Sokolovna Padochov

Typ stavby: Sokolovny
Kraj:Jihomoravský
Župa:župa Jana Máchala
Okres:Brno-venkov
Stav objektu:existuje
Datace:Otevření 1931
Vložil:Zuzana

Popis objektu

Po mnoha jednáních a schůzích byla 24. 4.1926 podána žádost na Obecním úřadě k povolení stavby Sokolovny. Byly vypracovány plány, které byly schváleny předsednictvím v té době již župy Jana Máchala. Schválen byl i rozpočet a tak se na jaře 1927 započalo se stavbou budovy, vlastně jen s částí sokolovny, protože nedostatek peněz nedovolil vystavit budovu dle plánu.

Členové sami nalámali kámen potřebný ku stavbě, odvezli na staveniště, pomáhali při kopání základů i při stavbě samé. Udělali dva železobetonové stropy o rozměrech 9,5 x 6,5 metru, dělali práce zednické a stolařské. Práce jejich byla korunována zdarem a byla postavena část budovy (dnešní jeviště a část Hospůdky) s předsíní a dvěma místnostmi pro účely spolkové a jednu menší jako skladiště kulis.

Jak ukazuje fotografie, sloužila místnost pro cvičení, divadlo a kino. Že život nebyl v té době jednoduchý nám přiblíží úryvek z dopisu tehdejšího starosty Sokola na ČOS do Prahy. Cituji: „V blízkém kamenném lomu přikročeno bylo k lámání kamene pro budoucí Sokolovnu s jejíž stavbou se mělo započít až by se nastřádalo dosti kapitálu. Počet členstva kolísá mezi 40 – 50 muži a 15 – 20 ženami. Členové zaměstnaní jsou ve zdejších dolech a jen nepatrná část členstva má povolání jiné. Sestry jsou většinou bez zaměstnání – doma. Tedy hlavní část členů jsou lidé odkázáni jedině na svůj výdělek, který v dnešní době jest velice malý. Denní výdělek členů zaměstnaných v dolech obnáší 18 – 25 korun, což za dnešních poměrů nestačí ani na výživu rodiny. Měsíční výdělek obnáší nejvíce 400 korun, což nestačí na uhájení existence. Pracuje se v týdnu tři dny, nyní se pracuje v dolech 5 – 6 dní, ale nepotrvá to dlouho, snad do konce roku a pak se poměry vrátí opět do dřívějších kolejí, by snad se ještě zhorší. Celý kraj rosicko – oslavanský jest znám z r. 1920 známým oslavanským pučem a všichni bratři zaměstnaní ve zdejších dolech snáší nátlak i pohrůžky komunistů, že budou-li nadále v Sokole, budou nuceni opustit práci. Nezalekli se a pracovali ku pozdvižení myšlenky sokolské v obci a práce jejich se dosti dařila. Získali si přízně obyvatelstva, které rádo posílalo své děti do Sokola, navštěvovalo naše podniky, které všemožně podporovalo. Rozpadla se D.T.J., rozpadla se i poději F.D.T.J. a jedině Sokol věnoval se tělesné výchově“. Konec citátu.

V roce 1929 byl zvolen nový výbor jednoty. Starostou se stal Jaroslav Krška, místostarostou br. Vampula Václav, náčelník br. Vespalec Rudolf, náčelnicí Vampulová Věra, jednatel Sigmund Jindřich, vzdělavatel Karpfl Vilém a Mann Eda. Ti mohli konstatovat, že jejich současný majetek činí 70 000,- Kč. Tuto kapitolu končím závěrem již citovaného dopisu starosty: „Jest s podivem, že vykonali jsme kus poctivé práce, nejen pro výchovu zdejší mládeže, ale i budoucí členstvo. Snad nikde v celé Československé obci sokolské nenajde se podobné jednoty, která v takovém prostředí vykonala takové dílo“.

Již v roce 1930 byla na Okresním úřadě v Brně vydána licence na kinematografii v Padochově. Prvním kvalifikovaným promítačem byl p. Bohumil Mrázek. Roky 1930–1931 byly pro všechny členy TJ ve znamení výstavby a dokončování budovy sokolovny. Málo z nás si již v dnešní době dovede představit úsilí několika desítek obětavých lidí, kteří po těžké práci vykonávali ve svém volném čase téměř veškeré řemeslnické práce spojené s výstavbou. Byl postaven sál o rozměrech 9 x 14 metrů, galerie a boční místnost. Původní rozpočet 73 000,- Kč byl překročen o 23 700,- Kč. Toto navýšení rozpočtu si vyžádala nutnost zvednutí původního jeviště o 1,25 m a dostavba přísálí, která nebyla v původních plánech. Celkový dluh se vyšplhal na 28 506,- Kč. Po velkém úsilí členů, vypsání dluhopisů a různých loterií a úvěrů, se po několika letech podařilo dluh splatit.

12. července 1931 je ten den, kdy byla slavnostně otevřena budova sokolovny. Slavnosti se zúčastnilo 6 okrsků. Župa Jana Máchala zorganizovala zájezdy z celého kraje na veřejné cvičení a též s prohlídkou dolů. Velká ukázka nadšení vyzařovala ze cvičení místních žáků pod vedením Richarda Janderky a Jana Vespalce, žákyně vedla Herma Němcová. Cvičení se zúčastnil též dorost, muži a ženy v krojích. Veřejnému cvičení bylo přítomno mnoho diváků nejen místních, ale i z celého okolí. Členové naší jednoty byli právem hrdí na dílo, které dokázali zbudovat.

Slavnostnímu otevření předcházel průvod od Františky na sokolovnu, kterého se zúčastnily stovky lidí a cvičenců.

Po slavnostním nástupu a proslovu starosty TJ Sokol Padochov, byla vztyčena sokolská vlajka a začalo celoodpolední cvičení všech složek.

Tak, jak jsem se zmínil v prvním díle o Slavnostním otevření, od kterého 12. července 2021 uplynulo 90 let. Tato budova je nedílnou historií naší obce spojenou s mnoha událostmi jak kulturními, společenskými a sportovními. Je naší povinností tuto tradici udržovat a vážit si tohoto odkazu našich dědů a otců, kteří toto „DÍLO“ zbudovali. Bylo mi ctí po mnoho let být členem TJ Sokol Padochov a být jedním ze starostů této organizace.

Článek sestavil M. Růža

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.