Sokolovna Lomnice nad Popelkou
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Liberecký |
| Župa: | župa Krkonošská-Pecháčkova |
| Okres: | Semily |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | stavitel p. Hrubý |
| Datace: | 1896–1898 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Muži po založení jednoty v r. 1870 nejdříve cvičili v místním hostinci na náměstí a od r. 1871 v tělocvičně tkalcovské školy, ale nárůst členské základny vedl k myšlence postavit si vlastní sokolovnu. Peníze na její výstavbu se shromažďovaly pomalu, pocházely z nejrůznějších sbírek, darů a ze společenských akcí, které Sokol hojně pořádal. V r. 1892 došlo ke koupi pozemku od p. Řeháčka a začala se plánovat výstavba. Stavební práce byly zahájeny v roce 1896 pod vedením stavitele Hrubého a trvaly dva roky. Slavnost k otevření nové sokolovny se konala ve dnech 23.–24. července 1898. V sobotu večer sehrál místní divadelní spolek hru L. Stroupežnického – Václav Hrobčický z Hrobčic. V neděli pokračovaly oslavy sokolským průvodem městem a poté proběhlo veřejné okrskové cvičení na novém letním cvičišti u sokolovny. Slavnostní program byl zakončen večerním věnečkem.
Budova sokolovny byla postavena na pozemku o rozměru 800 m2 za cenu 1 400 zlatých a vedle ní bylo zbudováno letní cvičiště o rozměru 1 600 m2 pro 200 cvičenců. Přední a zadní část budovy byla jednopatrová. V přední části byla šatna, byt pro sluhu a v 1. patře výborovna a sborovna, v suterénu kuchyň a sklepy. Na přední část navazuje cvičební sál (délka 18 m, šířka 11 m, výška 7 m) s galerií. V zadní části byla apsida, vedle ní vlevo pokojík, vpravo chodba a schody na galerii, která sloužila jako šermírna (při plesech tam hrával orchestr).
Průčelí nové sokolovny dominoval hlavní vchod se sloupy a balkonem, nad nímž byl nápis Sokol, podobizna Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola, a na vrcholu čněla socha sokola. I interiér tělocvičny (dnešního malého sálu) byl úplně jiný. Stěny zdobila vlastenecky laděná hesla, nechyběly ani busty významných osobností – Tyrše, Fügnera, Husa, Žižky, Prokopa, Jiřího z Poděbrad, Komenského, Palackého, Havlíčka a Jungmanna. Strop byl vymalován „ornamentem národním dle návrhu pana Al. Hladíka, učitele na zdejší škole tkalcovské“ a celé tělocvičně vévodil bohatě zdobený lustr. Veškeré nářadí zhotovil a dodal br. Jan Sýkora z Lomnice, práci malířskou provedl pan Josef Šimek z Lomnice a kamna dodal pan Václav Klicpera ze Sadské. Z této nádhery se do dnešních dnů skoro nic nezachovalo.
Sokolovna se rychle stala centrem nejen sportovních aktivit, ale i společenských akcí, a proto výbor Sokola začal řešit problémy s nedostatkem místa. V r. 1911 bylo rozhodnuto, že bude k sokolovně přistavěn nový cvičební sál, ale přípravné práce přerušila první světová válka. V r. 1915 rozhodl výbor jednoty o odložení výstavby a část peněz raději investoval do nové parketové podlahy a nové studny. Po válce v r. 1923 byl na valné hromadě jmenován nový stavební odbor a bylo usneseno, že mají být vypracovány nové plány na přístavbu. Opět se začaly do stavebního fondu pomalu shromažďovat peníze. Na mimořádné valné hromadě v r. 1928 bylo rozhodnuto o provedení přístavby dle projektu stavitele br. Františka Kováře, a to na místě dosavadního cvičiště. Nové cvičiště bylo následně zřízeno za sokolovnou na pozemku br. Hynka Hornycha, který ho darem věnoval jednotě. Stavební práce se neobešly bez komplikací. Zjistilo se například, že tak velká budova se bude muset vytápět ústředním topením, a proto se musel zvýšit rozpočet. Od 1. září 1929 se začalo cvičit již na novém sále, ale až v příštím roce byla přístavba (dnešní velký sál) i s novým letním cvičištěm slavnostně otevřena.
Sokolovna s novým sálem, největším a nejmodernějším na župě, sloužila cvičencům až do r. 1941, kdy byla úředně zapečetěna, protože byl Sokol rozpuštěn a majetek zabaven. O něco později se podařilo cvičení obnovit, ale pod hlavičkou tzv. Národní odborové ústředny zaměstnanecké. Po válce se opravovalo a uklízelo, aby se od ledna 1946 mohlo začít opět cvičit a pomalu se připravovat na XI. všesokolský slet v r. 1948. Po zrušení jednoty v r. 1952 se její členové i se sokolovnou dostali pod správu závodní TJ Sokol Technolen, která byla v r. 1953 přejmenována na TJ Jiskra.
V letech 1957–8 byl narychlo vybudován tzv. přístavek (přísálí) k velkému sálu sokolovny. Bohužel tento stavební počin nebyl zrovna architektonicky nejlépe řešen. Nedlouho po dokončení přístavku se pod tíhou sněhu provalila nevyhovující střešní krytina a do sokolovny zateklo. Delší dobu se o tuto katastrofu nikdo nestaral, a proto se objevilo velké ložisko houby. Ta zničila novou podlahu přístavku a zasáhla i značnou část parket velkého sálu. Hrozilo poškození celé budovy. K odstranění této houby bylo vynaloženo značných finančních prostředků.
V 70. letech sokolovna výrazně změnila svou vnější podobu. Byla vyměněna všechna okna a díky nové fasádě zmizely sokolské symboly staré sokolovny, které již byly stejně poškozeny. Do průčelí budovy byla nově umístěna plastika se cvičenci. Tuto vnější podobu si sokolovna uchovala dodnes.
Po navrácení sokolovny lomnické jednotě došlo k velké rekonstrukci nevyhovujícího topení a k dalším nutným opravám (1993–4). Horolezecký oddíl si na jevišti během 90. let vybudoval umělou horolezeckou stěnu, na které každoročně pořádá závod „Aprílový pohár“.
Poslední velké opravy byly spojeny s rekonstrukcí podlahy na velkém sále (1997) a s modernizací sociálního zařízení (2004–5), které již bylo v nevyhovujícím stavu. V současnosti proběhly menší opravy podlahy velkého sálu, vymalování vestibulu, malého a velkého sálu atd.
Zdroj informací, literatura
http://m.lomnicenadpopelkou.cz/lomnicky-sokol-slavi-150-let/d-15917
http://m.lomnicenadpopelkou.cz/sokolovna/d-8393/p1=7321
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
