Sokolovna Praskačka
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Orlická |
| Okres: | Hradec Králové |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | Josef Dolanský |
| Datace: | 1921 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
K ustavující valné hromadě TJ Sokol došlo 23. října 1904 a již od začátku toužila po vlastní tělocvičně. Nejprve se usadila v jedné „rozdrchané stodole“ a teprve v roce 1919 zakoupila v zajateckém táboře v Broumově 2 baráky, jejichž rozebráním se získaly stavebniny na stavbu tělocvičny. 11 členům a 2 nečlenům se podařilo domy rozebrat, dopravit na nádraží, naložit a odeslat do Praskačky za 3 týdny. 29. května 1921 bylo uspořádáno veřejné cvičení, které bylo spojené se slavnostním kladením základního kamene sokolovny. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 28. října téhož roku. V sokolovně byl prostorný sál, který byl vybaven vším tělocvičným nářadím, zařízené a dostatečně velké jeviště, šatny pro cvičící, byt sokolníka a další potřebné místnosti pro její chod.
Zde dodejme, že původně chtěla jednota postavit pouze dřevěný sál pro cvičící z materiálu, který získala roku 1919 v Broumově. Výstavbu výstavné zděné sokolovny v tehdejší Hubenské ulici má na svědomí Josef Dolanský, který nechtěl pouze nějakou ratejnu, do níž by nezatékalo a mohlo se cvičit i během nepříznivého počasí. Byl toho názoru, že sokolovna má patřit k ozdobám obce, proto svým vlivem a úpisem podílů za více než 10 000 Kč strhl většinu majetnějších občanů, aby část svých finančních prostředků poskytli na výstavbu sokolovny, kterou provedla místní stavitelská firma Hroch a Hilse. Vedle dobrovolné ruční práce, zejména svážení materiálu, si stavba vyžádala náklad 600 000 Kč. První velkou akcí, jež se v novostavbě uskutečnila, byla silvestrovská zábava. Pravidelně se tu pořádala rovněž ochotnická divadelní představení divadelního odboru místní jednoty, jenž byl ustaven roku 1921.
V roce 1923 došlo k úmluvě, podle níž se do sokolovny přestěhovala se svým náčiním též místní DTJ. Pro úsporu elektřiny a paliva se poté cvičilo dohromady, dokonce i nářadí bylo používáno společně. 31. března téhož roku se v sokolovně uskutečnila tělocvičná akademie III. okrsku sokolské župy Orlické. Zároveň se budova stala centrem obdivu všech návštěvníků obce, například v srpnu 1924 ji obdivovali účastníci pražských vojenských zemědělských kurzů. V roce 1924 DTJ ze sokolovny odešla a následně došlo ke zřízení biografu, který hrál vždy v neděli večer. Roku 1927 tu byla otevřena navíc veřejná čítárna, která fungovala dvakrát týdně a bylo v ní vyloženo 17 časopisů. V následujícím roce došlo k ukončení pořádání okresních plesů selské jízdy, které se tady několik let konaly. 4. července 1929 byla vichřicí poškozena střecha. V témže čase se ustavil hudební kroužek, který byl nejprve klavírním kvartetem a později oktetem, jenž v sokolovně měl nejen samostatné koncerty, ale rovněž hrával často zdarma v sokolském biografu a doprovázel cvičení při tělocvičných akademiích.
Přelom 20. a 30. let 20. století byl ve znamení pořádání nejen všech se Sokolem spojených akcí, ale rovněž i těch, které byly pořádané jinými místními spolky, obcí či zdejší školou. Roku 1941 byla úřadovna obecního úřadu přemístěna z čp. 86 do větší místnosti v sokolovně, protože její agenda mnohonásobně vzrostla. V témže roce došlo k zákazu Sokola a sokolovna musela být nazývána jako družstevní dům. Po osvobození se dostalo vše zpět do normálu, ale ne nadlouho. Celý objekt byl vyklizen a vyčištěn, aby se zde uskutečnila žákovská besídka, vzpomínkový večer Tomáše Garrigua Masaryka 14. září 1945 a večer 28. října téhož roku. 20. ledna 1946 se v sokolovně uskutečnila okrsková valná hromada a v únoru téhož roku se tu sešlo první poválečné shromáždění pracovních sborů III. okrsku. Na opravu 6 let zanedbávané sokolovny bylo potřeba asi 100 000 Kčs. Z tohoto důvodu byla uspořádána 2 divadelní představení („Morálka paní Dulské“ od Gabriely Zapolské a „Směry života“ od Františka Xavera Svobody) a 2 zábavy (šibřinky, silvestr). V roce 1949 přestal hrát v sokolovně divadelní odbor místního Sokola, jehož činnost byla zastavena MNV. 26. prosince téhož roku vznikl nový divadelní spolek Fučík. V následujícím roce zasáhl Místní akční výbor Národní fronty i do vedení Sokola, který následně zůstal po celý rok bez náčelníka. Sokolovna však nadále zůstala majetkem jednoty, která však v 50. letech 20. století zažívala hluboký úpadek.
V roce 1959 byly do obecní kroniky zapsány její rozměry: tělocvična 1700 x 1150 cm, výška 830 cm, malý sál 1500 x 650 cm, výška 450 cm, sborovna 675 x 570 cm a sokolské cvičiště č. kat. 305 a 304/1 0,4442 ha. Následujícího roku byla silnice k sokolovně upravena a vyasfaltována, a to nákladem 98 000 Kčs. Později došlo též k zavedení ústředního topení. V roce 1986 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce elektrického vedení a další potřebné úpravy. Problém s údržbou budovy, na kterou jednota neměla dostatek finančních prostředků, byl později vyřešen převedením sokolovny do majetku obce.
V poslední době dochází k postupným stavebním úpravám objektu. Chátrající sokolovna totiž slouží nejen jako místo pro sportovní účely, ale v poslední době též jako zázemí pro různé společenské a kulturní události akce. Projekt zahrnuje výměnu dřevěných okenních a dveřních výplní, obnovu hydroizolačních prvků, jež má zabránit trvalému podmáčení sklepních prostor a poškozování vnitřních omítek, nátěr plechové střechy a drobnější opravy střešních klempířských prvků. Někdy v budoucnu by si objekt zasloužil i novou fasádu, aby se stal opět ozdobou obce.
Zdroj informací, literatura
eantikvariat.cz
mapy.cz
https://www.turistika.cz/mista/sokolovna-v-praskacce/detail
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
