Sokolovna Zásada
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Liberecký |
| Župa: | župa Jizerská |
| Okres: | Jablonec nad Nisou |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | plány od architekta obč. Houžvičky |
| Datace: | 1926–1927 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Hlavní zásluhu na utvoření sokolské jednoty v Zásadě měl Jaroslav Hnídek, mimo jiné vrchní ředitel Společnosti pro zpeněžení lihu v Praze. A tak jako mnohde na pomezí Sudet, vznikla jednota jako opozice proti Němci zakládaným podobným spolkům Turnvereine, „kteréž mají mimo tělocvičení účel i ten, by obyvatelstvo národnosti druhé proti nám štvaly a popuzovaly." Proto vzniká Sokol i v Zásadě. „Bychom v osadě naší, kteráž ani půl hodiny od národních odpůrců vzdálena není utvořili též spolek vlastenecký, a to Sokol, poněvadž spolek takový mimo pěstování tělocviku má též účel ten, že povzbuzuje lásku k vlasti a národnosti.“ 4. července 1886 se konala první schůze, na které byly položeny základní kameny k ustanovení této tělocvičné jednoty.
Jednota začala hned od prvního okamžiku vzkvétat, v roce 1889 však přichází krize sklářství a tím je poznamenán i Sokol. Několik příštích let tak činnost upadá. 1895 se však činnost znovu probouzí. O dva roky později se ochranitelkou jednoty zásadské stala jednota z Brandýsa nad Labem. Ochranitelka však byla macešská, skoro Zásadským nepomáhala, a když je nepozvala na otevření své sokolovny, „nastala v Zásadě nechuť k takovéto ochranitelce, a proto byla Česká obec sokolská požádána, aby jednota byla ochranitelky zbavena.“ To bylo vyslyšeno v roce 1910.
V roce 1910 dochází k rozkolu v jednotě, údajně kvůli politice. Odchází šestnáct bratří, kteří zakládají Sokol Zásada – Zbytky. Po dvou letech se ale všichni vrací pod jednotu Zásada.
7. 8. 1922 byl ustanoven stavební výbor, který uskutečnil sbírku na stavbu vlastní sokolovny, do této doby se cvičilo v hostinci U Jánů. Sbírka byla úspěšná a vynesla 100 tisíc korun, na kontě jednoty bylo v té době dalších 45 tisíc korun. Sokolové kupují v roce 1925 další pozemek k Hamrskům a začalo se stavět. Ještě na podzim se na místo sváží lomový kámen a na jaře se začíná se samotnou stavbou. 4. března začaly výkopy základů, o šest dní později se začalo zdít. 6. 5. 1926 slavnostní položení základního kamene sokolovny, plán stavby vypracoval architekt Houžvička. V červnu již sokolové zdvíhali krov. V prosinci sokolovna stála. Na poměry obce s necelými tisíci obyvateli je to vskutku ohromující stavba. Ve své době to byla druhá největší sokolovna v Československu.
7. 8. 1927 – slavnostní otevření nové sokolovny, stavební vydání činila 533 tisíc korun (265 tisíc je jednota dlužna). Podle informací na stránkách obce byly celkové náklady na sokolovnu 900 tisíc korun.
Později kupují Sokolové biograf a sokolovna se po menších stavebních úpravách stává kulturním a sportovním centrem obce. Koná se zde nejen promítání, ale sokolové a Spolek divadelních ochotníků Tyl pořádají divadelní představení a to i loutková.
1938 – při záboru okolních obcí byl v sokolovně poskytnut útulek členům tělovýchovných jednot z Velkých Hamrů, Českého Šumburku a Smržovky, přechodně byla v sokolovně ubytována i skupina četnictva a policie.
V 60. letech došlo k dalšímu modernizování budovy sokolovny i sportovišť (přestavba sociálního zařízení, schodiště do budovy, komplexní ústřední topení aj.).
Po sametové revoluci Sokol opět ožívá a to i v Zásadě.
Zdroj informací, literatura
https://tj21.webnode.cz/o-mne/
http://www.zasada.cz/obec-7/historie/
https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/ochranitelske-jednoty-se-radeji-zbavili20101217.html
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
