| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Ústecký |
| Župa: | župa Krušnohorská-Kukaňova |
| Okres: | Teplice |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | projekt ing. arch. Moudrý, stavební firma Bursík a Ženíšek, malby ak. malíř J. Tomášek z Bohdanče |
| Datace: | adaptace Wernerova statku v roce 1925 |
| Vložil: | PavelMichalec |
K založení sokolské jednoty v Košťanech došlo 5. července 1896 a jak zaznamenal tehdejší kronikář: „byl to v pravdě projev uvědomělého češství v tehdy silně poněmčeném českém pohraničí.“
Vedle cvičení se výrazně podílel i na kulturním životě české menšiny, zejména na pořádání ochotnických divadelních představení a půjčování vlasteneckých knih a časopisů. Činnost Sokola se ovšem nelíbila nacionálně založeným košťanským Němcům a především c. k. úřadům. Jen několik dní po založení Sokola obecní úřad zakázal průvod obcí, kterým chtěli sokolové zvát na sokolský věneček.
Sídlo českých spolků bylo v hostinci U Nádraží. Postupem času se počet českých spolků v Košťanech rozšiřoval, a tak bylo čím dál tím méně volných dnů pro sokolská cvičení. Ukázalo se, že stavba vlastního stánku je nezbytností, proto byl v roce 1902 ustanoven odbor pro postavení „Národního domu“. Jelikož se finanční prostředky velmi těžko zajišťovaly, byly ke spolupráci pozvány i další české spolky. Když pak v roce 1912 bylo založeno Družstvo pro postavení Národního domu, zdálo se, že vše spěje k dobrému cíli. Do příprav však neblaze zasáhla první světová válka. Činnost Sokola a ostatních národních spolků se výrazně omezila a byla hlídána c. k. policií.
Po roce 1918 se výstavba sokolovny stala opět aktuální. Bohužel ani upisovací akce, po vzoru stavby kina Slávie, nepřinesla kýžený úspěch. Až v roce 1923 se naskytla příležitost výhodné koupě Wernerova statku na náměstí v čp. 1, a když v roce 1924 byla ještě přikoupena část pozemku od správy Lobkowiczkého statku, bylo vše připraveno ke stavbě. Mezi mnohými dárci finančních prostředků čteme i jméno spisovatele Aloise Jiráska. Sokolovna byla slavnostně otevřena 26. července 1925. Náklady dosáhly výše téměř 430 tisíc korun a za dům čp. 1 včetně přestavby na hostinec bylo zaplaceno přes 172 tisíc korun, na tehdejší dobu poměrně vysoké částky. Sokolovnu projektoval ing. arch. Moudrý, který byl i projektantem košťanské školy. Stavbu provedla za vydatné pomoci členstva stavební firma Bursík a Ženíšek a malby provedl ak. malíř J. Tomášek z Bohdanče u Pardubic. Sokolovnu pro svoji činnost využívali i mnohé košťanské spolky. Ke konci roku 1925 Sokol vykazoval téměř 300 členů.
V roce 1938 byl majetek Sokola zabrán, sokolovna přejmenována na Deutsche Haus – „Německý dům“. V roce 1945 se činnost obnovila a cvičilo se pilně ve všech věkových kategoriích až do převedení Sokola do jednotné tělovýchovy. Sokolovna přešla do majetku TJ Jiskra. Ta po roce 1980, z důvodů získání finančních prostředků na svoji činnost, povolila skladovat v sokolovně vysoce hořlavý materiál. Důsledky tohoto rozhodnutí byly nedozírné. Z 3. na 4. červen 1984 došlo k požáru a přes obětavý zásah hasičů se nepodařilo oheň zlikvidovat. Z důvodu narušení statiky budovy byly obvodové zdi zbourány. Odkaz budovatelů sokolovny, uložený v základním kameni: „Budoucímu pokolení našemu, aby odkaz našeho nesmrtelného Tyrše věrně plnilo a dílo, které s láskou a takovými obětmi budováno bylo, zachovalo“ se nenaplnil. Budova byla později znovu postavena.
https://www.kostany.cz/sport/sokol.html
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
