| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | České Budějovice |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | projekt Šlégla a Stránského, stavitel firma bratří Petrášů |
| Datace: | 1924 stavba stadionu a tribuny, 1928 položeny základní kameny sokolovny, 1947 kolaudace sokolovny |
| Vložil: | PavelMichalec |
Ostrov byl vytvořen meandrováním řeky Vltavy, která jej původně obtékala z obou stran. Jednalo se o nezastavěný, travnatý až bažinatý ostrov na soutoku Malše a Vltavy, zvaný Schnarcherův o velikosti cca 9,5 ha, přístupný tehdy pouze brodem.
Místní sokolská jednota vznikla roku 1869.
Roku 1923 získala tělocvičná jednota Sokol České Budějovice celý ostrov, především díky neúvavnému organizátoru a mecenáši Ádu Novákovi, který třicet let stál v čele Družstva pro postavení tělocvičny (dříve stavebního odboru jednoty).
Již následujícího roku se na novém stadionu, projektovaném K. Chocholou, konal župní sokolský slet. V roce 1927 byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu a úpravu ostrova. Z celkem 14 návrhů byly vybrány tři: Josefa Šlégla a Jaroslava Stránského, dále Milana Babušky, a K. Chocholy. Na doporučení stavebního odboru Československé obce sokolské byl vybrán a později z velké části také realizován, návrh Stránského a Šlégla. Těžištěm uspořádání byl stadion 110 x 65 m pro 16 000 diváků. Na jižní straně na něj navazovala v osovém uspořádání sokolovna, na západní straně železobetonová tribuna, pod kterou byly umístěny šatny plovárny situované na pravém břehu Vltavy. Odtud vedly schody a lávka k letní restauraci a k dřevěným kabinám. Hlavní brána stadionu byla na východní straně, kde bylo také místo pro orchestr v odrazové (akustické) mušli. Tenisové kurty zabíraly severní stranu. Na břehu proti klášteru byla provizorní loděnice s noclehárnou pro kanoistický vytrvalostní závod České Budějovice – Praha. Kvalitní bylo i řešení výsadby zeleně. Po skončení terénních úprav stála uprostřed ostrova jen lípa malolistá (chráněný památný strom starý asi 350 let) a podél východního břehu byl souvislý porost olší. Pravidelné pravoúhlé uspořádání alejí a bloků řadové výsadby (pyramidální duby na východní straně) bylo lemováno na jižní straně u soutoku přírodním parkem. Později došlo k rozšíření stadionu a běžecké dráhy z 325 na 400 m severním a východním směrem a k zastřešení západní tribuny.
Na jaře roku 1927 byla vypsána veřejná soutěž na definitivní situování a provedení sokolovny. Byl vybrán návrh architektů p. Stránského a Šlégla z Prahy, jehož konečnou podobu v zásadě všichni známe ze skutečnosti. Byli ihned pověřeni zpracováním detailních plánů a rozpočtu.
Roku 1928 byly slavnostně položeny základní kameny – jsou patrné v soklu severní zdi, blíže k městu, s nápisy: TROCNOV – symbolizuje sílu, HUSINEC – symbol pravdy, CHELČICE – symbol lidskosti a Č. BUDĚJOVICE – symbol svornosti. Jsou zde uloženy údajně také dobové materiály a památky. Památné kameny zakryté na staveništi dřevěným bedněním čekaly další dva roky na začátek stavby.
13. 8. 1930 vydal Městský úřad v ČB stavební povolení na stavbu sokolovny. Byly provedeny základy a suterén – spěchalo se i vzhledem k postupující stavbě nového jezu, který měl ovlivnit hladinu spodní vody na ostrově. Na výběr stavebních firem pro realizaci sokolovny byla vypsána veřejná soutěž – komplexní nabídku podaly pouze dvě – výhodnější byla nabídka firmy bratří Petrášů z ČB. Stále nebylo dost peněz, sháněla se půjčka. Ani přepracovaný, poněkud zredukovaný projekt nebyl finančně výhodnější.
Vzhledem k možnému znehodnocení úspor v souvislosti s politickou situací, se družstvo rozhoduje v roce 1939 zahájit stavbu a nakupuje materiál do zásoby. Firma budějovických stavitelů, bratrů Petrášových zahajuje práci 9. srpna. K delšímu zdržení však dochází na podzim, kdy přednost dostává stavba letiště v ČB. Je nakonec dokončena vrchní stavba, narychlo provedena střecha a osazena okna. Začátkem roku 1942 převzala potom veškerý sokolský majetek německá správa, která nehotovou stavbu i stadion částečně využívala.
Již 8. května 1945 předseda Družstva pro postavení tělocvičny br. ing. Matyáš a náčelník jednoty ČB br. Tůma převzali Sokolský ostrov do svých rukou. Vzhledem k tehdejší situaci byly v novostavbě sokolovny odstraněny pouze nejnaléhavější závady a byla bez kolaudace využívána až do doby, kdy stavební úřad, kvůli nebezpečí úrazu, provoz zakázal.
Dne 14. 6. 1947 byla dokončená sokolovna konečně otevřena velkou slavnostní umělecko-tělovýchovnou akademií, na kterou druhý den navazoval župní slet v ČB.
Je to stavba pozoruhodná, ceněná dobovými i současnými architekty. Dle dobového tisku je to prvá monumentální stavba od konce války, která se ve městě uskutečnila. Budova představuje složitou a důmyslnou kompozici bloků v symetrickém uspořádání vůči podélné ose stadionu. K němu ústí z úrovně tělocvičny monumentální schodiště sevřené dvěma úzkými křídly. Pod schodištěm probíhá podjezd se vstupem do šaten v suterénu.
Po sametové revoluci se sokolovna, stadion a pouze část pozemků na Sokolském ostrově vrátily ve značně neutěšeném stavu. T. J. Sokol ČB byla po 42 letech konečně zpět ve své sokolovně, svůj původní inventář (nářadí, nábytek) si však musela odkoupit, protože původní účetní doklady neexistovaly. Náklady na provoz budovy byly v té době 1–1,5mil. Kčs ročně. Objekt byl v 90. letech nevhodně přestavován – byl zazděn vstup na schodiště ústící na stadion, východní strana byla zvýšena o patro, stržena byla lávka k volným plochám s restaurací, osazena plastová okna s odlišnou profilací, stavba byla zateplena a původní barevnost změněna.
Postupně se podařilo odstranit jen ty nejhorší závady – především opravy střech a elektroinstalace – díky dotacím z ČOS a příjmům z pronájmů sportovišť. Roku 2001 se začalo s výměnou oken a zateplením fasády. Těžce potom zasáhly Sokolský ostrov povodně roku 2002, které v Č. Budějovicích proběhly ve dvou zničujících vlnách. Celková škoda na majetku na ostrově přesáhla 11,6 mil. Kč. Při první vlně byl suterén sokolovny zaplaven do výšky cca 80 cm, při druhé vlně již do výšky 220 cm – celý suterén tedy zničen vč. strojního vybavení kotelny a výměníku. To je nejhlubší část objektu a bylo zde 4,20 m vody. Stadion byl zatopen v obou případech, při druhé vlně byla výška vody na celé ploše 1,80 m. Opravy suterénu trvaly celý rok – vznikly však prostorné, nově koncipované šatny s odděleným špinavým a čistým provozem a moderní sociální zařízení. Zlepšilo se vytápění a větrání budovy, lepší podobu dostal malý sál v suterénu, značně vylepšené jsou pronajímané prostory. Další pohroma přišla 5. února 2004 – rozhodnutím Ministerstva kultury byla prohlášena hlavní tribuna stadionu a vlastní budova sokolovny za nemovitou kulturní památku. Návrh byl podán bez vědomí jednoty a na její námitky nebyl brán zřetel – plánované opravy a modernizace, především stadionu, budou do budoucna ztíženy až zablokovány. Cílem modernizace bylo zachovat charakter a atmosféru prvorepublikového stadionu tak, jak je v roce 1923 navrhl arch. Karel Chochola, zároveň však vytvořit moderní sportoviště. První etapa modernizace se podařila v roce 2006 – byla upravena osmidráhová běžecká dráha (musely být upraveny náspy na východní a severní straně), hlavně co do parametrů, odpovídajícím současným požadavkům Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). Byl proveden tartanový povrch dráhy i všech atletických sektorů. Za účasti mnoha významných hostů – zástupců kraje, města, ČOS i členů předsednictva Českého klubu olympioniků v čele s Danou Zátopkovou – bylo dílo v listopadu předáno do užívání. Do druhé etapy je zahrnuta rekonstrukce stávající, opravdu velmi zchátralé a nyní památkově chráněné tribuny, ve které má vzniknout potřebné sociální a sportovní zázemí pro sportovce vč. vnitřní tréninkové dráhy a nahoře tribuna pro diváky. Původní plány se musely přepracovat, ale teď je již i se stavebním povolením připraven projekt, který se zdá být v dané situaci tím nejlepším řešením. V létě roku 2016 byla z vlastních prostředků provedena celková rekonstrukce střechy a opraveny vnitřní omítky, poškozené dlouhodobým zatékáním. Byla též provedena rekonstrukce první části sociálního zařízení na stadionu. Šatny tamtéž byly dovybaveny novými lavičkami. Připravena je druhá etapa rekonstrukce atletického stadionu na Sokolském ostrově.
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/sokolsky-ostrov
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/ctenari-pisi-stadion-a-sokolovna-na-sokolskem-ostrove-20170614.html
https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/sokolsky-ostrov-pamatuje-i-zatopkuv-svetovy-rekord.html
https://www.denik.cz/jihocesky-kraj/vysnenou-telocvicnu-nemohli-pouzivat-temer-ctyricet-let-20150223-ywci.html
https://pamatkovykatalog.cz/sokolovna-a-hlavni-tribuna-stadionu-704358
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/sokolovna
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
