Sokolovna T. J. Sokol Uherský Brod
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Zlínský |
| Župa: | župa Komenského |
| Okres: | Uherské Hradiště |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | Alois Pilc |
| Datace: | 14. června 1931 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Založení místního Sokola se datuje k 18. lednu 1891. Zprvu se cvičilo v budově zvané „Kasárna“, kterou jednotě půjčila městská rada. Roku 1899 sokolové zakládají fond na stavbu vlastního domu, příspěvky plynuly z veřejných akcí, prodeje pohlednic, kolků a dobrovolné spořivosti členstva.
Po několikeré změně vybraného pozemku se v roce 1923 začíná se stavbou u městského parku nad hřbitovem. Pro všechny členy byla zavedena pracovní povinnost, pro bratry 80 a pro sestry 50 hodin. Ještě dříve než sokolovnu postavili místní letní stadion, který byl otevřen 5. července 1925 župním sletem. Na ten mimo jiné dorazil i tehdejší náčelník ČOS Jindřich Vaníček.
O rok později Sokol přistupuje ke stavbě budovy, o což se zasloužil hlavně Jaroslav Janáček. Nejen, že pro Sokol vykoupil pozemky, ale pravidelně přispíval do fondu a sám prováděl, nebo platil různé řemeslné práce.
Stavební plány vypracoval architekt Alois Pilc (1892–1965) z Přerova, který v té době projektoval také dispozičně velice podobnou sokolovnu v Hranicích na Moravě a sokolovnu v Lipníku nad Bečvou. Budovu navrhl v dobově populárním funkcionalistickém stylu. Jádrem je velká tělocvična se sedlovou střechou, kterou obklopují nižší křídla o rovných střechách. Do těch Pilc umístil restauraci, kino a divadelní sál. Boční křídla ozdobil obkladem z režných cihel, tělocvičnu a štít nad hlavním vstupem nechal pro kontrast jen bíle omítnuté.
Základní kámen od sochaře Lužného nesl nápis: „Tento kámen položen byl do základů sokolovny při oslavě 80tých narozenin našeho osvoboditele, presidenta státu Dra T. G. Masaryka ve dvanáctém roce republiky 7. 3. 1930.“ Už 14. června 1931 byla sokolovna slavnostně otevřena a 26. prosince začíná s provozem zdejší kino „Sokol“. Celkové náklady dosáhly bezmála dvou milionů korun a je dobově dosti neobvyklé, že dluh po dostavbě tvořil „pouze“ třetinu této částky a co víc, do pěti let se jej podařilo kompletně splatit.
Roku 1956 byla sokolovna zabavena a přidělena TJ Spartaku Uherský Brod. V roce 1977 došlo k vykácení stromů a zastavění plochy původního stadionu sportovní halou. Mezi lety 1985 a 1990 byl interiér chátrající sokolovny poněkud hrubým způsobem přestavěn. Byly zlikvidovány prostory jeviště s propadlištěm, loutkové divadlo, kino i byt sokolníka. Naopak došlo ke zvětšení plochy restaurace, přibyla kavárna, malý sál, dva salonky a posilovna. Po roce 1989 se sokolovna vrátila do rukou Sokola.
Budova dnes slouží původním sportovním účelům, restaurace i divadlo jsou v provozu.
Zdroj informací, literatura
NOVOTNÝ, Miroslav a kol.: 1891–1991, 100 LET SOKOLA V UHERSKÉM BRODĚ, Uherský Brod: Sokol, 1992, s. 52, str. 7–33.
KAŇÁKOVÁ, Daniela: Architektura a urbanismus Lipníku nad Bečvou v letech 1900-1950, Olomouc: UPOL, 2011. s. 87, str. 22-29.
www.slavnevily.cz/architekti&id=6
https://sokolub.wbs.cz
https://www.facebook.com/sokolub
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
