Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 28. září 2019.

Program

komentované prohlídky secesní budovy sokolovny včetně prolézání katakomb

ukázky cvičení a hry pro děti

živé obrazy - stylizované fotografie, znázorňující důležité momenty historie naší jednoty

 

O sokolovně

Ačkoliv Tělocvičná jednota Sokol Libeň byla založená už v roce 1884, budovu Sokolové postavili až po pětavaceti letech. Majestátní budova ve slohu geometrické secese je dílem architekta Emila Králíčka, postavená v letech 1909-1910. Z průčelí budovy vystupují dvě arkýřové věže a půlkruhový rizalit se vchody a balkonem neseným čtyřmi karyatidami. Fasáda je zdobená sgrafity s folklorními motivy, na vrchu jí dominuje bronzová plastika sokolského znaku. Návštěvník projde rozlehlou vstupní halou a po trojramenném schodišti z červeného mramoru vystoupá do prvního patra. Zde se, kromě kanceláří, nachází i hlavní cvičební sál. Ten kopíruje půdorys trojlodního kostela – prostřední sál je největší, s vysokým klenutým stropem a předním výklenkem na podium, dvě menší boční lodě skrývají trvale umístěné nářadí. Podél tří stran velkého sálu obíhá galerie pro diváky, nad nářaďovnou je balustráda – orchestřiště (nyní sál na ping-pong). Ve druhém patře se nad loděmi hlavního sálu nachází terasa s výhledem na libeňský zámeček a malý cvičební sál, přistavěný až v roce 1920 pro účely místního loutkového divadla. To už v libeňské sokolovně dávno nesídlí a sál se využívá hlavně pro cvičení menších skupin. Ve druhém patře průčelí budovy je poslední z místností využívaných pro cvičení – sál Mikoláše Alše, jemuž dominuje půlkruhové vitrážové okno na straně do ulice. Na druhé straně, pod bývalou galerií (která byla později zazděna a dnes je tam archiv a zkušebna) uvidí návštěvník obraz od Mikoláše Alše, který dal místnosti název. Vedle Alšova sálu je ale největší poklad pamětní síň Františka Filipa, dříve sborovna cvičitelstva, je jediná místnost, dosud dochovaná v původním stavu včetně čtukové výzdoby, vitrin a mobiliáře. Nyní slouží potřebám hudebních těles, pro výstavy a akce pro veřejnost. Sokolovna nesloužila vždy jen Sokolům: už za první světové války zde byl umístěn lazaret, za druhé potom sklad leteckých součástek. V meziválečném období, na konci dvacátých let, prošla sokolovna velkou modernizací interiérů a zanikla tak bohatá a barevná výmalba Strnadovy síně a Alšova sálu. Další velká rekonstrukce přišla na začátku osmdesátých let, bohužel nebyla k lepšímu – veškeré zbývající interiéry, hlavně chodby, byly opatřeny hnědým omyvatelným nátěrem, který překryl poslední zbytky staré výzdoby. Po návratu zpět do rukou TJ Sokol Praha-Libeň byla rekonstruována fasády budovy a roku 2001 sestala kulturní památkou. Přeměnou pomalu procházejí i interiéry.

 

Zdroj: Sokol Praha-Libeň

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.