| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Pardubický |
| Župa: | župa Východočeská-Pippichova |
| Okres: | Ústí nad Orlicí |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | projekt pražského architekta Jana Pacla, většinu stavebních prací provedla firma Josefa Hernycha |
| Datace: | 1910–1913 |
| Vložil: | PavelMichalec |
O stavbě nové školní budovy začalo město jednat v devadesátých letech 19. století. Důvodem byly zejména nedostačující prostory pro výuku. Město však již v této době mělo zájem o vyšší školství. Konkrétního řešení se školská otázka dočkala na počátku 20. století. První krok udělal Florián Hernych se svými syny Emilem a Richardem, když 10. dubna 1907 darovali pro tento účel pozemky. Roku 1908 vyzvala místní školní rada dopisem svého předsedy a starosty MUDr. Františka Viceny pražského architekta Jana Pacla ke zpracování projektu. Po vypracování stavebních plánů roku 1910 byla stavba vytyčena. Zednické a betonářské práce prováděla firma Josefa Hernycha. Řemeslnické práce byly zadávány školní radou po dílčích řízeních, která probíhala po celou dobu stavby. Budova byla vystavěna v secesním stylu s prvky individualismu. Celý průběh stavby značně komplikovalo špatné finanční zajištění. Původní rozpočet na téměř půl miliónu korun byl překročen o polovinu. Problémy mezi školní radou a architektem vyvrcholily oboustranným podáním žalob. Spory byly nakonec úspěšně vyřešeny. Odvaha představitelů města jít do finančně náročné stavby byla odměněna velkorysou školní budovou. K vybudování a vybavení tělocvičny se město spojilo s místním Sokolem. Celý areál byl dokončen roku 1913.
Do budovy se vcházelo vchodem hlavním nebo dvěma postranními. Fasáda nad hlavním vchodem je zdobena třemi reliéfy sochaře Kofránka zobrazující studenty. Ve štítu jsou umístěny hodiny. Součástí výzdoby posledního patra jsou Mařatkovy a Kofránkovy portréty význačných českých spisovatelů a hudebních skladatelů. Drobnější vnitřní sochařská výzdoba je dílem Kofránkovým a Šejnostkovým. V tělocvičně (rozuměj sokolovně) se nalézají reliéfy Tyrše a Fügnera také od Mařatky.
Stavbu od počátku existence doprovázejí poruchy, které souvisí s jílovitým podložím. Roku 1915 byly zatopeny sklepy. V roce 1926 došlo k rozlámání opěrných zdí a vstupního schodiště. Základy byly opakovaně velmi náročným způsobem opravovány v desetiletých intervalech, což přetrvává dodnes.
Okupanti podnikali všechny kroky proti českému školství a inteligenci. Stav ve školství dokládá například i to, že větší část této budovy sloužila od roku 1939 jako ubytovna pro příslušníky Wehrmachtu. V roce 1943 bylo pro mládež z Berlína zabaveno dalších sedm tříd. Vyučování tak bylo z hlediska prostoru značně omezené. Situaci komplikoval i nedostatek uhlí. Žáci si tedy chodili pouze pro úkoly. V této době byla zapečetěna školní knihovna a likvidovány sbírky školy. Mnohé věci a doklady lidé ukrývali, samozřejmě tajně a s velkými riziky. Díky tomu se do dnešní doby dochovala kronika školy, či socha T. G. Masaryka, ukrytá mezi harampádím na půdě. V únoru roku 1945 se neučilo vůbec. Budova sloužila jako sklad lékařských přístrojů. Žáci nesměli vstupovat do budovy. V posledních týdnech války město o pozoruhodnou budovu téměř přišlo. Německý velitel měl totiž rozkaz při ústupu odpálit nálože, které by budovu rozmetaly a zřejmě by poškodily i velkou část města. Zásluhu na tom, že se tak nestalo, měl tehdejší ředitel školy František Musil. Po rozmluvě s ním se německý velitel rozhodl školní budovu ušetřit.
V současnosti jednota využívá pro své účely několik různých sportovišť. Hlavním místem pro cvičení samozřejmě zůstává sokolovna.
http://www.sokoluo.cz/sportoviste/
https://www.gymuo.cz/
http://stare.gymuo.cz/
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
