Články

  • Silniční mosty u Spálova jako ukázka meziválečného mostního stavitelství

    Na soutoku řek Jizery a Kamenice, mezi Železným Brodem a Semily nedaleko obce Spálov, bychom nalezli dva pozoruhodné železobetonové silniční mosty. Most ev. č. 288-006 překonává dvěma pásy oblouků podporujících deskovou mostovku řeku Kamenici. Navazující most ev. č. 288-007 přes železniční trať z Železného Brodu do Tanvaldu je tvořen rámovou nosnou konstrukcí s trámovou mostovkou. Stavbu realizovala mezi lety 1936–1938 Litická a. s. Praha. Autorem obou mostů je František Loskot, pozdější profesor silničního a tunelového stavitelství na ČVUT v Praze. Roku 2014 získaly statut kulturní památky.

    Petr Freiwillig
  • Vyšehořovický most z roku 1836 zbořen

    Loňského roku byl v Památkách středních Čech publikován naléhavý příspěvek upozorňující na kamenný dvouobloukový most z roku 1836 ležící u Vyšehořovic na potoce Výmola , kterému hrozilo záměrné zboření a nahrazení mostem železobetonovým. Ve snaze zachránit tento most podal Národní památkový ústav návrh na prohlášení díla nemovitou kulturní památkou. Návrh však Ministerstvo kultury zamítlo , a tak již nic nebránilo vlastníkovi, aby tento most nechal zbořit, což se také v průběhu první poloviny letošního roku stalo (od počátku září pak silničnímu provozu v dané lokalitě slouží moderní mostní konstrukce). Nelitujeme jen historické a architektonické hodnoty tohoto díla, most představoval i výrazný krajinotvorný prvek v této části údolí Výmoly plné luk a zalesněných strání trochu stranou, avšak na dohled intravilánu obce.

    Martin Hůrka
  • Kamenný most u Vyšehořovic, okr. Praha - Východ

    V roce 2007 byl nemovitou kulturní památkou prohlášen dvouobloukový kamenný most přes potok Výmola u bývalé Škvorecké obory na katastru obce Dobročovice postavený mezi lety 1842–1846. Tento článek si klade za cíl upozornit na obdobně významnou stavbu na témže vodním toku – kamenný most pod Vyšehořovicemi (okr. Praha-východ), který prozatím není nijak památkově chráněn, ačkoli by si to jistě zasloužil.

    Martin Hůrka