Podrobnější informace:

Noc sokoloven proběhne 27. září 2019.

Program

- ukázky činnosti oddílů
- prohlídka sokolovny
- kvíz o Sokole
- opekání vuřtů

 

O sokolovně

Dne 23. listopadu 1884 se v poradní síni městské radnice v Blatné sešlo čtyřicet dva příznivců sokolské myšlenky, kteří se usnesli, že založí místní jednotu.

V březnu r. 1885 byly potvrzeny stanovy a poté se za účasti patnácti členů konala ustavující valná hromada. Prvním starostou byl zvolen František Diviš. Jednota se stala součástí župy Žižkovy.

Sokolové od samých počátků sledovali zřetele zdravotní, výchovné, estetické, branné, mravní a vlastenecké. Pořádali přednášky, výlety a jiná veřejná cvičení. Protože postrádali vlastní tělocvičnu, využívali v letních měsících dvůr a nářadí bývalé městské školy. V zimě zas posloužil průjezd nebo sály místních hostinců.

Když byla v Blatné r. 1904 dostavěna budova škol, místní tělocvična poskytovala ideální podmínky k provozování tělocviku. Mimo pořadových a prostných cvičení s činkami se dosavadní náplň rozšířila o cviky na hrazdě, bradlech, kruzích a žebřících. Na sklonku r. 1885 bylo 35 členů činných, zatímco stejný počet byl i přispívajících.

V r. 1886 se dvanáct členů Sokola poprvé zúčastnilo sokolského sletu v Písku a v srpnu téhož roku místní jednota uspořádala první župní slet i v Blatné. Do města přicestovaly jednoty z Vodňan, Strakonic, Písku a Příbrami.

Výraznou osobností, která počátkem devadesátých let 19. stol. vstoupila na půdu místní jednoty a ovlivnila její činnost vůbec, byl okresní tajemník, později poslanec do říšské rady, spolupracovník T. G. Masaryka a spolutvůrce samostatné Československé republiky Antonín Kalina. Od prvních okamžiků jeho působení, kdy začal pracovat jako jednatel, došlo k výraznému přerodu v dosavadním trvání jednoty. Kromě pravidelných a veřejných cvičení Kalina prosazoval přednáškovou a vzdělávací činnost, kterou často spojoval s pěšími výlety. Členové Sokola tak uspořádali v průběhu dvou desetiletí ctihodné množství přednášek a vzdělávacích večerů, při kterých si připomněli slavná období českých dějin a jejich významné osobnosti. Náležitou pozornost věnovali zakladatelům a tvůrcům sokolské myšlenky – dr. M. Tyršovi a J. Fügnerovi, přiblížili si život a působení Mistra J. Husa, K. H. Borovského, Fr. Palackého nebo J. A. Komenského a nevynechali ani zdravovědné, přírodopisné a zeměpisné přednášky. Všeobecnému vzdělání měla napomoci i nově založená Kalinova sokolská knihovna, jejíž první stovka svazků se měla stát dostupnou nejen členům, ale i široké veřejnosti.

Jedním z nejdůležitějších cílů, s kterým se po dobu svého působení v blatenském Sokole Kalina potýkal, byla snaha po prosazení a později i vybudování vlastního tělocvičného stánku. Ještě v r. 1897 byly schváleny stanovy Družstva pro stavbu tělocvičny a poté byla obecnímu zastupitelstvu podána žádost o získání vhodného místa pro stavbu. Zastupitelstvo žádosti vyhovělo a darovalo jednotě pozemek mezi hlavním mostem a zámeckou oborou. Ovšem na vlastí stavbu v chudém městě nebylo ani pomyšlení. Ale i tak se Sokolové plně zapojili do prvních stavebních úprav, které spočívaly zejména v přípravě základů, spojené s vyvážením zeminy, kamenů a úklidem prostranství.

Když byla v Blatné dokončena stavby budovy měšťanských škol, cvičení místní jednoty se od r. 1905 přemístila do školní tělocvičny. V témže roce byl založen ženský odbor, který na valné hromadě v r. 1906 zvolil svou první náčelnici Julii Červenkovou. O rok později se v Praze konal V. Všesokolský slet. Z blatenské jednoty se zúčastnilo 30 mužů a 10 žen.

Několik týdnů před sarajevským atentátem se konal v Brně Všesokolský slet, kterému předcházely pouliční boje mezi německými buršáky a českým obyvatelstvem. Ani blatenští Sokolové, kteří přicestovali do jihomoravské metropole, se nepříjemným konfliktům nevyhnuli.

Dne 26. července 1914 se konalo veřejné cvičení v Miroticích, které v důsledku vyhlášení všeobecné mobilizace bylo náhle ukončeno. Ze stávajících 148 mužů – členů místní jednoty – nastoupilo 73 vojenskou službu. Mnozí z nich v průběhu války vstoupili do řad ruských, francouzských a italských legií. Patnáct jich padlo na bitevních polích, někteří zůstali dosud nezvěstní.

Na základě nařízení c.k. ministerstva vnitra ze dne 24. listopadu 1915 byla Česká obec sokolská a její dílčí organizace v českých zemích rozpuštěny. Jako první museli zrušit členství státní zaměstnanci, o několik měsíců později byla zakázána veškerá činnost. Na Antonína Kalinu byl vydán zatykač. Podařilo se mu však nepozorovaně uniknout za hranice naší vlasti a navázat spojení s českými politiky, kteří již vytvořili plán k vytvoření samostatné Československé republiky.

Podstatná část sokolské činnosti se kromě vlastního cvičení orientovala na rozšíření zájmového okruhu členské základny. V r. 1921 byla uspořádána první tělocvičná akademie, která položila základy nejen tradičnímu vystoupení mužů a žen, ale především žactva a dorostu. K oživení činnosti přispěly nově pořádané sokolské večírky spojené s přednáškami a živými rozpravami. Oblíbenými se staly každoroční mikulášské a vánoční besídky, nebo takové, které podporovaly mravní a výchovnou roli naší mládeže, např. České srdce. Výtěžky ze všech představení, besídek a akademií byly cílevědomě shromažďovány pro účely stavby sokolovny, což se v letech 1931 – 1933 za velkého nadšení a obětavosti místních i přes polních nakonec podařilo. 

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.