Sokolovna Nížkov
Typ stavby: | Sokolovny |
---|---|
Kraj: | Vysočina |
Župa: | župa Havlíčkova |
Okres: | Žďár nad Sázavou |
Stav objektu: | existuje |
Autor objektu: | plány obč. Němeček z Přibyslavi |
Datace: | 1932 |
Vložil: | PavelMichalec |
Typ stavby: | Sokolovny |
---|---|
Kraj: | Vysočina |
Župa: | župa Havlíčkova |
Okres: | Žďár nad Sázavou |
Stav objektu: | existuje |
Autor objektu: | plány obč. Němeček z Přibyslavi |
Datace: | 1932 |
Vložil: | PavelMichalec |
Již před 1. světovou válkou se v Nížkově scházívali sokolové ze tří okolních měst – Polné, Přibyslavi a Žďáru – na občasných srazech, někdy v krojích, v zahradě i v hostinci U Zikmundů, kde i cvičili. Sokolská myšlenka byla tehdy ještě záležitost měst. Teprve po skončení 1. světové války v samostatném státě nastal bouřlivý rozvoj tělovýchovného hnutí, který se přenesl i na venkov.
Dle zápisu jediné Pamětní knihy se zde po skončení 1. světové války začalo uvažovat o založení tělovýchovné jednoty. Byli to zejména obchodníci – místní občané Josef Jaroš, Josef Jeřábek a jeho bratr Jaromír a Jan Mokrý (také obchodník), tedy vesměs lidé, kteří se učili ve městě, kde tělovýchovu Sokola poznali, sami se cvičení zúčastňovali, a potom v obci horlivě propagovali. Na jejich popud byli 22. srpna 1920 pozváni členové Sokola Polná, kteří ochotně přišli a myšlenku založení TJ ve svých vystoupení doporučovali. A tak dne 1. září 1920 byla v Nížkově ustavena Tělocvičná jednota Sokol jako pobočka TJ Sokol Polná. V té době zde bylo 7 členů cvičících a 10 členů přispívajících. Cvičilo se v sále hostince U Zikmundů až do postavení budovy sokolovny v roce 1932. TJ Sokol Nížkov se pak dnem 21. října 1921 osamostatnila.
V době, kdy došlo k rozhodnutí postavit sokolovnu, se ještě dlouho rozmýšlelo, zda má být dřevěná (v té době byla velká lesní kalamita), nebo zděná a kde. Přestože jednota měla málo peněz, bylo nakonec rozhodnuto postavit budovu zděnou. Uvažovalo se o různých místech. Po dlouhých jednáních došlo k odkoupení pozemku od pana Bohumila Neubauera č. 19. Jednání se zúčastnil i tehdejší okresní hejtman, který byl současně i starostou župy Havlíčkovy. Sokolovna byla nakonec postavena tam, kde po několika přístavbách a opravách stojí dodnes.
Rozpočet na stavbu sokolovny byl 90 000,- Kč. Po dokončení stavby zbyl dluh 36 000,- Kč, za který se muselo zaručit 30 členů na dílčí dluhopisy u místní spořitelny Kampeličky. Tento dluh byl těsně před 2. světovou válkou splacen. Dle pamětníků na stavbu sokolovny nepřispěla župa Havlíčkova ani jednou korunou, rovněž ani ČOS.
Budova sokolovny byla postavena podle plánů a rozpočtu p. Němečka z Přibyslavi, který v současné době stavěl i místní družstevní lihovar (1931–32). Slavnostní otevření sokolovny spojené s veřejným cvičením 2. obvodu 1. okrsku sokolské župy Havlíčkovy se uskutečnilo v neděli dne 29. května 1932 na poli p. Jana Musila za sokolovnou.
Na stavbě sokolovny odpracovali členové TJ 1 785 hodin, nečleni 564 hodin v hodnotě tehdejších 5 200,- Kč, povozů bylo zapůjčeno zdarma v hodnotě 15 000,- Kč.
V roce 2004 se v obci obnovila sokolská jednota.
https://www.nizkov.cz/sport/114-druzstva-tj-sokol-nizkov-tabulky-vysledky-zapasu/
wikipedie
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.