Sokolovna Příbram
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský |
| Župa: | župa Jungmannova |
| Okres: | Příbram |
| Stav objektu: | existuje |
| Autor objektu: | projekt br. Ing. Alois Eška, stavitel Josef Štván |
| Datace: | 1902–1903 |
| Vložil: | PavelMichalec |
Popis objektu
Podnětem k založení Sokola v Příbrami byla účast lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery na manifestačním pochodu vlastenců na Karlštejn, který uspořádala Tělocvičná jednota Pražská. Po návratu z výletu domů začali oba příbramští nadšenci propagovat sokolskou myšlenku. Na padesát příbramských vlastenců se sešlo 18. srpna 1862 v hostinci U Heroldů, aby slavnostně vyhlásili založení Sokola Příbram. Jedná se o jednu z devíti nejstarších sokolských jednot vůbec.
První snahy o výstavbu sokolovny se datují do roku 1884, kdy byla radě města Příbrami podána první žádost o přidělení pozemku, ale jednotě nebylo vyhověno. Teprve koncem ledna roku 1902 se městské zastupitelstvo v Příbrami rozhoupalo a darovalo příbramskému Sokolu pro stavbu tělocvičny místo Na Příkopech na tzv. panských lukách. Stavitel Josef Štván se zavázal ještě v tom samém roce stavbu uvést pod střechu a v roce 1903 zcela dokončit. Plány bezplatně zpracoval bratr ing. Alois Eška. Potřebné dříví a kámen dodalo též zdarma město.
Celkový rozpočet včetně zařízení činil 63 500 korun. Do základů byla vložena schránka s fotografiemi, písemnostmi a doklady o minulém i současném stavu jednoty. Stavba byla dokončena v uvedeném termínu a sokolovna byla slavnostně otevřena 25. a 26. 7. 1903 pod záštitou městské rady.
Velký sál sokolovny měl rozměry 22,1 x 14,5 x 10 metrů, Fügnerův sál pak 18 x 7 metrů. Původní rozpočet však byl překročen a vyhoupl se až na 73 642 korun, proto taky trvalo až do roku 1914 než jednota splatila dluhy na budově. V roce 1920 navštívil Příbram prezident T. G. Masaryk. Během své návštěvy si prohlédl i sokolovnu.
O rok později proběhla částečná rekonstrukce tělocvičného stánku příbramských Sokolů. Ve všech třech sálech se objevila houba. Spravilo to 105 000 Kč a sokolovna byla znovu krásná. Přicházelo mnoho nových cvičenců, a to nejen Čechů, ale i Rusů a Jihoslovanů. V roce 1927 bylo v budově otevřeno kino. Bylo ovšem velkým problémem skloubit do jedné sokolovny činnost místní filharmonie, tamburašů, provoz kina, aktivitu ostatních složek a cvičení. Proto spory byly na denním pořádku. V roce 1929 vzal Sokol kino do své režie. V roce 1930 byla zahájena přístavba dalšího sálu sokolovny, která byla dokončena o rok později a stála takřka půl miliónu korun. Tímto se jednota značně zadlužila a v polovině třicátých let se dokonce uvažovalo o prodeji sokolovny.
Po dobu 2. světové války byla celá sokolovna obsazena nezvanými hosty. Povoleno bylo pouze cvičení a církevní úkony. Sokolovna byla v roce 1941 uzavřena pro všechny kulturní podniky a ve velkém sále byly pořádány německé zábavy. Po válce byly zaplaceny všechny dluhy a v létě 1946 byla celá budova sokolovny opravena zevnitř i zvenku za 75 489 Kčs. Za propůjčování velkého sálu přijala pokladna jednoty v témže roce 74 680 Kčs. To bylo daleko více než vynášel biograf, který se ostatně po válce do sokolovny už nevrátil.
Po roce 1948 byla sokolovna pod správou ČSTV. Po revoluci v roce 1989 zplnomocňuje valná hromada stávající výbor ke vstupu a žádá převzetí sokolovny do vlastních rukou. K 1. říjnu se pak stává sokolovna opět sokolským majetkem.
Zdroj informací, literatura
http://sokolpribram.cz/pribramsky-sokol/sokolovna
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
