Sokolovna T. J. Sokol Dobruška
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Podkrkonošská-Jiráskova |
| Okres: | Rychnov nad Kněžnou |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | Jan Kotěra, Ladislav Machoň |
| Datace: | 19. 6. 1927 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Tělocvičná jednota byla v Dobrušce založena v roce 1886. Snahy o její dřívější vznik zhatila prusko-rakouská válka, jejíž bojiště se rozkládala nedaleko obce, a také velký požár, který 7. října 1866 těžce poničil město i jeho společenský život.
Zpočátku se cvičilo v sále hostince U Slunce, který byl od roku 1891 dokonce přejmenován na hostinec U Sokola. Členové jednoty zřídili fond pro stavbu sokolovny už roku 1896, ale na vlastní stavbu si museli ještě třicet let počkat.
První plány dobrušské sokolovny vypracoval roku 1917 světoznámý architekt Jan Kotěra, který se znal s místní rodinou Laichterů. Půdorys budovy se rozrůstal od sálu tělocvičny rovnoměrně do všech stran. Budova připomínala antický chrám, cellu obklopenou sloupořadím. Tento plán však použit nebyl, Kotěra zemřel tři roky před zahájením stavby.
Sokolové z Dobrušky si nakonec stavbu nechali vyprojektovat u Kotěrova žáka, Ladislava Machoně (1888–1973). Tento pražský rodák navrhl mnoho veřejných budov, památníků i pomníků, zabýval se také scénografií. Sokolovně ponechal určité prvky z Kotěrovy antikizující verze jako tříosé průčelí a nízký štít střechy, ostatek však plně rozvinul v duchu české moderny. Budova na první pohled zaujme obložením okrovými cihlami v kombinaci s hladce omítanými zbytnělými překlady oken. Tento prvek typický spíše pro anglosaskou a skandinávskou architekturu si Machoň osvojil při studijních pobytech v Anglii, Nizozemí, Belgii a Německu. Co se týče kaskádovitě ustupujících pater a kvádrů hmoty, které jsou zvýrazněny přesahy či odskoky od jádra budovy, je nutné provést srovnání s haagským Gemeentemuseem (Muzeum umění) architekta Hendrika Petruse Berlagea. Je jasné, že Machoň se jím přinejmenším inspiroval. Kromě malého a velkého tělocvičného sálu s příslušenstvím uvnitř vyprojektoval také sál kina, loutkové divadlo, klubovnu a hostinský pokoj. Sokolovna tedy měla být od začátku centrem prvorepublikového společenského života ve městě.
Pro úplnost dodejme, že stavba samotná byla zahájena 25. března 1926. Slavnostní položení základního kamene proběhlo 20. června téhož roku a otevření pak 19. června 1927.
Když byl Sokol zrušen, stala se sokolovna státním majetkem. V interiérech došlo k několika nepromyšleným stavebním zásahům, které původní dílo poněkud znehodnotily. Po roce 1989 získal dobrušský Sokol budovu zpět. Dnes je z důvodu lepšího financování vypůjčeným majetkem města. Kino je v provozu, sídlí tu divadelní společnost Svět loutek a tělocvičnu s příslušenství využívá pro svoji činnost TJ Sokol Dobruška.
Zdroj informací, literatura
PTÁČEK, Josef: STODVACET LET SOKOLA A ORGANIZOVANÉ TĚLOVÝCHOVY V DOBRUŠCE (1886–2006), Dobruška: Expedice F. L. Věka, 2006, 139 s.
ŠUBRTOVÁ, Anna: Architektura sokoloven v Podkrkonošské – Jiráskově župě. 1890–1938, diplomová práce, Univerzita Palackého Olomouc, 2011, 103 s.
DVOŘÁK, Kamil: Ladislav Machoň, [online], Archiweb, cit. 20. 09. 2021. Dostupné z: https://www.archiweb.cz/ladislav-machon
EHLOVÁ, Dana: Radnice v Dobrušce si půjčila sokolovnu. Na několik málo let. [online], Deník.cz, 04. 12. 2013, cit. 20. 09. 2021. Dostupné z: https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/radnice-v-dobrusce-si-pujcila-sokolovnu-na-nekolik-malo-let-20131204.html
https://www.kulturadobruska.cz/uvod-9/
www.sokoldobruska.cz
https://cs-cz.facebook.com/badmintondobruska/
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
