Sokolovna Blatná
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský |
| Župa: | župa Jihočeská |
| Okres: | Strakonice |
| Stav objektu: | v provozu |
| Autor objektu: | projekt architekta Františka Průši z Volyně, vedoucí stavby br. J. Komanec |
| Datace: | 1931–1933 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Dne 23. listopadu 1884 se v poradní síni městské radnice v Blatné sešlo 42 příznivců sokolské myšlenky, kteří se usnesli, že založí místní jednotu. V březnu r. 1885 byly potvrzeny stanovy a poté se za účasti patnácti členů konala ustavující valná hromada. Prvním starostou byl zvolen František Diviš. Jednota se stala součástí župy Žižkovy. Sokolové od samých počátků sledovali zřetele zdravotní, výchovné, estetické, branné, mravní a vlastenecké. Pořádali přednášky, výlety a jiná veřejná cvičení. Protože postrádali vlastní tělocvičnu, využívali v letních měsících dvůr a nářadí bývalé městské školy. V zimě zas posloužil průjezd nebo sály místních hostinců. V r. 1888 byla založena „stolová společnost“, kde se vybíraly příspěvky na pořízení spolkového praporu, který byl r. 1896 v sále hostince U Bílého lva slavnostně rozvinut. Počátkem r. 1898 se podařilo sjednotit všechny sokolské župy v Čechách v jeden jediný svazek, nazývaný Česká obec sokolská. Starosta Diviš se stal delegátem za Žižkou župu. V roce 1897 zvolen do čela jednoty br. Antonín Kalina, jemuž se podařilo prosadit založení nové župy Jeronýmovy. Sdružovala celkem osm jednot včetně blatenské, vystoupivší z původní župy Husovy.
Jedním z nejdůležitějších cílů, s kterým se po dobu svého působení v blatenském Sokole Kalina potýkal, byla snaha o prosazení a později i vybudování vlastního tělocvičného stánku. Ještě v r. 1897 byly schváleny stanovy Družstva pro stavbu tělocvičny a poté byla obecnímu zastupitelstvu podána žádost o získání vhodného místa pro stavbu. Zastupitelstvo žádosti vyhovělo a darovalo jednotě pozemek mezi hlavním mostem a zámeckou oborou. Ovšem na vlastní stavbu v chudém městě nebylo ani pomyšlení. Ale i tak se Sokolové plně zapojili do prvních stavebních úprav, které spočívaly zejména v přípravě základů, spojené s vyvážením zeminy, kamenů a úklidem prostranství. Koncem roku 1930 bylo ve fondu již 600 000 Kč (včetně půjčky). Otázka stavby sokolovny tak pokročila kupředu. Na valné hromadě v roce 1931 bylo schváleno, že stavební náklad na budovu nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč. 18. června 1932 byla zahájena samotná výstavba sokolovny. Pro členy Sokola byla zavedena opět pracovní povinnost a to 30 hodin pro bratry a 20 pro sestry. Stavba probíhala poměrně rychle a již v listopadu roku 1932 byla zastřešena. Do konce roku bylo na výstavbu objektu vynaloženo 614 178 Kč, tedy více jak polovina předpokládaných nákladů. Výtěžky ze všech představení, besídek a akademií byly cílevědomě shromažďovány pro účely stavby sokolovny, což se v letech 1931–1933 za velkého nadšení a obětavosti místních i přespolních nakonec podařilo. Rok 1933 je tedy pro blatenský Sokol jedním z nejvýznamnějších. Od města získali sokolové hostinskou koncesi, která byla významným zdrojem příjmů pro splacení dluhu. Ten v té době činil necelých 750 000 Kč, koncem roku 1934 po zaplacení některých položek v seznamu dluhů zůstal na hranici 605 000 Kč. Zajímavostí je, že na stavbu sokolovny v Blatné přispěl částkou 5 000 Kč prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Samotné slavnostní otevření sokolovny v Blatné proběhlo 13. srpna 1933. Byla uspořádána velkolepá akce za účasti zástupců všech jednot župy Jeronýmovy, měšťanů, zástupců státu (Antonín Čubr – okresní hejtman a vrchní rada politické správy, děkan Blahovec – poslanec), zástupců ČOS a samozřejmě všech členů místní Tělocvičné jednoty Sokol v Blatné.
Do stavby, kterou projektoval architekt František Průša z Volyně, byla zapojena řada zdejších i cizích firem, jejichž práce dodnes svědčí o dokonalosti a zručnosti tehdejších řemeslníků. Pod novým mostem tak vyrostla dlouho očekávaná moderní stavba, která tak uzavřela trojlístek nejvýznamnějších budov v Blatné spolu s měšťanskými školami a okresním úřadem. Stavbu od samého počátku řídili zdarma bratři Jan a František Kocmanovi. Podobně se zachovali i ostatní členové jednoty, kteří přispěli při stavebních, truhlářských a pokrývačských pracích. Dvoupatrová sokolovna s přízemím a suterénem otevřela zdejší jednotě nebývalé možnosti. A navíc se stala objektem, který dodnes slouží kulturním a společenským účelům města a okolí. Součástí novostavby bylo i nově vybudované hřiště s tenisovými kurty a letním cvičištěm.
Po pádu komunistické diktatury byla obnovena činnost České obce sokolské a v r. 1991 vstoupil v život i nový Sokol v Blatné. Dosavadní majetek (sokolovna a přilehlé hřiště) byly protokolárně a fyzicky předány nově vzniklé Tělocvičné jednotě Sokol Blatná, zatímco původní organizace, nesoucí až dodnes název Tělovýchovná jednota, převzala správu nad letním a zimním stadionem, tenisovými kurty a kuželnou.
Objekt je součástí městské památkové zóny Blatná. Exteriér: dvoupatrová stavba půdorysu ve tvaru písmene L, má plochou střechu, hmota stavby v různých úrovních ustupuje v kubických objemech – podoba hmoty stavby pochází až na severní dostavěnou terasu z 30. let 20. století, avšak terasa dostavěná v 50. letech 20. století je vhodným doplňkem, který je dnes již nedílnou součástí vzhledu objektu. Západní průčelí – hlavní, v přízemí sedmiosé, v 1. patře osmiosé, ve třetí ose přízemí – umístěn hlavní vstup, před vstupem je původní kamenné schodiště flankované původními kamennými zídkami s truhlíky, vstup je zapuštěný, po jeho stranách je kamenný sokl a nad ním vývěsní skříně, ve 4. ose od severu je novodobě upraveno okno, avšak okenní otvor zůstal nezměněn. Východní průčelí – je čtyřosé, k němu nově přistavěn komín kotelny. Jižní průčelí – pětiosé, v západní ose – vstup s markýzou, pásové okno schodiště, v přízemí původní kamenný sokl. Severní průčelí – sedmiosé, v 2. ose od východu je umístěn vstup, krytý plochou markýzou, a nad ním je pásové okno schodiště, v 5. ose od východu je umístěn druhý vstup, oba vstupy jsou přístupné po původním kamenném schodišti, které jsou po stranách vymezeny kamennými zídkami s truhlíky, u západního nároží se zachoval původní kovový nápis BIO, v přízemí je kamenný sokl.
Střecha: plochá, na každé straně je umístěný kamenná plastika sokola, pod ní je na průčelých geometrický reliéfní sokl.
Sokolovna v Blatné je dnes jednou z nejhodnotnějších funkcionalistických staveb v jižních Čechách. Budova sokolovny se zachovala naprosto v autentickém stavu, zachovaly se všechny povrchy, dveřní i okenní výplně, vybavení stavby, včetně technického zázemí, ke kterému náleží například vzduchotechnika. Celá stavba je tak učebnicí technologií, materiálů, designu a technických vymožeností období první republiky. Sokolovna je kulturní památkou rejst. č. ÚSKP 100822 od 22. ledna 2004.
Zdroj informací, literatura
http://www.tjsokolblatna.cz/historie-a-soucasnost/
http://www.blatensko.eu/svazek-obci-blatenska/pamatky/blatna-sokolovna-cp-580-39cs.html?page=2
bakalářská práce Jana Duspivy: Historie tělesné výchovy a sportu v Blatné (Pedagogická fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích)
https://pamatkovykatalog.cz/sokolovna-18737559
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
