Stolperstein br. Smrčkovi v Olomouci
| Typ stavby: | Pamětní desky, solpersteine |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký |
| Župa: | župa Olomoucká-Smrčkova |
| Okres: | Olomouc |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 2015 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Stolperstein před domem v ulici Švermova 7, kde bydlel br. JUDr. Otakar Smrčka, starosta olomoucké župy, advokát popravený nacisty.
V srpnu roku 2015 byl stolperstein slavnostně položen za účasti krojovaných sokolů a dětí ze sokolského příměstského tábora.
Br. Otakar Smrčka
Byl jedním z nejvýznamnějších členů Sokola na Olomoucku v době, kdy Sokol stál na svém vrcholu, a za nejvýznamnějšího jeho příslušníka ho považujeme i dnes. Narodil se 1. září 1897 v Litovli a jeho život se uzavřel na německém nacistickém popravišti 12. března 1943 v tehdy německém městě Breslau, dnes polské Wroclawi. Byl jedním z čelných účastníků protinacistického odboje.
Otakar Smrčka vyrůstal v sokolské, vlastenecky vystupující rodině. Vystudoval práva a jako jeho otec byl advokátem. V mládí se stal členem Sokola – Tělocvičné jednoty Sokol Olomouc. Protože se netěšil pevnému zdraví, nebyl cvičícím sokolem, ale věnoval se sokolské kulturně společenské činnosti a vzdělavatelské práci. Stal se vítaným řečníkem na různých národních podnicích. Byl členem i jiných spolků, např. Spolku pro postavení pomníku prezidentu Masarykovi v Olomouci či Klubu přátel umění. V roce 1928 se stal župním vzdělavatelem, a tím i členem Předsednictva Sokolské župy Olomoucké. Osobní i pracovní přednosti vedly k tomu, že Otakar Smrčka byl v březnu 1934 zvolen starostou Sokolské župy Olomoucké a řídil ji do 19. srpna 1940, kdy byl gestapem zatčen a uvězněn. Do rukou nacistické německé tajné policie se dostal jako člen oblastního velitelství odbojové vojenské podzemní organizace Obrana národa, tvořené důstojníky rozpuštěné československé armády. A s Obranou národa Sokol spolupracoval.
Otakar Smrčka vedl sokolskou župu v nejvyspělejší etapě jejího vývoje před 2. světovou válkou i na začátku německé okupace naší země, kdy Sokol ještě nebyl zakázán, ale byl bedlivě sledován okupačními orgány. Sokolské aktivity byly omezovány ve svých otevřených vlasteneckých projevech, odkazovány na činnost v sokolovnách. Byla to doba pro Sokol neobyčejně složitá a jeho členům, zvláště činovníkům, nebezpečná. V březnu 1939, krátce po okupaci naší země, přijal na valné hromadě župy Otakar Smrčka statečně volbu župním starostou na další funkční období.
Po svém zatčení gestapem byl Otakar Smrčka vězněn a vyslýchán na několika místech – v Olomouci, na Mírově a nakonec v dnešní Wroclawi. Jeho věznění ukončil soudní rozsudek znějící trest smrti za nepřátelskou činnost proti Německu. Jeho popel je uložen v kolumbáriu Husova sboru v Olomouci.
Otakar Smrčka byl velká osobnost. Byl založením idealista, povahou člověk citlivý a statečný až do posledních dní svého života, jak o tom také svědčí jeho básně a dopisy zasílané rodině z vězení. Je příkladem i dnešní mladé generaci.
Nápis na kameni:
ZDE BYDLEL
JUDR. OTAKAR
SMRČKA
STAROSTA SOKOLSKÉ ŽUPY
NAR. 1897
ZA ODBOJOVOU ČINNOST
POPRAVEN DNE 12.3.1943
VE VRATISLAVI
Nyní se župa jmenuje Olomoucká-Smrčkova – název župa přijala v červenci 1945 na paměť Otakara Smrčky.
Text převzat ze stránek geocaching.com, z listingu keše věnované br. Smrčkovi.
Zdroj informací, literatura
Knihy:
Vladimír Jochmann a kol., 100 let Sokola Olomouc - TJ Lokomotiva Olomouc, 1869-1969, Olomouc 1869.
Památce bratra dr. Otakara Smrčky, Olomouc 1947.
https://kehila-olomouc.cz/rs/soucastnost/stolpersteine-2/otakar-smrcka/
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
-
Dobrý den. Jsem pravnuk Otakara Smrčky. Velice si vážím, že organizace Sokol, drží v takové ústě odkaz mého předka. Pro mě samotného, je život mého pradědečka, velikou inspirací a vzorem. Kvůli jeho morálním hodnotám a zásadám, ze kterých nikdy neuhnul, ani v těch nejtěžších chvílích jeho života a položil za ně svůj život. Můj pradědeček JUDr. Otakar Smrčka měl dvě děti, syna Břetislava (mého dědečka) a dceru Zdeňku. A také milující ženu Zdeňku, moji prababičku, na kterou si dobře pamatuji. Po zatčení gestapem, byl můj pradědeček vězněn v Olomouci, na Mírově a potom v dnešní Wroclawi. Znám z vyprávění, že posílal domů dopisy i s básněmi, pro svou milující ženu a děti, které miloval nadevše. On už věděl, že se domů nevrátí. Když probíhal jeho poslední soud ve Wroclawi, přijela tam i jeho žena Zdeňka. To se viděli naposledy. I když dostal možnost odvolat, před soudem, NEODVOLAL
martin | 19. 02. 2023 20:28:35 -
Neodvolal, protože i když miloval svoji rodinu, nezradil svoje morální hodnoty, jako je svoboda národa za kterou bojoval do poslední chvíle. Potom byl odsouzen k trestu smrti, popravou: 12.3. 1943 ve Wroclawi. Čest jeho památce. S úctou Martin Janek (pravnuk)
martin | 19. 02. 2023 20:42:01
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
