Brno - Řečkovice

Kraj:Jihomoravský
Župa:župa Dr. Jindry Vaníčka
Okres:Brno-město
Web:www.sokolreckovice.cz

Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 28. září 2019. 

Program

15:00 - 17:00 Dobrodružná výprava pro děti - po stopách lva Aslana
15:30 - 18:30 Sokolské řádění s Janou, Tomášem, Patrikem a Jirkou
17:00 - 18:30 Střelba kuší na terč s Petrem
18:30 - 19:15 Aerobik s Kamčou
19:30 - 20:30 Jóga se Zuzkou
21:00 - 01:00 Turnaj družstev ve florbale, volejbale

O sokolovně

Myšlenka založit sokolskou jednotu v Řečkovicích vznikla v devadesátých letech devatenáctého století z iniciativy některých členů Sokola Královo Pole. 25. července 1987 se konala ustavující schůze odboru královopolského Sokola, a to za účasti bratří z Králova Pole a Ivanovic. Byl ustaven odbor Sokola v Řečkovicích při TJ Sokol Královo Pole. Koncem roku 1898 měl odbor 26 členů. Činnost odboru byla natolik úspěšná, že se mohlo přistoupit k založení samostatné jednoty. 29. července 1900 byla ustavující valnou hromadou založena samotná Tělocvičná jednota Sokol Řečkovice.

V letech  1901 - 1908 působí v jednotě mužské složky, postupně začíná pravidelné cvičení dorostu. V roce 1909 byl založen samostatný ženský odbor, který se v roce 1913 spojil s jednotou. V roce 1914 započatý brněnský slet sokolstva byl přerušen sarajevským atentátem. V zápětí vypukla I. světová válka. Cvičení bylo značně omezeno, až zcela ustalo. Vznikem samostatné Československé republiky 28. října 1918 získaná svoboda opět dodala chuť k sokolské práci, což znamená velký příliv členstva. Objevuje se snaha o vybudování sokolovny. Stavba sokolovny byla úředně schválena v roce 1924. Dnem 20. 12. 1925 se počíná cvičit v nové tělocvičně, ne zcela hotové. Dne 5. 9. 1926 byla sokolovna slavnostně otevřena. V roce 1928 vydává jednota první tištěnou výroční zprávu. Dne 23. 9. 1928 obdržela jednota od místní jednoty legionářské spolkový prapor za účasti starosty města Brna. Do jednoty vstoupili legionáři, kteří dosud nebyli členy Sokola.

Předsletový rok 1931 znamenal čilý tělocvičný ruch, zahájena byla činnost na poli lehké atletiky a v roce 1932 se rozvíjí činnost hokejová.

Přišel rok 1939 a s ním potupná okupace republiky. Byla zastavena veškerá tělocvičná a spolková činnost všeho sokolstva. Řečkovická sokolovna se stala pouze biografem a kulturním střediskem.

V roce 1941 byla rozpuštěna a zrušena ČOS. Sokolské hřiště a sokolovna se po celou dobu okupace stali jediným místem, kde se scházel dorost i starší členové. Vyráželi na výlety do okolí Řečkovic a setkávali se s příslušníky sousedních sokolských jednot, hlavně z Medlánek, Králova Pole a Vranova. V období let 1941 – 1945 mnoho činovníků bylo pronásledováno gestapem, zatčeno a odvedeno do koncentračního tábora. Někteří se stali obětmi osvobozeneckých bojů. Pamětní deska, která byla zabudována v roce 1945v tělocvičně sokolovny tak stále připomíná jejich podíl a přínos pro sokolské hnutí. Na jaře 1945, po osvobozeneckých bojích v Řečkovicích, jsme se dočkali konce II. Světové války, obnovení československé republiky a znovu vzkříšení Sokola. Budova však byla poničena. Velmi záhy po skončení okupace v červnu 1945 se nově zvolený výbor jednoty dal ihned do práce, obstaral finanční prostředky a pustil se do oprav a přístavby sokolovny. K 31. 12. 1945 zahájily oba cvičitelské sbory pravidelná cvičení a věnovaly se opravám tělocvičného nářadí.

Kromě pravidelného cvičení byly v roce 1946 a 1947 uspořádány různé společenské akce – Šibřinky, Václavské hody, hodové dozvuky veřejné cvičební hodiny, letní karneval a silvestrovský večer. Přelomovým se stává rok 1948, kdy se komunistům podařilo vytvořit ze Sokola organizaci, kterou ovládli pomocí sjednocené tělovýchovy. Původní organizace Sokol přežívá do roku 1952. V Řečkovicích je utvořena v rámci sjednocené tělovýchovy jediná Sportovní a tělocvičná jednota pod patronací Obuvnického družstva Snaha Brno a dostává název Slavoj Snaha Řečkovice.

V roce 1957 končí patronátní péče Obuvnického družstva Snahy Brno a řečkovické jednotě je v rámci ČSTV upraven název na Tělovýchovná jednota Sokol Řečkovice. Je obnovena činnost dramatického odboru a v roce 1966 tradice hodů. Ty jsou ale kvůli okupaci 21. 8. 1968 a následné normalizaci přerušeny na dlouhých 25 let.

V osmdesátých letech je státem „vyvlastněno“ hřiště u sokolovny v rámci výstavby panelového sídliště v Řečkovicích a tím končí rodinné soužití všech odborů a oddílů na jednom místě v rámci tělocvičné, sportovní a společenské činnosti.

Dne 26. 9. 1991 se konala mimořádná členská schůze jednoty, která rozhodla o ukončení činnosti stávající Tělovýchovné jednoty v rámci sjednoceného ČSTV a ustavení obnovené Tělocvičné jednoty Sokol Řečkovice, jež lze datovat až po její registraci v ČOS dnem 1. 11. 1991. Obnovují se kulturní a společenské akce – plesy, Šibřinky, a následně i tradiční krojované Vavřinecké hody. Zakládá se odbor „Věrná garda“. V roce 1994 dochází k ustavení společenského odboru, jehož základ tvoří členové „Ř13“ (Řečkovická třináctka), který působí v jednotě i v současnosti. Pro děti organizuje Mikulášskou besídku a karneval, pro dospělé pak společenské události, jako plesy, tradiční krojované Vavřinecké hody a divadelní představení.

V současné době jednota nabízí pestrou činnost jak ve sportu, tak i v kulturních a společenských akcích. Můžeme se pyšnit velkým počtem kvalifikovaných a aktivních cvičitelů. Zaměřujeme se především na všestrannost. Pravidelně probíhají hodiny cvičení dětí od útlého věku (od 2 let) až po starší žáky a žákyně. V jednotě však působí i sportovní oddíly. Jedná se o florbal a volejbal. Tyto oddíly reprezentují naši jednotu v různých soutěžích a turnajích. Máme tu i zástupce sportovně výkonnostního oddílu, a to oddíl Sálové cyklistiky, který reprezentuje jednotu na světové úrovni.

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.