Podrobnější informace:

Datum Noci sokoloven ještě nebylo stanoveno.

Program a přesné datum včas ohlásíme.

Těšíme se na Vás na adrese: Třebízského 625, Slaný.

O sokolovně

1865 (30. dubna) se konala ustavující schůze ku „zřízení spolku tělocvičného“ v hotelu U Bílého beránka. (15. července) povoluje vysoké c. k. místodržitelství v Praze založení tělocvičného spolku pod názvem „Sokol“ ve Slaném. (13. srpna) je první řádnou valnou hromadou, konanou v prostorách ochotnického divadla v piaristickém gymnáziu zvolen první výbor Sokola v čele se starostou Františkem Jeřábkem. (21. srpna) první společné cvičení přihlášených zakládajících 60 členů.

1866 (12. února) byly místodržitelstvím schváleny stanovy nově založeného Sokola.

1879 byl založen Fond pro vystavění tělocvičny.

1887 (17. února) vstupuje Sokol Slaný do župního svazku župy Podřipské, založené 6. ledna 1887. (11. září) se konalo první veřejné cvičení Podřipské župy a župní sjezd ve Slaném. Veřejného cvičení se poprvé účastnilo 14 sokolek v krojích.

1888 (10. června) bylo založeno Družstvo pro vystavění tělocvičny. (28. listopadu) schválila Valná hromada koupi pozemku pro budoucí tělocvičnu. (23. prosince) vstupuje Sokol Slaný v rámci župy Podřipské do svazku ČOS.

Po dlouholetých přípravách, po řadě překážek a po spoustě nijak optimistických názorů ze strany tehdejší slánské veřejnosti, byl v pondělí 28. září 1896 slavnostně položen základní kámen budoucího tělocvičného stánku. Za deset měsíců a sedmnáct dní byla stavba dokončena a slavnostně otevřena. Protože řada vnitřních prací nebyla v době otevření sokolovny ještě dokončena, bylo používání budovy povoleno městskou radou až od 15. října 1897 a vlastní cvičení bylo v sokolovně zahájeno 6. listopadu téhož roku.

Dobové záznamy popisují onu slávu následovně:

"V neděli dne 15. srpna 1897 slavilo královské Slaný velký sokolský svátek. Čilá jednota sokolská za přispění všech uvědomělých občanů Slaného a okolí, dobudovala sobě vlastní tělocvičnu. Dokonáno dílo zbudované vlastní silou, obětavostí českého lidu. Ale tím neukončena již činnosť Sokola, naopak nyní teprve volná jest dráha jeho, nyní s novým vzmachem ve vlastní budově pustí se v další závod. Tělocvična naše stane se svatyní sokolské myšlénky odkazu Tyršova a Fügnerova. Ona vychovávati bude tělesně a duchem mravně dorost náš, ona stane se národní studánkou naší, z níž čerpati budeme v boji posily, jarosti a svěžesti! Ona učiti nás bude národním a občanským ctnostem a podřizovati zájem jednotlivce zájmu celku – národu. V tomto smyslu provoláváme další činnosti Sokola slanského k nové metě, k novým úkolům srdečné Na zdar! V neděli ráno počaly proudy obecenstva z venkova oživovati Slaný a každý vlak přivezl statné šiky Sokolstva. Odpoledne, o 2. hodině uspořádán průvod k tělocvičně, kdež bylo zřízené řečniště. Po zapění chorálu spolkem Daliborem ujal se slova spisovatel pan Václav Štech. Zmínil se o pozoruhodném rozvoji města Slaného, které ještě před třiceti lety živořilo v tichu, na středověk upomínajícím. Všechno to stvořilo Slaný, které v době pobělohorské ztratilo konfiskací milionové jmění, to vše zbudovalo pouhýma rukama prostých živnostníků, chudých měšťanů, za pomoci venkova, který těžce tu zápasí o svoji žeň. Zvláště, kdo z jakési vzdálenosti s láskou sleduje žilobití této obce, nemůže než vzdáti čest tomuto snažení a této práci. A jakému kouzlu děkuje za tento svůj stále rostoucí rozkvět? Je to snad bohatství nějakého rodu, který podpírá ušlechtilé ideje, či přízeň osob vysokých, která podává ruku k uskutečnění všech těchto plánů? Nikoliv – pouhé nadšení – čistá tužba pokroku a nehasnoucí láska k rodné půdě tvoří zde brzy národohospodářské, brzy vychovávací, brzy vzdělávací tvrze, jichž význam sahá daleko za obvod městských zdí. I Sokol, jehož prapor na počátku sedmdesátých let zvedli zde horliví přátelé organizace, jedině nadšení má co děkovati, že po nepřekonatelných překážkách, tuhých zápasech a úmorných bojích, stojí dnes u prahu této budovy krásné, jejíž průčelí vítá nás dnes významným heslem: 'Sokole, buď zdráv – a zdráva bude vlasť!' Také tato budova, která zvedá své témě nad námi v rouchu praporů, je dílem vlastenčení šedesátých let a sedmdesátých let. Každé zrnko písku musilo se vyloviti z moře lhostejnosti, každá cihla je stopou rostoucího pochopení vážných hesel zakladatelů Sokolstva. Nuž, nechť otevrou se její brány! První, kdo přítomností svou posvětí tuto budovu – jsou duše mrtvých přátel sokolské idey, kteří klesli dříve, než mohla se zjeviti jejich zrakům skutečná budova. Cítíte van jejich křídel, kterak účastní se naší radosti a táhnou první do této budovy, v níž Sokol slanský pyšně si zavolá: 'Můj dům – můj hrad!' Těmto zesnulým zákopníkům platí můj první pozdrav. A již po nich uvažte se v nové budově ve svůj majetek – vy Sokolíci. S čistou myslí s ohněm a láskou k tomu, co láska stvořila, kráčejte do těchto síní. Plni úcty k sobě samým, k ideálům Sokolstva, nezapomeňte ani vteřinou, že zárukou všeho zdaru v této budově je kázeň, shovívavost k náhledům jiných a spravedlivé posuzování práce. Ale i vás čeká úkol, přátelé, kteří nejste spjati páskou sokolské organizace. Vy máte podepříti budovu tuto svoji podporou – svojí účinnou přízní. Stojí na pevných základech, ale bude nerozbornou tvrzí, budete-li na ni poukazovati jako na školu příštích generací, jako na ohnisko, ve kterém zdárná myšlénka vždy nalezne vroucí přijetí. Neopouštějte tento hrad svého Sokolstva, pomněte, že v dobách, kdy jedovatá nenávist zatíná do českého těla ostré hroty své vášně, třeba jest Čechům, aby přitulili se k sobě a objali se tím vroucněji, čím se prudčeji vzteká dravý nepřítel! Nezapomeňte, že venkov je nejmocnější oporou českého života. Zlatá naše Praha je výslednicí toho, čím je silný venkov. Praha je ohniskem, ale žár udržuje celá vlasť."

1918 (28. října) plní slánští sokolové heslo „Na stráž“ a ujímají se strážní služby na nádraží, na radnici a v centru města.

1924 (16. srpna) – 1925 (15. ledna) byla provedena přestavba slánské sokolovny do dnešní podoby.

1937 byla přistavěna k hlavní budově sokolovny nová nářaďovna, dnešní přísálí.

1991 (2. února) byla obnovena a (6. února) zaregistrována jednota Sokol Slaný a získala zpět svůj nemovitý majetek. Obnovený Sokol Slaný vstoupil do sokolské župy Budečské se sídlem v Kladně a do ČOS v Praze. (16. května) byla svolána první ustavující valná hromada obnoveného slánského Sokola. 

1993 byla realizována plynofikace sokolovny a výstavba nové kotelny, chystaná již před rokem 1948.

1998–2000 byla dokončena výměna dřevěných oken na budově za okna plastová a byla provedena rekonstrukce fasády a výměna klempířských prvků na nové – přední části sokolovny a na východní straně původní velké tělocvičny.

2001 byly původní dřevěné hlavní vchodové dveře do budovy nahrazeny plastovými. Ve valné hromadě 28. března se na postech starosty a místostarosty vyměnili ing. Jiří Mareš a Libor Dobner. V období červen–září 2001 byla provedena rekonstrukce podlahy velké tělocvičny a obložení jejích stěn koberci.

Zdroj informací, literatura

http://www.sokolslany.cz/kronika/24-slanska-sokolovna-slavi-115-vyroi-sveho-oteveni.html

Diplomová práce Bc. Jakuba Beránka Historie TJ Sokol Slaný (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univrzity v Liberci; 2019)

mapy.cz

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.

COOKIES
Vážený Big Parťáku, díky souborům cookies můžeme upravovat a vylepšovat naše webové stránky tak, abychom Vám mohli ukazovat informace týkající se Vašich preferencí a mohou sloužit také k personalizaci obsahu a reklam, k analýze návštěvnosti a ke zobrazení různých pluginů třetích stran (např. sociální sítě). Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „Přijmout vše“. Samozřejmě můžete v nastavení povolit jen některé druhy cookies, ale v takovém případě nám omezujete možnosti přizpůsobit naši nabídku podle toho, co zrovna hledáte.