Sokolovna Nehvizdy
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Barákova |
| Okres: | Praha-Východ |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 1923 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Úspěch V. všesokolského sletu 1907 vedl několik nadšenců k myšlence založit v Nehvizdech sokolskou jednotu. Průkopníky této myšlenky tehdy byli bratři Eduard Fara, Jaroslav Čibera a Josef Ryčl. První valná hromada nehvizdského Sokola se konala 27. října 1907 v hostinci u pana Fr. Petránka. Nová sokolská jednota čítající 67 členů byla zařazena do tehdejšího IV. okrsku Sokolské župy Barákovy.
Muži začali ve zmíněném hostinci cvičit v podstatě ihned. V následujícím roce se přidal také dorost a žactvo. Na začátku roku 1908 ale jednotala z dosavadního sálu dostala výpověď a musela se přestěhovat do vedlejšího hostince U Vydrů. První cvičební nářadí bylo zakoupeno z výtěžku sokolského divadla, které ještě na konci roku 1907 uspořádalo silvestrovský večer. V hostinci U Vydrů vydrželi místní sokolové dva roky, v roce 1910 se jednota znovu přestěhovala, tentokrát do hostince U hvězdy. V následujícím roce členové jednoty položili základ stavebního fondu. Těsně před první světovou válkou v roce 1914 pak stavební odbor vyjednával o zakoupení pozemku pro stavbu vlastní sokolovny. Slibný vývoj ale přerušila první světová válka. Cvičební nářadí bylo uschováno a jmění jednoty uloženo v místní Kampeličce na smyšlené jméno Václav Polák.
První členská schůze po válce se v Nehvizdech konala 3. listopadu 1918. Cvičit se začalo opět v sále hostince U Vydrů, kde již dříve jednota měla své útočiště. Roku 1921 v důsledku nepříznivé situace v obci, dostali zdejší sokolové ze sálu U Vydrů opět výpověď a jednota se tak ocitla bez cvičebních prostor. Nářadí si sokolové uložili u bratra Čibery, který jednotě ke cvičení propůjčil svůj dvůr. Podmínky to byly ale zcela nedostačující. Ke zlepšení situace přispělo v roce 1922 rozhodnutí valné hromady jednoty, která schválila návrh stavebního odboru na výstavbu vlastní sokolovny. Návrh byl přijat s velkým nadšením. Vlastní jmění Sokola Nehvizdy činilo asi 15 000 korun, mnozí členové poskytli darem stavební materiál. Z darů bylo nakonec vybráno 168 000 korun.
K slavnostnímu otevření sokolovny v Nehvizdech došlo v roce 1923. Celkový náklad na stavbu se vyšplhal na 320 000 korun. Při slavnostním otevření bylo uspořádáno okrskové cvičení ČOS.
V roce 1935 začaly na jednotu dopadat následky světové hospodářské krize. Jednota umořovala své dluhy a prostředky na samotnou činnost se rychle tenčily. Někteří členové půjčovali nehvizdskému Sokolu finance, podepisovali dokonce směnky, jen aby zarchránili zdejší sokolovnu a další majetek.
V roce 1939 byla sokolovna zabrána německou armádou a během druhé světové války fungovala jako kino. Jeho provoz pokračoval i po válce, kdy se majetek vrátil do rukou jednoty, brzy ale bylo kino zestátněno. Sokolovna potřebovala opravit, a tak výbor jednoty vyhlásil pracovní povinnost pro členstvo. Na jednoho člena připadalo 15 hodin práce. Za každou neodpracovanou hodinu hrozila pokuta ve výši 20 korun.
Roku 1953 započaly významné úpravy a přestavby nehvizdské sokolovny. Původní plán přistavět sociální zařízení se rozšířil na přístavbu celé přední části. Vše šlo rychle a 26. prosince 1953 byla celá přístavba pod střechou. V roce 1964 byla dokončena další přístavba, tentokrát zadní části sokolovny. Následovala rekonstrukce skladů a kina, výměna podmáčených podlah a další úpravy.
Po listopadu 1989 byla činnost Sokola v Nehvizdech v duchu původních sokolských myšlenek obnovena v roce 1992. První valná hromada se uskutečnila 2. února a cvičit se začalo o osm dní později. Navrácení sokolovny a dalšího majetku do rukou obnovené sokolské jednoty však bylo zdlouhavé. Ačkoli již v roce 1992 došlo ke shodě s ČSTV, kvůli vrácení registrace se jednání nakonec protáhla až do července 1996, kdy se sokolovna oficiálně vrátila nehvizdské jednotě, ačkoliv ve značně zanedbaném stavu. Proto po celá 90. léta i dále probíhaly četné rekonstrukce, opravy a přestavby. Tato etapa úprav skončila v roce 2002, kdy si Sokol Nehvizdy připomínal 95. výročí založení jednoty.
Zdroj informací, literatura
Sokol Nehvizdy 95 let (1907–2002), knihovna ČOS
Oficiální webové stránky T. J. Sokol Nehvizdy: https://www.sokolnehvizdy.cz/o-nas/historie/historie-nehvizdskeho-sokola/
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
