Sokolovna v Modřanech
| Typ stavby: | Sokolovny |
|---|---|
| Kraj: | Hlavní město Praha |
| Župa: | župa Pražská-Scheinerova |
| Okres: | Hlavní město Praha |
| Stav objektu: | existuje |
| Datace: | 1923 |
| Vložil: | Vzdělavatelé ČOS |
Popis objektu
Sokol v Modřanech byl založen 30. října 1898. Prvním místem, kde místní sokolové cvičili, byl hostinec Na písku. V roce 1901 se po krátkou dobu cvičívalo v prvním patře v sále hostince U Nováků čp. 9, ještě v témže roce ale musel sokolům poskytnou azyl v podobě svého bytu bratr Josef Klíma. Členové sokola Modřany se ještě několikrát stěhovali, než se dočkali vlastní sokolovny.
Roku 1902 sice došlo k ustavení stavebního družstva pro postavení sokolovny v Modřanech, stavbu se ale do začátku první světové války nepodařlo zahájit. V témže roce, tedy v roce 1902, přestavěl majitel hostince v čp. 44 sál a místní sokolové s ním uzavřeli smlouvu na 12 let.
Myšlenky na stavbu sokolovny byly obnoveny až po vzniku samostatné Československé republiky. Ještě na VII. všesokolský slet v roce 1920 modřanský Sokol nacvičoval v pronajatých sálech, které zdaleka kapacitně nedostačovaly. To vedlo k tomu, že hned po sletu v srpnu 1920 padlo vážné rozhodnutí o nutnosti zahájení stavby. Dne 19. října byl ustaven stavební odbor, jehož úkolem bylo vypracovávat návrhy a sestavovit rozpočet. Obecní zastupitelstvo modřanskou jednotu v myšlence stavby podporovalo, pro tyto účely věnovalo sokolům domek čp. 19 se zahradou o rozloze více než 100 sáhů. Členové modřanského Sokola se usnesli, že sokolovnu postaví svépomocí.
Samotná stavba nové sokolovny byla zahájena 20. března 1921. Stavební náklady byly vysoké, a proto nejenže členové jednoty pracovali na stavbě manuálně, zároveň se upisovali na bezúročný podíl. Finance přicházely i v podobě darů od různých firem, spolků, ale i nečlenů Sokola. Slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo 15. května 1921, necelé dva měsíce od zahájení stavby. Spolu s kamenem byl uložen také pamětní spis, jehož koncept se dochoval v archivu Sokola Modřany.
Slavnostní otevření sokolovny v Modřanech proběhlo 29. července 1923. Ještě v následujících letech ale členové jednoty museli splácet pohledávky. Situace to nebyla jednoduchá, o čemž svědčí i dopis, který jednota odeslala do kanceláře prezidenta republiky s žádostí o finanční podporu při splácení dluhů. Tento dopis se však do prezidentské kanceláře nikdy nedostal, župa ho jednotě vrátila jako nevhodný.
Na VIII. všesokolský slet v roce 1926 už v nové sokolovně nacvičovalo 320 členů. U příležitosti XI. všesokolsého sletu a 100. výročí narození Miroslava Tyrše byla v sále sokolovny umístěna pamětní deska. Modřanský Sokol umožňoval využívat některé prostory sokolovny i pro "nesokolské" účely. Tak bychom napříkald ve 30. letech 20. století v přízemí nalezli mateřskou školku. Po určitou dobu za Protektorátu se v sokolovně mohly odehrávat bohoslužby československé církve. V roce 1941 byl však veškerý sokolský majetek konfiskován.
V květnu 1945 bylo do sokolovny umístěno jedno z odbojových velitelství. Už 4. května se zde sešli bývalí členové Sokola a začlenili se do povstání. Sokolovna neutrpěla během válečných let žádné výrazné škody, takže se po obnově činnosti mohlo rychle obnovit i pravidelné cvičení. Od 50. let 20. století spravoval a využíval modřanskou sokolovnu Spartak Modřany. V roce 1965 se započalo se stavebními opravami. Po roce 1989 začala Sokolská župa Pražská-Scheinerova podnikat kroky k navrácení sokolovny, soudy se ale protahovaly, protože modřanský Spartak se objektu nechtěl vzdát. Až 21. ledna 2003 rozhodl soud ve prospěch Sokola a od 13. června 2002 obnovené modřanské sokolské jednoty.
Zdroj informací, literatura
110 let Sokola Modřany 1898–2008. Vytiskla Tiskárna Kaliba, spol. s. r. o.
Mapa
Na mapě se zobrazí všechny objekty v okolí. Mapu lze přibližovat a oddalovat a tím přecházet mezi jednotlivými objekty v databázi.
Komentáře
Zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů musíte být přihlášen/a.
