Bývalá Fügnerova sokolovna v Jaroměři
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Župa: | župa Podkrkonošská-Jiráskova |
| Okres: | Náchod |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | architekt J. Podhájský |
| Datace: | 1901–1903 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Fügnerova sokolovna alias Sokolský dům alias Městské divadlo v Jaroměři.
Sokol byl v Jaroměři založen na ustavující schůzi již 17. 11. 1862 a ještě v průběhu 60. let získal místo ke cvičení na parcele na Pražském předměstí. V roce 1884 byl založen fond na stavbu nové tělocvičny. Na počátku 90. let 19. stol. členové začali uvažovat o stavbě svého spolkového centra a časem se tento záměr rozšířil i o kulturní funkce. V druhé půli 90. let byla zvolena z členů Sokola komise, jejímž úkolem byla příprava realizace tohoto cíle. Začaly být shromažďovány finance jak výběrem darů z pokladniček v hostincích, tak pořádáním slavností. Obec nadto v roce 1898 věnovala jak staveniště, tak 4 000 zlatých a další 4 000 vynesly veřejné úpisy. Ten samý rok nechal sokolský výbor vypsat soutěž na stavební plány. Porota ale došla na počátku roku 1899 k závěru, že žádný z 20 dodaných nebyl vhodný. První cenu získal architekt Edmund Chaura z Brna s heslem "Kupředu!", druhou Emil Weichert a Bedřich Bendelmayer s heslem "Vpřed i v umění", třetí Václav Vejrych a Vojtěch Pirkl s heslem "Národ na stráži" a čtvrtou E. Roháček s heslem "Sobě a vlasti". Porota ještě přiřkla čestná uznání architektům Bohumilu a Václavu Libánským, Jindřichu Alexandrovi a Karlu Beranovi. Naskytla se příležitost přikoupit k dosavadní parcele zahradu, která by značně rozšířila staveniště. Výbor v květnu tuto koupi schválil.
Městské divadlo bylo postaveno v letech 1901–1903 podle projektu architekta J. Podhájského jako víceúčelový Sokolský dům pro tělocvičné a kulturní aktivity jaroměřské veřejnosti. Po mnoho let se právě zde nacházel jediný velký sál v Jaroměři, a tak se Sokolský dům stal brzy tepnou společenského života města. V jeho prostorách našly zázemí pro svou činnost četné ochotnické spolky a budova byla nepřetržitě obsazena pro divadla a jeho zkoušky, pro koncerty, biograf, přednášky či besedy. Roku 1926 byla výstavbou nové Tyršovy sokolovny ukončena tělocvičná činnost ve zdejším sále a v 50. letech, kdy byla budova majetkem ZV n. p. JUTA Jaroměř, došlo k přestavbě budovy a k rekonstrukci interiérů, během nichž byl velký sál upraven výhradně pro divadelní účely. V roce 1991 byla Fügnerova sokolovna navrácena TJ Sokolu Jaroměř. V létě roku 2000 ji pak zakoupilo město Jaroměř a přistoupilo k postupné rekonstrukci exteriérů i interiérů, jejíž okamžité zahájení si vyžádala zejména ničivá povodeň, která v březnu 2000 zatopila veškeré suterénní prostory divadla. I. etapa rekonstrukce v suterénu divadla proběhla již roku 2000. V letech 2002–2003 následovala rozsáhlá rekonstrukce interiérů podle projektu architekta J. Pizingera. Rekonstrukce fasády byla zahájena v létě 2005. Pro svůj starobylý ráz a jedinečnou akustiku je dnes sál jaroměřského divadla oblíben nejen mezi umělci a diváky, ale také mezi režiséry televizních stanic či vydavateli hudebních nahrávek.
Jedná se o volně stojící reprezentační víceúčelovou budovu sokolovny a divadla vystavěné na poč. 20. století na okraji rozvojového území tzv. Ostrova v secesním, resp. neorenesančním stylu. Jednopatrová budova složitého hmotového členění se sálem uprostřed, vzadu s věží provaziště, vepředu s romanticky členěným nesymetrickým čtyřosým průčelím. Před 2. osou předsazený trojosý pilířový portikus s nápisem DIVADLO na překladu, na nárožích na nízkých pilířích litinový svícen. Vstupní dveře půlkruhově zaklenuté, v 1. ose v přízemí okno segmentově zaklenuté se šambránou, v 1. patře obdélná s vrchní římsou a štukovým maskaronem. 2. osa – vchod na balkon, půlkruhově zaklenut, ve cviklech štuková výzdoba, kolem šambrány, nad rovnou římsou vlevo štukový sokol s listy lípy, ve středu na architrávu nápis TUŽME SE, nad římsou na vysoké atice štukový reliéf – na soklu postava sokola s praporem, kolem lipové listy a paprsky, na soklu nápis SOKOL. Nahoře na atice segmentový nástavec. Nad římsou 1. osy atika se středním štítem segmentově zakončeným nad římsou 3. osy věž – 7 os, nad římsou segmentové štíty, cibulová věž, lucerna, makovice. 4. osa – pod oknem 1. patra nápis Z.K.MÍR, nad oknem rovná římsa, nad římsou slepá atika. Pravý bok – 7.p. V přízemí okna segmentově zaklenuta , v 1. patře osa – kolem okna pilastry, nad obdélnými okny kruhová okna s klenáky, nad rovnou římsou reliéf z květin, listů, uprostřed nápis SOKOL. Štít zakončen segmentově. 5.–7. osa – velká okna sálu v 1. patře se středními pilíři, nad římsou segmentově zaklenuta s klenákem, v přízemí boční schodiště k bočnímu vchodu se zábradlím až 2 litinovými svícny, ve stěně 10 menších oken segmentově zaklenutých, nad nimi zábradlí balkonu. Zadní část boku – 7 menších oken, nad boční střechou vystupuje provaziště jeviště a bok zadního balkonu. Levý bok – 6 os, v 1. patře 1.–3. osa členěna stejně jako 2. osa v pravém boku, jen místo nápisu je lyra. 6. osa boční vchod se schodištěm nad 4.–6. osou balkon se zábradlím, v 1. patře okna sálu jako v pravém boku, vzadu 8 menších oken, nad boční střechou provaziště a bok balkonu, zadní průčelí . 3 osy v přízemí, v 1. patře balkon. Střecha – sedlová, volská oka, ražené tašky. Vnitřek – za vstupními dveřmi schodiště, plochostropé vchází se do vestibulu s ochozem a dřevěným zábradlím v patře.
Budově od 3. 5. 1958 náleží statut pamárkově chráněné stavby rejst. č. ÚSKP 30189/6-4662 – divadlo.
Zdroj informací, literatura
https://pamatkovykatalog.cz/divadlo-12727319
http://www.divadlojaromer.cz/budovy-mks/divadlo/
https://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-muzeum/?theatreId=1136
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
