Sokolovna Smíchov II
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Župa: | župa Pražská-Scheinerova |
| Okres: | Hlavní město Praha |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | J. Veselý, V. Kavalír, F. Kavalír |
| Datace: | 1908–1909 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Tělocvičná jednota Sokol Smíchov II byla ustavena na valné hromadě, která se konala 25. března 1896. Tehdy jednota přijala název Sokol Tyrš.
Členové jednoty byli od počátku velice aktivní, a to i přes fakt, že se museli potýkat s obtížemi při hledání vhodného prostoru pro cvičení. Nejprve se cvičilo v Radlicích, poté v divadelním sále Na Knížecí, kde se uskutečnilo i první veřejné cvičení jednoty. Členstvo postupně získávalo finance pro lepší vybavení nářadím i případné postavení vlastní tělocvičny. Prvním základem byl výtěžek 17 zlatek a 17 krejcarů ze silvestrovské zábavy, kterou jednota na konci roku 1896 uspořádala.
Brzy musela jednota opět řešit hledání nových prostor, jelikož v pronájmu Na Knížecí se často měnili majitelé. Snahy na získání školní tělocvičny hatila Smíchovská městská rada, která jednotě nepřála. Během pár let zamítla smíchovskému Sokolu celkem osm žádostí. Rovněž finanční ústavy jakoukoliv pomoc odmítaly. A tak se finanční prostředky pro stavbu tělocvičny snažilo vlastními silami získat členstvo. V roce 1900 mezi sebou vybralo částku, za kterou mohl být zakoupen pozemek v tehdejší Krokově ulici (dnes Vrázova ulice). Cena pozemku činila 21 044 zlatých a 80 krejcarů. Vše se ale kvůli úřadům začalo opět protahovat. Vypracované plány stavby byly třikrát zamítnuty, nepomohlo ani odvolání jednoty do Vídně.
Po soudní výpovědi z prostor Na Knížecí se členové jednoty přesunuli do Slavie. V roce 1902 bylo jednotě zakázáno používat pojmenování Tyrš a došlo k určení nového názvu – Sokol Smíchov II. O rok později navrhl místostarosta jednoty bratr Emanuel Pilát, aby se na zakoupeném pozemku v Krokově ulici postavila tělocvična s činžovním domem. K samotné realizaci došlo o pět let později. Mezitím přeci jen byla jednotě propůjčena školní tělocvična v Preslově ulici.
Dne 13. ledna 1907 byly zadány plány, dokonce se podařilo získat půjčky od Malostranské záložny ve výši 64 000 a 15 000 korun. Začalo se s výkopem základů. Dne 14. února 1908 byly plány k výstavbě schváleny. Ringoffer přislíbil dodání dveří, oken a podlah. Jednota měla ambice zavést rovnou i ústřední topení. V neděli 13. září 1908 proběhla za účasti významných hostů slavnost položení základního kamene. Přítomen byl starosta ČOS Dr. Jan Podlipný, starosta Městské rady na Smíchově JUDr. Koldinský či slavná publicistka J. Adamová z Paříže. Součástí slavnosti byl i průvod na Santošku, kde se odehrávalo veřejné cvičení jednoty a sokolská zábava.
Slavnostně otevřena byla sokolovna jednoty Sokol Smíchov II dne 22. srpna 1909. Do ulice obrácená část od prvního poschodí sloužila jako činžovní dům, vlastní tělocvična byla umístěna do zadního traktu. Vnitřek tělocvičny obsahoval na tehdejší dobu nejmodernější konstrukce visutého a přenosného nářadí. Náklad na postavení sokolovny dle projektu J. Veselého a architektů V. Kavalíra a F. Kavalíra se vyšplhal přes 120 000 korun.
Během první světové války byl v tělocvičně zřízen lazaret. Po válce byla činnost jednoty obnovena. Na konci ledna 1921 byla v sokolovně odhalena pamětní deska bratřím, kteří padli ve válce. Při slavnostní valné hromadě 26. června téhož roku, kdy si jednota připomínala 25. výročí založení, byla odhalena pamětní deska prvnímu náčelníkovi Sokola Smíchov II bratru Aloisi Jenšovskému.
Po vypuknutí druhé světové války zabrala sokolovnu v Krokově ulici německá armáda. Všechny sokolské symboly z budovy byly odstraněny. Podařilo se zachránit reliéf nad vchodem, který válku přečkal zamaskován pod nánosem barvy.
Po válce převzal výbor jednoty sokolovnu i ostatní majetek ve velmi zbědovaném stavu. Téměř polovina parketové podlahy, která byla pořízena těsně přes X. všesokolským sletem byla poškozena plísní a různými houbami, jelikož z tělocvičny okupanti udělali nevětrané skladiště. Tělocvičné nářadí i vybavení a zařízení bylo rozkradeno. Jednotě se díky obětavosti členů již v prvních měsících obnovené činnosti podařilo získat finanční prostředky k znovuzařízení celé sokolovny. V lednu 1948 se ještě uvažovalo o projektu nástavby tělocvičny. Po únoru 1948 a XI. všesokolském sletu se sokolovna stala "domovem" TJ Tatra Smíchov a poté SK Smíchov. Když ji v lednu 1991 obnovená sokolská jednota přebírala zpět, byla budova ve špatném stavu, bez kolovadel i dalšího nářadí.
Zdroj informací, literatura
TROUSIL, Jaroslav. 100 let: Sokol Smíchov II. 1896–1996. Praha: Tělocvičná jednota Sokol Smíchov II: 1996.
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
