Bývalý cvičební pavilon žactva a dorostu Sokola Plzeň I.

Typ stavby: Sokolovny
Kraj:Plzeňský
Župa:župa Plzeňská
Okres:Plzeň-město
Stav objektu:neexistuje
Autor objektu:stavitel br. Hanuš Zápal, obč. Karel Ulč
Datace:1920-1921
Vložil:PavelMichalec

Popis objektu

Plzeňská sokolská jednota, jedna z nejstarších (1863) a zároveň největších v českých zemích, vybudovala vlastní sokolovnu již v roce 1896. Ačkoliv se tento honosný novorenesanční „palác” v Pecháčkových (dnes Štruncových) sadech, stavěný podle projektu architekta Josefa Podhajského, řadil mezi nejmodernější a nejrozsáhlejší stavby svého druhu u nás, kapacitně přestal dostačovat už před první světovou válkou. V roce 1913 byla proto ustavena stavební komise, která měla nastalou situaci vyřešit a jejímž členem byl i místní architekt a příslušník plzeňského Sokola Hanuš Zápal. Původní záměr komise zřídit náročnou přístavbu ke stávající budově přerušily válečné události.

Záhy po skončení první světové války správní výbor a stavební komise obnovily jednání, avšak usnesly se na tom, že namísto přístavby se postaví samostatný pavilon. K tomu byl určen pozemek v sousedství sokolovny, který obec prodala jednotě v roce 1918. Kvůli úspoře financí se nejprve pomýšlelo jen na provizorní hrázděnou stavbu, jež by byla po zamýšleném rozšíření historické budovy sokolovny následně odstraněna. Městská stavební komise však s tímto záměrem nesouhlasila, neboť provizorní objekt by na daném místě působil rušivě. Hanuš Zápal ve spolupráci se svým kolegou z městského stavebního úřadu Karlem Ulčem proto přepracoval projekt pavilonu na stavbu „trvalou, účelnou a úhlednou, třeba ne monumentální“. Nový plán, v němž autoři věnovali velkou pozornost zahradní úpravě kolem pavilonu a „ladnému připojení k hlavní budově“, schválila mimořádná valná hromada v červenci 1920. Realizace stavby pak proběhla v následujících devíti měsících.

Jádrem objektu se stal rozměrný cvičební sál obdélného půdorysu a s důmyslnou sedlovou střešní konstrukcí z tzv. Hetzerových dřevěných lepených rámů. K sálu na obou jeho kratších stranách, zakončených osově souměrnými fasádami s nízkým antikizujícím štítem, přiléhala dvě nižší kolmá křídla se šatnami. Součástí komplexu byl rovněž domek pro správce situovaný v jihovýchodním nároží souboru u Tyršovy ulice. Tento objekt byl při západní štítové zdi sálu spojen s protilehlým severním křídlem krytou promenádou, jejíž plášť tvořilo subtilní mřížoví v „tabulkovém“ rastru.

Přehlednou skladbu objemů souboru dekorovaly umírněné fasády s různě strukturovanou omítkou členěnou lizénovými rámci a ostěními z červených režných cihel. Jižní průčelí u hlavního vstupu zdobily čtyři reliéfy od akademického sochaře Vojtěcha Šípa. Původně se ve vstupním předprostoru pavilonu počítalo ještě s pomníkem sokolů padlých v první světové válce.

Během návštěvy Plzně dne 2. října 1921 si pavilon osobně prohlédl také prezident T. G. Masaryk, věrný člen Sokola.

Po roce 1989 došlo ke změně využití objektu a nacházela se zde prodejna koberců. Pavilon následně začal výrazně chátrat. V roce 1994 jej dokonce zasáhl ničivý požár, po jehož likvidaci musela být podstatná část objektu včetně zmíněných reliéfů stržena. Zachovalo se pouze severní křídlo a správcovský domek.

Zdroj informací, literatura

https://pam.plzne.cz/objekt/c9-sp-sokolsky-pavilon-zactva-a-dorostu-v-plzni

http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1698/

mapy.cz

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.