Sokolovna T. J. Sokol Český Brod
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Barákova |
| Okres: | Kolín |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Prof. Arch. Jan Koula |
| Datace: | postavena 1884, slavnostně otevřena 15. 8. 1885 |
| Vložil: | sokolceskybrod |
Popis objektu
Sokolovna v Českém Brodě z let 1884–1885 se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro jeho rodné město. Projektem sokolovny i protější školy architekt Jan Koula vytvořil architektonicky hodnotný blok předních městských staveb v blízkosti náměstí, určujících v rámci Městské památkové zóny Český Brod. Velký význam má sokolovna v rámci Koulovy tvorby také proto, že realizovaných a dochovaných novostaveb po architektu Koulovi zůstalo velmi málo.
Z období vzniku sokolovny v Českém Brodě (1884–1885) s výjimkou starší pražské sokolovny pochází pouze sokolovna v Kutné Hoře (projekt Josef Kruliš), která však nevyniká architektonickými kvalitami. Absence sokoloven z předchozích let byla zapříčiněna krizí ve spolku, která probíhala od počátku 70. let do počátku 80. let 19. století. Teprve od poloviny 80. let 19. století počet sokoloven narůstá – Praha-Karlín (Josef Blecha, 1886), Třebíč (Josef Herzán, 1892), Chrudim (Josef Chlebeček a Václav Roštlapil, 1892), Praha-Smíchov 1 (autor neznámý, 1893), Jičín (Jan Vejrych, Antonín Holeček, Čeněk Musil, 1894–1895) a další. Předmětná sokolovna bezesporu představuje mezi výše jmenovanými sokolovnami, zapadajícími do širokého proudu internacionální novorenesance, stavebně typologický unikát. Nejen, že se jedná o ojedinělou sokolskou stavební realizaci z počátku 80. let 19. století, ale i svým pojetím v podobě pavilonu se hlásí k antické architektuře, který má zjevný odkaz k ideologickému zakotvení Sokola, o to silnější, že se jednalo o stavbu ještě za Tyršova života. Jestli však Miroslav Tyrš, hlavní estetik sokolského hnutí, který prosazoval řeckou renesanci „…znovuzrození totiž řeckého ducha zvláště též v umění a tudíž i v stavitelství…“, jmenovitě nějak přímo ovlivňoval vyznění českobrodské stavby zatím není známo. Předmětné sokolovně se podobá pouze sokolovna v Třebíči z roku 1892. Je ale možné předpokládat, že prvotní návrh třebíčské sokolovny byl zjevně inspirován starší českobrodskou stavbou.
Sokolovna v Českém Brodě se mohla stát vzorem především v jiných ohledech, zvláště v řešení interiéru. Podle sokolské ideologie byl cvičební sál chápán jako prostor pro utužování nejen národních těl, ale i národního ducha. Sálu proto vévodila opona s mytologickým námětem, plnící zde do určité míry i roli oltářního obrazu a stěny dekorovaly busty zakladatelů Sokola a významných českých osobností. V interiéru českobrodské sokolovny se architekt také přiklonil k domácím zdrojům, především k lidové architektuře a umění. Koulova tvorba a názory na národní sloh a národní uvědomění, stejně jako sokolských představitelů, posléze rozhodly, že koncem 19. století se styl některých sokoloven změnil. Od internacionální novorenesance se posunul směrem k novorenesanci „české“.
Významná je také spoluúčast jiných známých architektů na stavbě sokolovny, především brodského rodáka Antonína Balšánka, který podle některých záznamů prováděl spolu s Janem Koulou malby na stropě hlavního sálu. Malby stěn jsou dílem architekta Josefa Poselta, žáka prof. Jana Kouly na pražské technice.
Budova se dochovala z velké části v původním stavu, s cennými prvky a detaily exteriéru i interiéru (hlavní sál s bohatou výzdobou a dřevěné vyřezávané stropy sousedních místností, soubor původních dveří). Ve srovnání s ostatními sokolovnami je zcela unikátní zachování opony z roku 1911, osazené v roce 2015 na původní místo, včetně zprovoznění původních jevištních tahů z roku 1885 (historické opony sokoloven se většinou nedochovaly, zachováno jich zůstalo velmi málo v depozitářích nebo byly deponované do jiných objektů). Vzhledem k tomu, že tomuto tématu zatím nebyla věnována větší odborná pozornost, je možné předpokládat, že patří vůbec k nejstarším dochovaným sokolským oponám.
Reprezentativní sokolovna v Českém Brodě, která sloužila i jako divadlo, byla po ukončení stavby vyhlášena za „přední ozdobu města“ a stala se centrem jeho společenského života. Z kulturně historických souvislostí stojí za pozornost také skutečnost, že Tělocvičná jednota Sokol v Českém Brodě iniciovala a financovala stavbu secesního pomníku Prokopa Holého na Husově náměstí z let 1908–1910 od akad. sochaře Karla Opatrného, teprve nedavno navrženého k prohlášení za kulturní památku. Tato díla, která spolu úzce souvisejí, patří mezi přední památky moderní architektury a umění v Českém Brodě.
V Ústředním seznamu kulturních památek jsou v rámci Středočeského kraje zatím evidovány jen čtyři sokolovny z počátku nebo první třetiny 20. století (v Čáslavi, Mšeně, Mladé Boleslavi a Rakovníku). Z výše uvedených důvodu českobrodská sokolovna Ústřední seznam kulturních památek významně obohacuje.
Sokolovna se zachovala z velké části v původním stavu, včetně druhotné opony z roku 1911. Prvotní stavba v průběhu historie doznala několik přístaveb, z nichž ty nejstarší probíhaly citlivým způsobem a stavbu nějak výrazněji nepoznamenaly. Novodobé přístavby z druhé poloviny 20. století již příliš citlivé nebyly, nicméně hlavní charakter stavby výrazně nenarušily.
Již v roce 1886 bylo přistavěno severovýchodní křídlo sokolovny v dnešní Kollárově ulici s divadelní šatnou a skladištěm, bohužel zbourané v roce 1973 a nově vystavěné o rok později. Tato nová přístavba však postrádá architektonické kvality. Roku 1896 byl prodloužen hlavní trakt budovy směrem k náměstí. V roce 1905 byl přistavěn boční sál. Obě přístavby zanechaly cenné architektonické i uměleckořemeslnné prvky (především dřevěné vyřezávané stropy). Všechna okna byla vyměněna v letech 2012–2014.
Zdroj informací, literatura
Pavel Vlček, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha, 2004, s. 328-329.
Ing. Jaroslav Petrásek, 145 let Sokola v Českém Brodě (1870-2015). T. J. Sokol Český Brod. 130 let českobrodské sokolovny (1885-2015). Tělocvičná jednota Sokol, Český Brod, 2015.
Rostislav Švácha (ed.), Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012. Praha 2012, s. 49, 68-71.
Otakar Plundr a kol. aut., Český Brod a okolí. Vydal Městský národní výbor v Českém Brodě, 1975.
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
