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
