| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Tyršova |
| Okres: | Nymburk |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | arch. Fr. Krásný |
| Datace: | otevřena 20.7.1927, předcházející sokolovna od arch. Profta byla otevřena 19. 9. 1897 |
| Vložil: | RadekSmejkal |
Sokol v Poděbradech byl založen 1. srpna 1863. Z počátku členové cvičili v létě na dvoře staré radnice. Tohoto cvičení se opakovaně účastnil i sám Dr. M. Tyrš, který dle svědectví "pravidelně vrhal oštěpem proti dveřím kasáren, vedle kterých byl vojenský záchod (a ten hrozně zapáchal). V zimě pak sokolové cvičili v pronajaté místnosti hostince U zeleného stromu (dnes Savoy), poté se přesunuli do sálu Na kovárně. Všechny prostory byly ale nedostačující. V prosinci 1892 se konala mimořádná valná hromada jednoty, na které byl schválen příspěvek 30 krejcarů měsíčně pro všechny členy poděbradského Sokola na stavbu nové sokolovny. Nutno poznamenat, že tato povinnost byla nesena značně nelibě a záhy byla zrušena. O to byla pak větší píle a pomoc s vlastní stavbou. V roce 1896 schválila valná hromada koupi staré tovární budovy, tzv. Šmolkárny v dnešní Fügnerově ulici. Na jejím místě byla vystavěna podle plánů stavitele Profta první sokolovna v Poděbradech.
Z vyprávění Dr. J. Vondrovice (volně přepsáno) jsme se dočetli, že: "stará sokolovna sloužila jednotě plných 30 let. V 90. letech 19. století měla jednota 120 členů a budova dostačovala. Od roku 1912, kdy mezi členy byly vřazeny ženy, bylo členů 200, po převratu v roce 1918 následkem rozmachu sokolstva bylo členů dokonce na 300 a s Ukrajinci na 400, taže sokolové začali pociťovat nedostatek místa. Již v roce 1920 se jednota usnesla připravovat se ke stavbě budovy nové. Za pomocí půjček, daní členstvu, sbírek a darů během dvou let sesbiralo se přes 130 tisíc Kč a bylo přislíbeno mnoho řemeslných prací a pomocných prací a od města elektřina a vodovod. R. 1924 se valná hromada usnesla vypsati soutěž na vypracování plánlů s přestavbou staré sokolovny. Po dva roky se nedařilo vybrat vhodný plán, až 22. června byl vyzván arch. František Krásný k návrhu, který byl podmíněn, že náklad nesmí převýšit 600 a 800 tisíc Kč. 14.11.1926 byla stavba zahájena a krásné počasí umožnilo stavět až do Vánoc. Intenzivní práce dovolili předat novou sokolovnu již 20. 7. 1927 a 24. 7. 1927 byla zasvěcena sokolské práci župním sletem.
Budova stála na obdélníku 60x50m čelem do ulcie Tyršovy. V přízemí z boční strany se vcházelo ze cvičiště do tělocvičny, místnosti to as 200 m2 o 6 oknech s galerií, na níž jsou šatny žen a mužů, sprchy o 5 výtocích. V přízemí je šatna žactva a nářaďovna. Přes chodbu jíž se vchází (zde pamětní deska), je připojen zábavní sál 26x15m pro biograf, oba sály možno spojiti odstraněním stěn ve sloupoví. Do bia je vchod z ulice Tyršovy širokým promenoriem, zde šatny pro obecenstvo, výčep, pokladna. Z druhé strany předvstup pro kuřáky. V prvním poschodí kuchyně se zvláštním schodištěm a místnost restaurační. Z této strany sálu v 1. poschodí galerie, která se s galerií tělocvičny spojuje v jeden krásný ochoz pro diváky. V 2. patře přednáškový sál o 90 m2 a sborovna. V předu k letnímu cvičišti v přízemí místnost ventilační pro topení ohřátým vzduchem, v 1. poschodí byt restauratéra, v 2. poschodí pro personál.
Práce zednické prováděl br. J. Vitvar a br. J. koch, stavbu vedl od března s mladickým zápalem br. Novák, jemu k ruce br. Kohout. Tesařské práce dělal br. Šindýlek, klempířské K. Pek a V. Novák. Kryt eternitem br. E. Havlíček, kovářské práce br. J. Zůra, O. Novák a Najbrt. Truhlářské práce br. Nezavdal, zámečnické br. Straka, Kulich, Mareš, Zalabák, malířské br. Kroupa, Malý, Pek. Elektrické zařízení dodaly městské podniky a též vodovod, jež provedl br. Zacharník. Tělocvičné nářadí dodala firma Adam z Prahy. Ústřední topení dodala fa Štětka z Prahy, terazzo a scylolithové podlahy fa Facchin z Hradce Králvoé, parkety br. Krňanský z Prahy. Zařízení bia br. Voženílek z Městce Králové, žulové schody br. Podpěra ze Světlé."
V 60. letech minulého století doznala sokolovna velké přestavby interiéru na moderní biograf sloužící městu Poděbrady až do konce století. S tím proběhla přestavba cvičebního sálu. Střecha byla stržena, a s ní i většina stěn. Sál byl prodloužen o dvě řady oken. V zadní části byly přistavěny dvoupatrové šatny se sprchami a ochozem. Pod nimi byl prostor pro nářadí. Strop sálu se zvedl na současných 8 m, přičemž přibyla další řada oken.
V roce 2008 byla sokolovna svépomocí rošířena o nářaďovnu a v roce 2018 proběhla celková rekonstrukce fasády, výměna mnoha oken za nová dřevěná a budova velkého sálu byla zateplena.
V současné době se sokolovna fakticky dělí na dvě samostatné části. Historická budova přístupná z Tyšovy ulice je provozovaná jako squashové centrum se třemi kurty, lobby s recepcí a barem, za kterými jsou sprchy a šatny. V patře části prostoru je vysutá bowlingová dráha, malý prostor pro hosty, kulečník a relaxační zóna se saunou. Druhá část budovy je tvořena velkým cvičebním sálem, malým cvičebním sálem a minbaletním sálem. V prostorách budovy jsou dále kanceláře jednoty a několik nájemních prostor pro drobné živosti.
https://www.sokolpodebrady.cz/historie/
Kronika br. Čeňka Kláska, uložená v Polabském muzeu
http://podebradskenoviny.cz/historie/podebradska-sokolovna-dilo-vyznamneho-architekta-krasneho
osobní úpravy starosty R. Smejkala
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
