| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Jungmannova |
| Okres: | Beroun |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | projekt br.V. Šámal, stavitel v Králově Dvoře; stavitelé bři Šámal a Kolář |
| Datace: | 1926 |
| Vložil: | PavelMichalec |
K založení Sokola Králův Dvůr došlo dne 20. srpna 1911 na ustavující valné hromadě v hostinci U Ševčíků v Počaplech za účasti 30 osob. Původní název zněl Tělocvičná jednota Sokol v Počaplech a okolí. I přes počáteční finannčí potíže se začala činnost jednoty úspěšně rozvíjet. Ze Sokola v Berouně bylo zapůjčeno nářadí, od ČOS získala místní jednota zdarma malou technickou knihovnu, v září 1912 se započalo s nácvikem prostných na VI. všesokolský slet v Praze.
Zpočátku sokolové využívali pouze sálů v místních hostincích, (U Ševčíků, pak U Trantů), od listopadu 1918 tělocvičnu zdejší Obecné školy. Touhou členů počápelské jednoty bylo vybudování vlastní sokolovny. K téhle myšlence se kvůli první světové válce mohli místní sokolové vrátit až v říjnu 1919. V roce 1920 byl od knížete Fürstenberga zakoupen pozemek za částku 19 095 korun, který zprvu sloužil jako cvičiště. Byl na něm postaven menší domek, ve kterém se nacházela sborovna, skladiště nářadí a byt pro sokolníka.
Na stavbu sokolovny bylo potřeba sehnat téměř 450 000 korun. Část financí byla získána od členů a příznivců Sokola ve formě darů, významná byla finanční pomoc od ostatních sokolských jednot, část peněz si sokolové vypůjčili od záložny. O největší část finančních prostředků se ale postarali sami vlastní výrobou cihel a jejich prodejem. Cihelnu jednotě pronajímal mezi lety 1921 až 1926 zmíněný kníže Fürstenberg. Od srpna 1925 se na zakoupeném pozemku začalo s výkopy. Slavnost položení základního kamene se uskutečnila 25. října 1925. Projektantem stavby byli stavitel Šámal a Kolář.
Slavnostní otevření nové sokolovny proběhlo 1. srpna 1926. Již v předvečer, tedy 31. července, proběhla v novém sále tělocvičná akademie. Neděle patřila oslavám. Nová budova sloužila nejen sportovním, ale i kulturním a společenským účelům. Asi nejvýznamnější předválečnou událostí se stal župní slet v Počaplech, který se konal v červnu 1934 na hřišti za sokolovnou.
V září 1940 byla sokolovna zabrána německou armádou. Po skončení války byla sokolovna vyčištěna, doplněna nářadím, které během války členové jednoty schovávali u sebe a již koncem května 1945 bylo obnoveno cvičení. V sokolovně byla umísttěna pamětní deska se jmény padlých sokolů. V lednu 1949 došlo v Králově Dvoře ke sloučení místních sportovních klubů AFK Litavan Karlova Huť, SK Olympie Králův Dvůr, SK Počaply, Tělocvičné jednoty Sokol v Počaplech a Králově Dvoře a DTJ v Králově Dvoře. Nově utvořená organizace přijala název ZTJ Sokol Králodvorské železárny. V únoru 1953 byl ZTJ Sokol přejmenován na DSO Baník. Později dochází k dalšímu přejmenování.
V roce 1950 byly Počaply připojeny k městu Králův Dvůr.
Od 1. ledna 1990 pracoval přípravný výbor pro obnovu sokolské jednoty. Dne 20. října 1990 se v místní sokolovně konala ustavujícíc členská schůze k obnovení Tělocvičné jednoty Sokol Králův Dvůr. V průběhu celého roku navíc probíhala jednání s SK Litavanem Králův Dvůr o budoucím uspořádání tělovýchovné a sportovní činnosti ve městě. Dne 12. dubna 1991 došlo ke sloučení Litavanu a Sokola – bylo dohodnuto, že nová organizace ponese název Tělocvičná jednota Sokol Králův Dvůr a převezme stanovy ČOS a stane se její součástí.
Webové stránky geocaching.com: https://www.geocaching.com/geocache/GC6HP9E_t-j-sokol-kraluv-dvur-022
Publikace Tělocvičná jednota Sokol v Králově Dvoře. 90. výročí založení.
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
