Sokolovna v Lounech

Typ stavby: Sokolovny
Kraj:Ústecký
Župa:župa Sladkovského
Okres:Louny
Stav objektu:existuje
Autor objektu:Kamil Hilbert
Datace:1897
Vložil:Vzdělavatelé ČOS

Popis objektu

Sokol v Lounech byl založen roku 1867 jako sedmnáctá jednota v českých zemích. Nejdříve cvičili sokolové ve zdejší škole, poté v sále u Františka Drtiny, bývalého starosty místního Sokola. Kolem roku 1888 přijali lounští sokolové desetileté bezplatné pohostinství v Krýzlově sále v Lázních. V této době se už ale uvažovalo o výstavbě vlastní sokolovny, ale možné zahájení stavby bylo ovlivněno především nedostatkem finančních prostředků a jednota tak začala pořádat sbírky i dražby. V roce 1895 měla již k dispozici 17 753 zlatých, a tak se začalo s konkrétnějšími přípravami. Do konkurzu se přihlásily tři stavební firmy – dvě z Prahy a z Loun Kamil Hilbert, syn mnohaletého starosty Loun. Hilbertové v Lounech představovali nadšené vlastence a samozřejmě členy Sokola. Kamil Hilbert předložil do konkurzu nejdražší řešní, sokolovna byla projektována na různých místech, ale zvítězil dnešní návrh umístění budovy. Původní cena měla dosahovat až 60 000 zlatých. V létě 1897 byl Hilbert požádán, aby cenu stavby pro nedostatek financí snížil o 20 000 zlatých, na což přistoupil, přepracoval projekty a stavbu zahájil bezprostředně tak, že do konce roku 1897 byla dokončena pod střechu a byly provedeny omítky. Stavitel Hilbert dal své projekty sokolům zdarma, stejně jako dozorovou činnost a administrativu spojenou se stavbou sokolovny. Bylo na něj však podáno anonymní udání u c. k. místodržitelství v Praze. Zde však bylo rozhodnuto ve prospěch Hilberta, stavba byla dokonečna a 10. července 1898 slavnostně předána k používání. 

V roce 1923 u příležitosti oslav 100. výročí narození Miroslava Tyrše bylo otevřeno nové letní cvičiště nesoucí jeho jméno. Busty Tyrše a Fügnera, které prostor zdobily, byly bohužel během války zničeny. Na jaře 1933 propukl v sokolovně požár, který způsobil značné škody. Ty byly likvidovány jednak pojistkou, jednak obětavostí členů lounského Sokola. V září 1938 sokolovna sloužila jako noclehárna pro utečence ze zahranicí, vařilo se zde pro ně i jídlo. Ještě v roce 1940 byla na dvoře sokolovny firmou Heike realizována přístavba, která sloužila jako prostor šaten a jako sociální zařízení. V dubnu 1941 zabrali budovu Němci, kteří ji využívali pro ubytování a jako sklad. Po konci války získala sokolovnu do svého držení opět lounská sokolská jednota, bohužel jen na krátký čas. Roku 1951 přešel sokolský majetek pod ČSTV, místní sokolovna připadla do rukou TJ Lokomotiva Louny. 

Dne 12. prosince 1990 byl zvolen první porevoluční výbor obnovené Tělocvičné jednoty Sokol Louny. Prvním a stěžejním úkolem výboru bylo získání sokolského majetku zpět. V Lounech se kromě sokolovny jednalo o letní cvičiště a lyžařskou chatu na Moldavě. Majetek byl jednotě navrácen k 1. červenci 1991. Sokolovna však byla ve velmi špatném stavu a bylo jasné, že bude muset dojít k opravdu rozsáhlé rekonstrukci. Obnovené pravidelné cvičení oddílů všestrannosti tak od roku 1992 muselo cvičit v náhradních prostorách. Sokolovna v Lounech byla po rekonstrukci znovu otevřena v září 1997. 

Kamil Hilbert
Český architekt a lounský rodák se narodil 12. února 1869. Věnoval se především rekonstrukcím církevních staveb. Jeho nejvýznamnějším  dílem je dostavba Svatovítské katedrály na Pražském hradě v roce 1929. Vedení dostavby převzal Hilbert po smrti architekta a restaurátora Josefa Mockera. V Lounech restauroval Hilbert Žateckou bránu a dodělával práce na chrámu sv. Mikuláše. Byl jedním z posledních českých architektů, který se vyškolil ve Vídni, konkrétně na vídeňské Akademii výtvarných umění u profesora Fleischera.

 

Zdroj informací, literatura

100 let sokolovny Louny a 130. výročí T. J. Sokol Louny. Vydáno nákladem 500 výtisků z prostředků T. J. Sokol Louny a s laskavým přispěním MÚ v Lounech, 1997. 

Webové stránky T. J. Sokol Louny: https://t-j-sokol-louny7.webnode.cz/z-historie/

Wikipedie, heslo Kamil Hilbert: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamil_Hilbert 

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.