Sokolovna T. J. Sokol Znojmo

Typ stavby: Sokolovny
Kraj:Jihomoravský
Župa:župa Jana Máchala
Okres:Znojmo
Stav objektu:v provozu
Autor objektu:Miloslav Kopřiva
Datace:28. června 1925
Vložil:Vzdělavatelé ČOS

Popis objektu

Založení sokolské jednoty ve Znojmě se datuje ke 2. březnu 1883, kdy její vznik povolilo c. k. místodržitelství v Brně. Mezi zdejší českou menšinou se o ni zasloužil hlavně gymnaziální profesor Vojtěch Ryšánek. Původně se cvičilo ve sklepě domu záložny (dnes Beseda), od roku 1894 pak v matiční škole.

Teprve v roce 1921 byla vypsána soutěž na stavbu sokolovny, ale žádný z přihlášených návrhů nebyl přijat. O rok později si proto stavební odbor Sokola vypracoval plány sám. Protože však na Znojmo dolehla finanční krize, muselo se i od těchto plánů ustoupit. V rámci úspor došlo například ke zmenšení tělocvičny z původních 14 x 28 m na 14 x 25 m.

Zakázku na zpracování definitivních stavebních plánů pro sebe získal Miloslav Kopřiva (1894–1968). Tento rodák z Tučap, absolvent Fakulty architektury ČVUT, prožil většinu života v Brně. Tvořil převážně ve funkcionalistickém a kubistickém stylu, zabýval se návrhy veřejných budov, interiérů bytů i urbanismem. Kromě mnoha jiných je i autorem brněnského obchodního domu Brouk a Babka (dnes Baťa) v České ulici, rehabilitační budovy Úrazové nemocnice, či sokoloven Brno-Komín a Moravská Ostrava. Ve Znojmě, hned přes ulici od sokolovny, dodnes stojí i vila jím navržená pro Adolfa Entlera.

Uvnitř zdejší sokolovny vyprojektoval tělocvičnu s menším bočním sálem, jevištěm a příčnou galerií, sál kina s dalším jevištěm, klubovny, šatny, čítárny, restauraci, byt pro hostinského, sokolníka a několik nocleháren. Budova působí velice monumentálně a nese prvky kubismu. Tvoří ji ústřední stavba se šikmou střechou s kubisticky zalamovaným štítem, kde je tělocvična. Do ní jsou důmyslně zaklesnuty kvádry bočních křídel, jež jsou stavebně zvýrazněny obrysy mohutných, do prostoru vyklápěných, říms. Celek je na průčelí osově symetrický. I dnes tvoří z ulic Sokolská a F. J. Curie jakousi reprezentativní rohovou bránu, hlavní vstup na stadion a venkovní cvičiště.

Urovnání stavební parcely a kopání sklepů započalo 3. března 1924 a provedli je sami sokolové v rámci pracovních povinností. 1. června se konala slavnost poklepání základního kamene. Do konce roku se podařilo dokončit hlavní stavební práce a 1. května 1925 mohl zahájit svůj provoz zdejší biograf. Slavnostní otevření celé sokolovny pak proběhlo 28. června. Ve své době měla být jakýmsi významovým protipólem Německého domu, společenského a kulturního centra německého obyvatelstva.

Budova si uchovala svoji původní podobu dodnes. Po rekonstrukci jsou boční stěny do ulic natřeny sytě rudou a bílou barvou. Účel i majitel budovy je tak už zdálky jasný a lehce poznatelný. Sokolovna stále slouží místní jednotě.

Zdroj informací, literatura

MARUŠÁK, Karel: DĚJINY STAVBY SOKOLOVNY. In: Stráž nad Dyjí, památník Sokola znojemského. Znojmo: Sokol, 1925. s. 80, str. 33–38.

VRÁŽELOVÁ, Klára: ARCHITEKTURA KRYSTALICKÉHO KUBISMU NA MORAVĚ, Olomouc: UPOL, 2013. s. 78, str. 32–33.

https://www.bam.brno.cz/architekt/15-miloslav-kopriva

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12195

www.sokolznojmo.cz/historie/

Mapa

Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.

Komentáře

    Zatím nebyly přidány žádné komentáře.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.

COOKIES
Vážený Big Parťáku, díky souborům cookies můžeme upravovat a vylepšovat naše webové stránky tak, abychom Vám mohli ukazovat informace týkající se Vašich preferencí a mohou sloužit také k personalizaci obsahu a reklam, k analýze návštěvnosti a ke zobrazení různých pluginů třetích stran (např. sociální sítě). Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko „Přijmout vše“. Samozřejmě můžete v nastavení povolit jen některé druhy cookies, ale v takovém případě nám omezujete možnosti přizpůsobit naši nabídku podle toho, co zrovna hledáte.