Pomník zbirožskému sokolovi a odbojáři br. Ladislavu Šmídovi a jeho rodině
| Typ stavby: | Pomníky, sochy, památníky |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský |
| Župa: | župa Rokycanova |
| Okres: | Rokycany |
| Stav objektu: | existuje |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Šmídův mlýn u "Čápa" poblíž Zbiroha připomíná smutnou historii z doby německé okupace a současně je spjat s počátky protifašistického odboje na Zbirožsku, konkrétně s činností odbojové skupiny Severní Zbirožsko patřící do širšího rámce skupiny Obrana Národa. Z tohoto mlýna pocházel Jaroslav Šmíd, demobilizovaný poručík pěchoty čsl. armády, člen zbirožského Sokola. Šmíd se zapojil do odboje již v r. 1940 a tuto skupinu řídil.
Práce členů skupiny Jaroslava Šmída byla velmi rozmanitá, od tisku po kolportáž ilegálních tiskovin, ukrývání zbraní a hledaných osob anebo podporování lidí, kteří byli nějakým způsobem nacistickou perzekucí postiženi. Ihned po začátku okupace zajistil Jaroslav Šmíd mnoho zbraní a vojenské munice z kasáren v Berouně a za pomoci svého bratra a rodinného automobilu značky Aero je společně převáželi do Zbiroha. Tyto zbraně následně ukrývali u přátel a místních vlastenců, kterým důvěřovali, ale i v předem dohodnutých skrýších v blízkosti mlýna Čáp. S počátečním převážením těchto zbraní se pojí i příhoda, která se oběma bratrům stala. Během jedné z cest z berounských kasáren selhal při jízdě do kopce jejich automobil, ve kterém byly skryté naložené zbraně. V tu chvíli projížděli kolem němečtí vojáci Wehrmachtu, zastavili a pomohli jim automobil vytlačit. Vše, co tajně převáželi, měli uschované ve velké bedně pod oblečením, což Němci během této kritické chvíle neodhalili, a celá situace pro oba bratry dobře dopadla. Šmíd spolupracoval také s nadporučíkem francouzských legií z nedalekých Cerhovic Čeňkem Šilingerem, jenž byl nájemcem zdejšího pivovaru. Z tohoto místa se postupně stalo důležité středisko odboje zdejší oblasti. Skupina Čeňka Šilingera se utvářela rovněž od roku 1939 a byla napojena na vojenskou část domácího odboje. Fungovala jako důležitá zpravodajská organizace, její členové prováděli záškodnickou činnost vůči německým okupantům a v pivovaru se po několik let okupace skrývali hledaní uprchlíci a odbojáři. Například od března 1942 radiotelegrafista František Peltán pod krycím jménem Karel Zeman, který zde do června 1942 obsluhoval radiostanici potřebnou pro spojení s Londýnem. Do bezpečí cerhovického pivovaru se také na čas uchýlil Karel Čurda, jehož zrada po smrti Heydricha vedla ke smrti mnoha jeho přátel parašutistů a dalších lidí, kteří na ně byli napojeni. Sám Šilinger tragicky zahynul 30. června 1942. V tento den si pro něho přišlo domů gestapo, ale on se dal na útěk, během kterého jej postřelili. V průběhu svého úprku byl obklíčen a raději se sám zastřelil, než aby padl do rukou nepříteli. O den později, 1. července 1942, byla zatčena i Šilingerova manželka. Gestapo ji následně vyslýchalo, aby vyzradila spolupracovníky svého zesnulého manžela. Ta neprozradila nic, následně byla 3. července 1942 odsouzena stanným soudem k trestu smrti a ihned popravena. V tentýž den byl s platností od sedmé večerní hodiny zrušen v celém protektorátu civilní výjimečný stav, jenž byl vyhlášen po atentátu na Reinharda Heydricha, avšak stanné soudy nadále fungovaly. Zpočátku se kromě ukrytí velkého množství zbraní před Němci Jaroslavu Šmídovi podařilo obsadit místní Národní souručenství loajálními odbojáři. Ve funkci tajemníka stanul František Steiner, jeden z jeho nejvěrnějších spolupracovníků, jenž se stal vedle Šmída jedním z nejdůležitějších vůdců odboje na Zbirožsku a zároveň hlavním sjednotitelem jednotlivých oddělených skupin a politických proudů. Postupně se hnutí rozšířilo o rolníky, učitele, dělníky, mlynáře, lesníky, a v neposlední řadě také o členy zakázaného Sokola. Vojenský odboj se tak přetvořil v odboj národní.
Šmíd byl zatčen v Poděbradech, pravděpodobně po udání z Rokycanska. Na Berounsko se tato vlna zatýkání nerozšířila, neboť Šmíd před rokycanskými odbojáři o svém napojení na tuto skupinu nemluvil a ani později nic nevyzradil. Gestapo si pro něho přišlo 3. dubna 1940. Jaro 1940 se stalo osudným i pro další příslušníky hlavně vojensky orientovaného hnutí nejen na Zbirožsku, ale i v dalších místech protektorátu a velké ztráty utrpěla především vojenská skupina ON. Jaroslav Šmíd byl odsouzen k trestu smrti více než dva roky po svém zatčení až 3. prosince 1942. Předtím prožil mnoho měsíců krutého věznění plného výslechů a mučení, během kterého se gestapo snažilo získat další jména jeho spolupracovníků. Rozhodnutí o rozsudku smrti bylo odůvodněno podporováním nepřátel Německé říše prostřednictvím skrývání munice. Okupanti zabavili také automobil, ve kterém se svým bratrem převážel zbraně. Těsně před popravou napsal svým rodičům a bratrovi dopis, ve kterém mluvil o tom, že je sice smířen se smrtí, ale litoval utrpení, které jim všem způsobil: „Nadešel den, kde se naplnil osud mě určený a já odcházím tam, odkud návratu není. Ale nebuďte smutní moji drazí. V myšlenkách jsem stále u Vás a budu vždycky. … A mým životním cílem bylo udělati Vás šťastnými a spokojenými. A nyní připravil jsem Vám takovou bolest a žal.“ Poprava Jaroslava Šmída proběhla po několika dlouhých měsících od vynesení rozsudku, a to 4. května 1943 v berlínské věznici Plötzensee. Patrně tomu tak bylo kvůli snaze jeho rodičů zmírnit konečný rozsudek, nakonec však dosáhli pouze jeho oddálení.
Starší bratr Arnošt Šmíd, mlynář ve mlýně u rodičů, se zapojil do odbojové činnosti řízené ilegálním ÚV KSČ. V dubnu 1943 unikl před zatčením a skrýval se na mnoha místech zejména na severním Zbirožsku. Posledním jeho úkrytem byl mlýn Václava Němce ve Lhotce. Zde byl 27. 10. 1943 zatčen a s ním i celá Němcova rodina. V Norimberku byl odsouzen k trestu smrti a dne 13. 4. 1945 v Lipsku popraven. Po uniknutí gestapu v dubnu 1943 byli zatčeni jeho rodiče Arnošt a Aloisie Šmídovi. Později byli z vězení propuštěni. Matka zemřela v r. 1945, otec se vrátil s podlomeným zdravím a zemřel v r. 1948.
Nápis:
RODINA ŠMÍDOVA
ZE ZBIROHA
PORUČÍK JAROSLAV ŠMÍD *30.11.1913 POPRAVEN 4.5.1943 V BERLÍNĚ
BRATR ARNOŠT ŠMÍD. *10.6.1911 POPRAVEN 13.4.1945 V LIPSKU
OTEC ARNOŠT ŠMÍD *3.3.1883 +6.2.1948 NA NÁSLEDKY MUČENÍ
MATKA ALOISIE ŠMÍDOVÁ *24.5.1889 +3.6.1955
Pomník figuruje v Centrální evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR pod označením CZE3211-33213.
Zdroj informací, literatura
https://www.vets.cz/vpm/37542-pomnik-obetem-2-svetove-valky/#37542-pomnik-obetem-2-svetove-valky
Václav Vokáč: Nezapomínáme… Výpis z dějin sokola ve Zbiroze v době poroby, inv. č. 34, SOkA Rokycany, fond ČSPB – OV Rokycany, karton N 19.
https://vlastovka.org/?page_id=1291
diplomová práce Šárky Malé Odboj na Zbirožsku za druhé světové války (Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, 2017)
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
