Památník Josefa Scheinera

Typ stavby: Pomníky, sochy, památníky
Kraj:
Župa:
Okres:
Stav objektu:neexistuje
Autor objektu:Sokolská župa Podtatranská - Hviezdoslavova
Datace:5. července 1936
Vložil:ANTONINPUS

Popis objektu

V dubnu roku 1936 byla z iniciativy sokolské župy Podtatranské - Hviezdoslavovy zahájena výstavba památníku Josefa Scheinera v Tatranské Poliance. Léčebná osada nebyla vybrána náhodou, mezi lety 1929 a 1931 pobýval mnoho měsíců br. starosta Scheiner v místním sanatoriu dr. Guhra. Nedaleko od sanatoria se u silnice z Tatranské Polianky do Starého Smokovce ve stínu tatranských velikánů nachází malá plošina, na níž br. Scheiner rád odpočíval a rozhlížel se Popradskou kotlinou. Právě na tomto místě byla za pomoci vojska vztyčena žulova mohyla, jejíž přední strana byla osazena Scheinerovým reliéfem od medailéra bra. Šejnosty a pamětní deskou, na níž stálo : Pamätník Dr. Jozefa Scheinera, starostu Československej obce sokolskej a generálného inspektora československej brannej moci. 

Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo v neděli 5. července 1936 za veliké účasti diváků a hostí a bylo vyvrcholením zájezdu ČOS na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Své delegace vyslalo nejenom sokolstvo, ale i armáda, Guhrovo sanatorium, tatranské spolky a úřady. Armádu representovala čestná rota 3. horského pěšího pluku s hudbou a bojovou zástavou. Projevy učinili br. František Klimeš, starosta župy Podtatranské, brigádní generál br. Václav Šidlík, velitel 2. horské brigády, za MNO inž. Chorvát, za ČOS bři. František Kudela a Rudolf Křovák a za tatranské spolky dr. Ľudovít Izák. Památník pod ochranu převzal za Guhrovo sanatorium dr. Pavel Kunsch. Po slavnostním odhalení byla veřejnosti odevzdána Cesta dr. Scheinera, jež vedla z Tatranské Poljanky od Scheinerova památníku podél Cesty slobody do Smokovce. Nejmohutnější delegaci vyslala župa Podtatranská, jejíž péčí byl památník zřízen. Reliéf a deska byly pořízeny za peníze ze sbírky sester župy Podtatranské. Ostatní slovenské župy přispěly věnováním laviček. 

V pondělí 7. února 1938 byla v rámci zimních sletových her uctěna památka bra. Josefa Scheinera. Závodníci a hosté vyslechli projevy ministra zemědělství Josefa Zadiny, divisního generála Ondřeje Mézla, velitele VI. sboru, bra. starosty ČOS Stanislava Bukovského a bra. náčelníka jugoslávského Sokola Alfreda Pihlera. Pietní vzpomínka byla zakončena státní hymnou.

Poslední podnik sletový, vzpomínka na bra. starostu Josefa Scheinera, byl položen na neděli 17. července 1938 do Tatranské Polianky k Scheinerovu památníku. Oné parné červencové neděle shromáždili se zástupci ČOS, výkonného výboru sletového, Scheinerovy rodiny, armády, AOS a slovenského sokolstva, aby byli přítomni odhalení symbolického ptáka sokola na vrcholu Scheinerova památníku. Autorem kamenné sochy byl sochař a architekt br. Karel Štipl. Se slavnostními projevy vystoupili br. František Klimeš, starosta župy Podtatranské - Hviezdoslavovy, ses. Kata Danková, náčelnice Americké obce sokolské (AOS), brigádní generál br. Václav Šidlík, velitel 17. divise, dr. Pavol Kunsch, primář Guhrova sanatoria, a br. Josef Truhlář, náměstek starosty ČOS. Z projevu bra. Truhláře : „Dílo Tyršovo, Fügnerovo a Tvoje, bratře Scheinere, pokračuje. Věrní žáci a učedníci Vaši pokračují. Pokračují - jako Ty - obětavě, celým srdcem a duší, jako Ty : nepočítajíce a nikdy nikomu neúčtujíce.“ Svou řeč br. náměstek zakončil slibem, že sokolstvo nikdy neopustí svou práci a že kdyby těžká hodinka přišla, seřadíme muže, seřadíme hory.

A těžká hodinka opravdu přišla, přišla dva měsíce po dojemné a upřímné vzpomínce v Tatranské Poljance. Seřazení muži, ani seřazené hory nezabránili mnichovské zradě a československé tragédii. Převratné změny se dotkly též sokolstva. 6. října získalo Slovensko autonomii a 10 dní poté byl vyhlášen samostatný Slovenský Sokol. Ten však neměl dlouhého trvání, neboť již 5. prosince byly všechny na Slovensku působící tělovýchovné spolky rozpuštěny a jejich majetek převeden pod Hlinkovy gardy. Sokol tak ztratil 6 slovenských žup s těméř 50 000 členy v 176 jednotách (k roku 1937). Ztracen byl i Scheinerův památník, jenž se po 14. březnu 1939 dokonce ocitl na území cizího státu. V říjnu 1939 byly z podnětu Klubu slovenských turistou a lyžiarov sneseny bronzové desky a Štiplův sokol. Ve stínu tatranských velikánů zůstala osamocená žulová pyramida.

Obětavostí věrných Slováků podařilo se zachrániti bronzové části i Štiplova sokola a poté je skrývat po celou dobu války. Žulový památník přežil válku vcelku neporušen. Složitá obnova Sokola na Slovensku mařená komunisty zapříčinila, že se slavnostní znovuodhalení Scheinerova památníku uskutečnilo až v roce 1948. V pátek 20. února, šestý den zimních sletových her, se o deváté hodině ranní v Tatranské Poliance u Scheinerova památníku sešli zástupci ČOS, vlády, armády a další hosté, aby vzpomněli druhého starosty Československé obce sokolské. Po státní hymně promluvili brigádní generál Július Nosko za armádu a MNO, divisní generál br. Mikuláš Ferjenčík za Slovenskou národní radu a Zbor povereniků a bři. Miroslav Klinger za předsednictvo ČOS a Antonín Hřebík, starosta ČOS. 

Toho samého dne odpoledne podalo 12 demokratických ministrů demisi, o pět dní později potemnělo nebe nad svobodným Československem podruhé. Potemnělo i nad sokolstvem, byť památník Josefa Scheinera nebyl zatím v hledáčku komunistů. Avšak neuplynuly ani dva roky a v tisku se počala objevovat rovnice Josef Scheiner = ochotný služebník buržoasie. Za této situace nebylo možné, aby Scheinerův památník zůstal na svém místě. A tak je zřejmě na začátku padesátých let odstraněn, přesný osud je neznámý, neboť poslední dohledatelná zmínka o pomníku je z února 1948. Osudy jednotlivých částí pomníků jsou rovněž neznámé. Cesta z Tatranské Polianky do Smokovce vede dodnes, svůj název Cesta dr. Scheinera však již dávno ztratila.

Zdroj informací, literatura

Památník X. všesokolského sletu

Lidové noviny, r. 44, č. 330, 3. 7. 1936

Národní osvobození, r. 13, č. 159, 10. 7. 1936

Polední list, r. 9, č. 194, 12. 7. 1936

Legie, r. 13, č. 29-30, 28. 7. 1938

Slovo národa, r. , č. 26, 31. 1. 1948

Lidová demokracie, r. 4, č. 43, 21. 2. 1948

Osvobozený našinec, r. 81, č. 45, 22. 2. 1948

Sokolský věstník, Jas

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.