Sokolovna Praha Žižkov I
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Župa: | župa Pražská-Scheinerova |
| Okres: | Hlavní město Praha |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | dle plánů stavitele F. Hodka |
| Datace: | 1895–1898 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Tělocvičná jednota Sokol Žižkov byla založena roku 1872 na ustavující valné hromadě v hostinci "U bílého beránka" a účastnilo se jí tehdy 28 členů. Místní sokolové z počátku nedisponovali vlastním prostorem pro cvičení, a tak v prvních letech existence jednoty cvičili po hospodách. Dne 23. dubna 1872 uspořádala jednota první veřejné cvičení v sále "U Prokopa Velikého". Postupně začalo ubývat členů a jednota čím dál hůře sháněla v chudé dělnické čtvrti finanční prostředky v potřebné výši. To často vedlo k výpovědím z hostinských sálů i školních tělocvičen. Krušné časy přišly v letech 1887 a 1888, kdy jednota dostala výpověď ze školní tělocvičny na Komenského náměstí a krachem Občasnské záložky přišla o většinu svých finančních prostředků. Tehdy se zdálo, že Sokol Žižkov bude zrušen.
Potíže jednoty byly překonány a počet členů začal narůstat. V roce 1880 došlo k ustavení komise pro výstavbu nové tělocvičny. Základní kapitál činil 55 zlatých a 76 krejcarů. Nic dalšího se ale neudálo. Znovu a naléhavěji začalo členstvo po vlastní tělocvičně volat roku 1883. Tehdy byla ustavena komise nová, s počátečním vkladem 235 zlatých a 50 krejcarů. Veškeré výnosy ze sbírek, vystoupení a zábav se ukládaly do tohoto fondu. V roce 1889 byl v Sokole Žižkov přijat návrh, aby jednota požádala městskou radu o pěněžitou podporu a o darování pozemku pro stavbu sokolovny na Komenského náměstí. Nakonec městská rada věnovala žižkovské jednotě pozemek na rozcestí ulic Chelčického, Karlovy a Táboritské. Cvičilo se dále v pronajatých prostorech.
V roce 1895 prodala jednota pozemek darovaný dříve od města a za utržené peníze koupila pozemek nový, na němž stojí dodnes budova žižkovské sokolovny – jedná se o čp. 929 v dolní části Koněvovy ulice (dříve ulice Poděbradova). Na jaře 1897 se sešla mimořádná valná hromada jednoty, která správnímu výboru uložila, aby se ještě v témže roce započalo se stavbou alespoň jednoduché tělocvičny. Zároveň byl zvolen stavební a finanční výbor. Práce na výstavbě tělovičny započaly 13. září 1897 podle plánů pražského stavitele Františka Hodka. Počítalo se s rozpočtem 40 000 zlatých. Realizátorem stavby byl zednický mistr a člen Sokola Žižkov Josef Vacek.
Po necelém roce, 24. července 1898, byla budova sokolovny slavnostně dokončena uložením závěrečného kamene a vezděním zapečetěné cínové schránky s pamětními předměty do otvoru v průčelí zdi vestibulu. Budova byla vystavěna v novorenesančním stylu. Celkový účet za budovu sokolovny činil nakonec 58 400 zlatých. Slavnostní otevření sokolovny se konalo v dnech 24. a 25. září 1898.
Kolem roku 1911 se začaly objevovat potřeby na opravy v tělocvičném sále. Například byla zřízena "podlahová komise", jejímž úkolem bylo získat dostatek finančních prostředků na opravu podlahy. Jednotliví členové si měli "upsat metry". Cena 1 metru čtverečního činila 7 korun, mezi členstvem se na podlahu nakonec podařilo vybrat 1 430 korun. Valná hromada konaná 19. května 1913 rohodla o realizaci přístavby k sokolovně. Na tu si ale jednota musela počkat – v roce 1914 vypukla první světová válka, během které byla tělocvična nabídnuta Červenému kříži jako lazaret pro raněné vojáky. V té době cvičenci využívali opět pronajatých prostor.
První cvičení v sokolovně po válce se uskutečnilo 25. listopadu 1918. Znovu se do popředí dostala otázka přístavby, bylo založeno stavební družstvo, opět se roztočilo kolo darů, sbírek a půjček. V červenci 1919 jednota zakoupila další pozemek, Agrární banka pronajala jednotě parcelu na Vítkově pro potřeby letního cvičiště. S jeho výstavbou se začalo ihned a v roce 1922 se zde již cvičilo. Intenzivní přípravy na přístavbu sokolovny započaly počátkem 30. let 20. století. Nové prostory byly Sokolu Žižkov předány k užívání 7. října 1933. Jednota tak získala dva tělocvičné sály, sál pro produkce loutkového divadla a provozní prostory. Přístavba byla vystavěna v moderním a funcionalistickém slohu.
Po okupaci Československa Německem byly prostory sokolovny zabrány německou armádou. Díky statečnosti členů se před vojáky podaři ukrýt sokolský archiv i historické památky jednoty. Během Pražského povstání v květnu 1945 byla v sokolovně zřízena prozatímní ošetřovna raněných. Poté došlo k vyklizení a vyčištění celého objektu, provizorně se začalo cvičit už začátkem června, ačkoli tělocvičné a sportovní nářadí Němci ukradli nebo zničili.
V 70. letech 20. století byla k hlavní budově sokolovny přistavěna posilovna a nářaďovna, v hlavním sále byla zřízena rozhlasová kabina, byla opravena fasáda na východní straně budovy. V areálu na vrchu Žižkově se zrekonstruovaly volejbalové dvorce a zahájila se výstavba fotbalového hřiště s krytou tribunou, šatnami, klubovnami a sociálním zázemím.
K obnovení Sokola Žižkov I došlo až v roce 1998. Ačkoliv i dnes stojí budova sokolovny v téměř nezměněné podobě, nepoznáme ji okamžitě, protože okolní zástavba je zcela změněna. Původní budova byla částečně nárožní a po obou bočních stranách osamělá. Na spodní kraj domu navazovala cihlová zeď, která možná ohraničovala venkovní hřiště. Vchod na domnělé hřiště vedl skrz zdobenou bránu a nacházel se v místech, kudy dnes vcházíme do trafiky. Od 22. prosince 2003 je budova žižkovské sokolovny památkově chráněna.
Architektura sokolovny je podrobněji popsána zde: https://www.pamatkovykatalog.cz/sokolovna-14880245.
Zdroj informací, literatura
https://www.sokolzizkov1.cz/historie/
https://www.pamatkovykatalog.cz/sokolovna-14880245
https://www.kauza3.cz/historie-prahy-3/clanky-o-historii/pozdrav-ze-sokolovny.html
mapy.cz
cs.wikipedia.org
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
