Sokolovna (původní Spolkový dům) Strakonice
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | Strakonice |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | architekt Pražák |
| Datace: | 1896 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
K založení strakonické sokolské jednoty došlo v květnu 1885 coby členské jednoty župy Jeronýmovy (ve skutečnosti došlo k založení prapůvodní sokolské jednoty již o 17 dříve, ale peripetie a různé formy existence jednoty napřed jako jednota tělocvično-hasičská, posléze jako jednota Tyrš neměly delšího trvání). Následně 30. září 1889 byla zřízena věcná loterie a z jejího výtěžku s přispěním i dalších subjektů byla později postavena budova Sokolovny, tehdy Spolkového domu.
Na schůzi 25. října 1894 se výbor konečně rozhodl začít s budováním spolkového domu. Hned byli určeni 3 členové, kteří měli do příští schůze vybrat vhodné místo pro stavbu tělocvičny. Byli to Karta, Císař a Pavelec. Na schůzi 29. listopadu tedy navrhli dvě místa. Jedním byla zahrada manželů Brušákových, druhým bylo spáleniště Varausovy stodoly. Výbor se rozhodl pro místo druhé s tím, že by se ještě odkoupil díl sýpky, který patřil Občanské záložně a dvůr patřící obci strakonické. Poté, co požádal výbor strakonickou obec o odprodání potřebného dílu, obec se rozhodla, že spolkový dům postaví sama svým nákladem, pokud jí všechny spolky odevzdají své úspory nastřádané ve prospěch spolkového domu. Jednota Sokol jí odevzdala 4500 zlatých, ale vyhradila si zvláštní užívání zdarma některých místností. Se stavbou se mělo začít co nejdříve. Proto se veškerá činnost v roce 1895 soustřeďovala na stavbu tělocvičny. I přesto se zástupci strakonické jednoty účastnili III. všesokolského sletu, který se konal 29. června 1895 v Praze. Protože rok 1895 byl 10. rokem trvání strakonické jednoty Sokol, podal náčelník Císař na schůzi 25. května 1895 návrh, aby byla slavnost u příležitosti 10. výročí založení strakonické jednoty Sokol Tyrš spojena se slavnostním položením základního kamene spolkového domu.Nakonec se tento plán neuskutečnil, se stavbou se do konce roku vůbec nezačalo. Návrh na stavbu spolkového domu byl schválen až na mimořádné valné hromadě 25. listopadu 1895. Jako nejlepší byl vybrán plán architekta Papeže z Prahy, rozpočet však činil přes 41 000 zlatých. Obec Strakonice proto předložila nový návrh, podle kterého obec daruje jednotě stavební místo zdarma a k tomu poskytne subvenci 10 000 zlatých ve stavebních hmotách.Další peníze, a to 10 000 zl., byly získány pomocí nezúročitelných a nevypověditelných dluhopisů. Každý dluhopis byl vypsán na 20 zlatých.Každý rok se pak měl splatit určitý počet dluhopisů, které byly vybrány losem. Tak mohl ke stavbě přispět každý občan a byl k tomu také vyzýván. Například v provolání Milým občanům ze dne 11. ledna 1896: „Žádáme tudíž všechny spoluobčany, slavné spolky i korporace, aby ku provedení předsevzatého díla s jednotou „Sokol Tyrš“ ruku v ruce kráčeli a ji v tomto velikém, pro město naše důležitém díle mravně a hmotně napomáhali.“ 4. února 1896 byla podána žádost o stavební povolení a dne 12. února 1896 bylo purkmistrovským úřadem stavební povolení vydáno. Stavba byla zadána stavitelům Duškovi, Krupkovi a Kulhánkovi, kteří ihned započali se stavbou. Financování stavby se ujala Občanská záložna ve Strakonicích. Ta také poskytla bezúročnou půjčku 1200 zlatých a výbor právovárečného měšťanstva též bezúročně 3000 zlatých.Městská spořitelna povolila zápůjčku 15 000 zlatých. Přestože měla jednota spoustu starostí se stavbou, zúčastnila se v roce 1896 župního sletu v Písku, sama uspořádala 2. srpna veřejné cvičení a účastnila se okrskového cvičení v Horažďovicích.Bylo třeba také myslet na místo hostinského ve spolkovém domě. Když se schylovalo k dokončení stavby, byl na schůzi 12. října 1896 zvolen za spolkového hostinského Václav Hájek, číšník v Praze. Stavba spolkového domu byla ukončena v listopadu 1896. Na 19. listopadu byla svolána mimořádná valná hromada, na níž starosta vylíčil postup veškerých prací a poděkoval všem, kdo se o stavbu zasloužili. 21. listopadu byl spolkový dům otevřen slavnostní akademií za spoluúčinkování pěveckého spolku Zvon a nově zřízeného dramatického odboru Sokola, který sehrál Zvíkovského raráška.Stavba stála nakonec 112 000 K, vnitřní zařízení se cenilo na 20 000 K. Nový spolkový dům se stal střediskem veškerého společenského života. Sál a místnosti byly propůjčovány různým spolkům k různým společenským akcím. Konaly se zde přednášky, zábavy, plesy, šibřinky , divadelní představení či členské schůze. Dbalo se na to, aby se zachovával výhradně český ráz spolkového domu, zvláště poté, kdy byl v lednu 1902 propůjčen sál úřednictvu továrny na fezy. Pořádaná zábava měla totiž ráz německý a rozesílaly se i německé pozvánky, čímž byla pobouřena veřejnost i členové jednoty. Na schůzi 17. února 1902 se usneslo, že český ráz už nesmí být nikdy porušen. Na spolkovém domě byly způsobeny nemalé škody živelnou pohromou, která se přehnala přes Strakonice v roce 1903. Musela být mimo jiné pořízena nová střecha, což si vyžádalo velké finanční náklady.Na schůzi v lednu 1909 byl podán návrh Antonína Kardaše, který žádal, aby byl změněn název spolkového domu. Původně se totiž předpokládalo, že všechny spolky budou dům hojně podporovat, což se však nedělo. Naopak některé spolky prospěchu tohoto domu ještě škodily. Proto bylo usneseno, že bude místo názvu „spolkový dům“ používán název „sokolovna.“
POPIS
Budova sokolovny byla postavena v neobarokním slohu na konci 19.st., roku 1896, podle projektu pražského arch. Pražáka. Budova má neobarokní průčelí s bohatou štukovou výzdobou. V interiéru dochován sál s arkádami a štukovým dekorem, klenutá hala a prvky
Jedná se o patrovou rohovou budovu s průčelím orientovaným do ulice Na Stráži. Jednopatrový objekt, na obdélném půdorysu, z cihelného zdiva, zastřešeno dvěma sedlovými střechami krytými plechem, situovanými podélně vedle sebe souběžně s komunikací. Neobarokní budova má dochované reprezentativní bohatě členěné průčelí s plastickými dekorativními prvky s hlavním vstupem a dvěma balkony v patře. Přístavby na západní straně, propojené se starou částí - součástí nemovité kulturní památky Na západní starně sokolovny se nalézají menší novodobé přístavby, které jsou zcela provázané se stavbou staré sokolovny.
Budova staré sokolovny představuje cenný doklad reprezentativní městské architektury v nebarokním stylu, která odráží celkový rozvoj a intenzitu kulturního života města Strakonice na sklonku 19. století a vyjadřuje potřebu města a Sokola reprezentovat se navenek. Jedná se o hodnotný příklad nebarokní architektury konce 19. století v jihočeském regionu. Budova má poměrně dobře dochovanou původní dispozici a funkční uspořádání vnitřního prostoru. Památkově nejcennější je průčelní reprezentativně pojatá fasáda a velký sál s arkádami, štukovým dekorem a vstupní hala se zrcadlovou klenbou. V budově se zachovala podstatná část původních konstrukcí a prvků. Budova sokolovny čp. 340 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, je evidována jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 101207 - tělocvična od 16.7.2004.
Zdroj informací, literatura
https://pamatkovykatalog.cz/sokolovna-19447270
https://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/jak-jsme-zili-v-ceskoslovensku-tento-tyden-sokol-strakonice-20180215.html
diplomová práce Petry Ouředníkové SPOLKOVÝ ŽIVOT NA STRAKONICKU PŘED ROKEM 1914, Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, 2012
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
