Sokolské
památky

V roce 2015 byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola², kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým³. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou. Návrh však Ministerstvo kultury zamítlo⁴, a tak již nic nebránilo vlastníkovi, aby tento most nechal zbořit, což se také v průběhu první poloviny letošního roku stalo (od počátku září pak silničnímu provozu v dané lokalitě slouží moderní mostní konstrukce). Nelitujeme jen historické a architektonické hodnoty tohoto díla, most představoval i výrazný krajinotvorný prvek v této části údolí Výmoly plné luk a zalesněných strání trochu stranou, avšak na dohled intravilánu obce.

Pracovníci NPÚ stihli most alespoň zaměřit a zdokumentovat, stejně tak archeologové Městského muzea v Čelákovicích dohlíželi na průběh jeho bourání, při kterém byla pod současnou vozovkou v pravém břehu potoka odhalena řada kamenů mající potenciální souvislost se starší mostní stavbou, respektive s příjezdem k ní (dláždění?).

Zachráněná pískovcová deska s letopočtem 1836 ze zbořeného mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2015).

Starosta obce zajistil v parapetu zasazenou pískovcovou desku s tesaným letopočtem: „1836“, která se stane součástí chystaného obecního muzea. Současně došlo při prohlížení kamenů z odbagrovaných částí mostního tělesa k odhalení tesaného kvádru s rytinami. Tento kámen byl v mostní konstrukci druhotně použit (původně se nalézal patrně ve starším mostu). Neuměle provedená rytina není dobře čitelná. Obsahuje vyobrazení dvou křížků, letopočet „1823“? (nelze vyloučit ani čtení „1803“) a iniciály „KS“ (přičemž písmeno S není přečteno zcela bezpečně). Nápis se očividně týká tragické události (utonutí?). V katolických matrikách zemřelých pro Vyšehořovice a nejbližší obce ovšem nebyl při zběžném nahlédnutí v daných letech žádný odpovídající záznam nalezen. Výše popsaný pískovcový kvádr bude taktéž využit při přípravě muzejní expozice.

Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).

V minulosti se (nejen) ve zdejším kraji nalézalo při drobných tocích na venkově velké množství klenutých mostů a mostků. Jen v mikroregionu údolí Výmoly v bezprostředním okolí Vyšehořovic se jednalo o jeden most nad Vyšehořovicemi přes Horoušanský potok nedaleko jeho soutoku s Výmolou, další dva mosty pod mlýnem v Kozovazech, most u Chudomele před Mochovem atd. V sídle místního panství, v Kounicích, byly klenuté mosty dokonce minimálně čtyři⁵. Většina z těchto mostů existovala ještě na počátku 20. století, kolem poloviny století jich zbývala zhruba polovina. Dnes již prakticky žádný nestojí. Ve výše uváděných případech se jednalo povětšinou o mosty s komunikačním významem pouze v rámci obce (spojnice dvou tokem rozdělených částí obce, umožnění přístupu na pozemky apod.), které byly tvořeny jednoduchou jednoobloukovou konstrukcí.

Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).

Vyšehořovický most měl důležitější postavení v rámci komunikační sítě kounického panství, což se odrazilo i na způsobu jeho provedení a také v tom, že pro dopravu byl využíván až do svých posledních dnů. Přístup k opravám kamenných klenutých mostů není, bohužel, adekvátní. Pokud ještě slouží ve stávající komunikační síti, raději se při jejich špatném stavu volí zbourání a nahrazení železobetonovou konstrukcí. Šanci na přežití tak mají paradoxně mosty, které svůj původní komunikační význam ztratily a u kterých je tak dosažení ochrany pomocí statutu kulturní památky snazší, což je případ např. obdobného dvouobloukového mostu u bývalé Škvorecké obory (postaven mezi lety 1842-1846)⁶. V současné době hrozí akutní nebezpečí zboření např. mostu v Klášterní Skalici, který je přinejmenším barokního stáří. Zároveň nelze pominout vazbu tohoto místa na areál bývalého cisterciáckého kláštera v sousedství. Ani v případě tohoto mostu k prohlášení za kulturní památku nedošlo⁷.

Úprava řečiště po odstranění původního mostu (foto Martin Hůrka, 2015).

Prostor po odstranění mostu (foto Martin Hůrka, 2015).

Současná podoba nového mostu ve Vyšehořovicích (foto Martin Hůrka, 2016).

Hromada kamení z mostu jako smutný doklad zániku památky (foto Martin Hůrka, 2015).