Bývalá sokolovna Jaroměřice nad Rokytnou
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Vysočina |
| Župa: | župa Plk. Švece |
| Okres: | Třebíč |
| Stav objektu: | neexistuje |
| Autor objektu: | stavitel František Veškrna |
| Datace: | 1923–1925 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
V parkové úpravě situovaná solitérní dvoupodlažní budova sokolovny s výrazným a monumentálním portikem byla realizována v r. 1925 v duchu klasicizující moderny. V 70. letech byl tělocvičný sál rozšířen o postranní křídla. Stavba byla realizována v letech 1923–1925 místním stavitelem Františkem Veškrnou pravděpodobně přímo podle jeho plánů. V r. 1934 byl sál upraven a v roce 1975 rozšířen o dvě postranní přísálí. V 2. pol. 90. let 20. století byla část východního patra upravena na ubytovnu. Kolem r. 2000 byla západní část oddělena zazděním příček. V oddělené části byl zřízen klub, později posilovna.
HISTORICKÝ VÝVOJ
V lednu 1925 proběhlo slavnostní otevření budovy, při kterém byl přítomen i básník a spisovatel Otokar Březina. Venkovní areál sokolovny se řádně a pravidelně využíval zhruba do konce 90. let 20. století. Vlastní objekt sokolovny byl více či méně užíván až do plného uzavření župou v roce 2013. V tomto roce nešťastnými kroky v žádosti o dotaci na rekonstrukci sokolovny jednota udělala zásadní chyby, které vedly ke ztrátě jejího majetku. Zdevastovaný areál byl na jaře 2016 odkoupen městem od župy. V roce 2017 se uvažovalo o demolici objektu. Z korespodence s Ministerstvem kultury ČR sice plyne, že nebyly shledány dostatečné důvody k přidělení památkové ochrany objektu sokolovny, avšak její architektonický a historický význam je nezpochybnitelný, pročež se doporučuje záměr demolice přezkoumat. V roce 2017 nakonec byla budova stranou zájmů médií srovnána se zemí.
POPIS
Samostatně stojící dvoupodlažní zděnou stavbu tvoří centrálně situovaný hlavní sál tělocvičny, na který navazují dvě příčná křídla tvořící severní a jižní průčelí. Ve vstupním jižním křídle byl situován vstupní vestibul, tříramenné schodiště, předsálí, přednášková místnost, byt sokolníka a hygienická zařízení. Severní křídlo obsahuje jeviště se zázemím, šatny a hygienická zařízení. Tato stavba byla realizována v letech 1923–25 podle projektu Františka Veškrny. V 70. letech 20. století byla doplněna o symetrické dvoupodlažní přístavby po obou stranách hlavního sálu, takže jeho současná podoba zastírá původní hmotově členitou podobu stavby a sjednocuje ji do kompaktního tvaru. Na reprezentativní architektonické pojetí stavby v duchu klasicizující moderny upozorní na první pohled nezaměnitelné, středově vyvážené vstupní průčelí s mohutným portikem, jehož prostřednictvím je celé stavbě přisuzována ideová vážnost sokolského hnutí. Portik je tvořen opticky těžkým kládím, na němž se původně nacházel ve štuku provedený slogan: „NI ZISK * NI SLÁVU“. Šikmo vykloněné kládí je neseno na dvou naddimenzovaných hexagonálních kubizujících podporách. Mohutné patky těchto sloupů dosahují výšky cca 150 cm. Mimořádně pozoruhodné je geometrické (kubistické) tvarování mohutných patek a původně i hlavic sloupů portiku. Monumentální vysoký řád portiku předjímal budoucí zapojení stavby do vzrostlé sadové zeleně.
Jižnímu vstupnímu křídlu přístupnému trojicí dveří dominuje interiérové trojramenné schodiště s mohutným sloupkovým zábradlím. Tělocvičný sál s vysokým stropem je klenutý, s netypicky tvarovanými vysokými fabiony stropního podhledu, které jsou doplněné výraznými plastickými štukovými žebry. To ve spojení s krovem sedlové střechy nad sálem představuje zajímavou úspornou konstrukci snižující rozpětí vazných trámů a dimenzi krovových stolic. Portál přidruženého jeviště má plastické štukové orámování. Západní přísálí je dnes stavebně oddělené s vlastním samostatným vstupem a slouží jako posilovna.
POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY
Zajímavá ukázka meziválečné architektury venkovské sokolovny od místního stavitele se zachovalou solitérní a dominantní polohou uprostřed parčíku, do kterého je působivě zasazena. I přes některé znehodnocující zásahy si stavba s monumentálně ztvárněným průčelím stále uchovává historické, architektonické a urbanistické hodnoty a tvoří doklad vývoje společenského života města a sokolského hnutí.
Zdroj informací, literatura
https://pamatkovykatalog.cz/sokolovna-14656177
https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/pamatkari-zastavili-demolici-sokolovny-20170303.html
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
